Představte si, že by v říjnových parlamentních volbách bylo povoleno kandidovat jen Babišovu ANO, komunistům, Okamurově SPD, Trikolóře a Přísaze. A že by Ivan Bartoš byl v trestanecké kolonii na Bruntálsku a Piráti, stejně jako všechny strany dnešní demokratické opozice by byly zakázány. Televize a rádio a skoro všechny noviny by byly orgány státu, vlády a státostrany.

Kateřina Perknerová
Poslanecké platy (ne)zmrazit

A kdyby ANO nevyšlo dost hlasů pro ústavní většinu, tak by se mu pomocí volebních podvodů a podvůdků prostě přihodily.Přibližně takto vypadaly třídenní parlamentní volby v Rusku. Zásadním signálem bylo už to, že se jich poprvé po třech desítkách let nesměli zúčastnit volební pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Jejich verdikt je přitom všeobecně pokládán za zásadní a nestranné měřítko demokratičnosti a férovosti voleb.

Režim „doživotního“ prezidenta Vladimira Putina se evidentně rozhodl, že už nehodlá dodržovat ani ta pravidla, která by mu dodala byť náznak demokratické legitimity. To začalo už tím, že se Putin nerozpakoval po neúspěšné likvidaci poslat svého nejviditelnějšího soupeře Alexeje Navalného do vězení a jeho hnutí zakázat.

Kateřina Perknerová
Hraje se o hodně. Také o EU

Teď režim ukázal, že nehodlá dopustit ani kosmetickou změnu. Zmanipulované volby opět zajistily Putinově státostraně Jednotné Rusko ústavní většinu. A to přesto, že průzkumy mínění ukazovaly, že by Jednotné Rusko nemuselo získat ani obyčejnou většinu křesel v parlamentu.

Putinův režim definitivně přešel do fáze diktatury, v níž není možná demokratická výměna vládců. Volby jsou jen divadlem, které dopadne vždy stejně. Ať Rusové hlasují, jak chtějí.