Na vrtu ležícím na jednom z nejcitlivějších míst ve střední Evropě se s odstupem pár minut promítlo několikacenti­metrovým zakolísáním hladiny vody.

„Začala oscilovat, a to v rozmezí tří centimetrů," popisoval hydrogeolog Zdeněk Pospíšil. Změny v hydrosféře podchytil s odstupem několika málo minut.

Pro dopady na hladinu podzemní vody u nás, ve střední Evropě, mělo zemětřesení v Nepálu své ohnisko v poměrně malé hloubce, dvou kilometrů, a tolik se neprojevilo.

Pokud by ohnisko bylo o několik desítek kilometrů hlouběji, projevy na podzemní vodě na Hané by mohly být daleko výraznější.

Například když v roce 2011 zasáhlo Japonsko zemětřesení o síle 8,9 Richterovy škály, odborníci na Moravě zaznamenali rozkolísání hladiny v rozmezí bezmála dvou metrů.

V případě zemětřesení na Sumatře o dva roky dříve, které dosáhlo síly 7,6 stupně, dokonce hladina oscilovala v rozmezí více než 2,5 metru.

V obou případech bylo ohnisko zemětřesení desítky kilometrů pod zemským povrchem.

Při kolizi dvou bloků je v litosféře vyvoláno obrovské napětí a při zemětřesení následně dochází k uvolnění obrovského množství energie.

V Nepálu došlo ke kolizi Indické a Euroasijské litosférické desky – podsunutím Indické desky pod Euroasijskou přitom v geologické historii Země vznikly samotné Himaláje.

Jeden z nejcitlivějších bodů ve středí Evropě

Ve Slatinicích probíhá měření přes čtyřicet let, a to v místě křížení dvou tektonických zlomů, kde je možné díky změnám tlaku podzemní vody rychle zaznamenat všechna silnější zemětřesení, a to i v případě, že k nim dojde na jiných kontinentech.

Jde o jeden z nejcitlivějších bodů ve střední Evropě.

Naměřená data odborníci potřebují k průběžnému vyhodnocování čerpání vody pro lázeňské účely a její kvality.