Andrej Babiš se svým hnutím ANO volby nevyhrál. Tisíckrát se může utěšovat ziskem největšího počtu mandátů, těsnou prohrou v absolutních číslech, propadnutím 850 tisíc hlasů pro Přísahu, ČSSD, KSČM a Trikolóru, faktem zůstává, že vítězem říjnového klání je Petr Fiala.

Politologové mohou rozebírat, co vedlo k tomuto výsledku a kde udělal Babiš největší chyby, ale to není politikova parketa. Ten musí bleskurychle zvážit, co dělat hned. V sobotu večer ve štábu ANO převládla hořkost, zklamání a defétismus. Proto Babiš zopakoval, že pokud by měl skončit jako opoziční poslanec, z politiky odejde.

To by znamenalo, že by se ve sněmovně pohybovalo 72 solitérů, kteří by se dílem o něco poctivě snažili a dílem by si hlídali svoje zájmy. Nebyl by nikdo a nic, co by je stmelovalo a činilo z nich údernou sílu.

V neděli už ale bylo všechno jinak. Andrej Babiš pochopil, že odchodem by nic nezískal, ale jen tratil (a to nemám na mysli dočasnou ztrátu imunity). Bude-li se řídit čichem byznysmena, sezná, že o premiérské křeslo už nemá cenu bojovat, neboť by to byly utopené náklady. Koalice SPOLU a PirSTAN mají 108 křesel, což je pohodlná většina. Sázet na jejich budoucí hádky a rozpad není momentálně smysluplné.

Akčního manažera Babiše jistě bude sněmovní křeslo pálit, ale je to ideální místo pro start prezidentské kampaně. Pokud přenechá post opozičního vůdce Karlu Havlíčkovi, vydělá na tom. Havlíček bude pro vládu těžkým soupeřem, jemuž nelze předhazovat aféry ani nekompetentnost. Zároveň rivalem slušným, který se nebude uchylovat k podpásovým úderům.

S takto krytými zády a zvěstmi o tom, jak dal přednost zájmům republiky před vlastními ambicemi, má Andrej Babiš umetenou cestu k boji o Pražský hrad. Zastaví-li žalobce Šaroch jeho trestní stíhání, je to pro současného premiéra jasný cíl.