Zbrojovka ve Šternberku propustí stovku lidí

Odbory se propouštění obávaly, protože na Šternbersku najdou nezaměstnaní jinou práci stěží. Věří však, že jednání nejsou definitivně u konce a počty propouštěných se ještě sníží.

„Bohužel, v následujících měsících budeme muset přistoupit k redukci o 100 až 110 zaměstnanců, pro které nemáme práci a nemůže je převzít ani společnost Excalibur Army,“ konstatoval ředitel VOP-026 Adolf Veřmiřovský po pátečním jednání, na kterém seznámil zaměstnance s výsledky hospodaření VOP-026 v loňském roce a s opatřeními pro následující období.

„Všechny naše kroky činíme s vědomím udržet stabilitu podniku, získat nové zakázky v civilní i vojenské výrobě a zajistit jeho další rozvoj,“ shrnul Jan Vylita, generální sekretář ministerstva obrany.

Ministerstvo vloni rozhodlo o fúzi státních zbrojovek ve Šternberku a Šenově u Nového Jičína a vzhledem k finančním škrtům v resortu obrany a poklesu armádních zakázek se rozhodlo část šternberské lokality pronajmout. Připravuje její prodej.

Od ledna převzala část areálu společnost Excalibur Army.

„Součástí podepsané smlouvy je Dohoda o dočasném přidělení zaměstnanců, která zaručuje 68 pracovníkům práci pro tuto firmu a možnost přechodu do zaměstnaneckého poměru v této firmě,“ informoval mluvčí resortu Jan Pejšek.

Ministerstvo koncem roku jednalo ještě s dalším zájemcem o pronájmu další části šternberské zbrojovky. Jednání však neskončila úspěšně.

„Od října loňského roku jsme hledali s vedením podniku cestu, jak vyřešit situaci v lokalitě Šternberk s co nejmenšími dopady na její zaměstnance,“ ujišťoval generální sekretář Jan Vylita.

Ve šternberském podniku dělá 349 zaměstnanců, z toho má 24 pracovní smlouvu na dobu určitou s ukončením pracovního poměru do konce letošního března.

Pro rodiny propuštěných je to katastrofa

Společnost Excalibur Army, která doposud převzala 68 zaměstnanců státního podniku, navýší podle ministerstva obrany v průběhu následujících měsíců počet na 120 až 130 pracovníků, kteří postupně ukončí pracovní poměr ve VOP-026. Z nich na tři desítky nyní dělají pro soukromou strojírenskou výrobu.

Odbory závěry jednání se zájemci o šternberský areál nepotěšily, i když teoreticky byly možné i černější scénáře.

„Není to nijak optimistická situace, protože stovka lidí na Šternbersku, to je pro jejich rodiny katastrofa, vzhledem k situaci na trhu práce v této oblasti. Věříme však, že situace není konečná,“ reagoval po pátečním jednání odborový předák šternberského závodu Petr Tušinovský.

Odbory již vloni kritizovaly fúzi zbrojovek ve Šternberku a Šenově u Nového Jičína. Poukazovaly na to, že se straní Šenovu, kde vyrábějí kolové obrněné transportéry Pandur.

Odboráři: Není zájem sehnat zakázky pro Šternberk

Ministerstvo argumentovalo, že o fúzi zbrojovek, které jsou ve vlastnictví resortu obrany, rozhodlo společně s dozorčí radou podniku a na podkladě srovnávací analýzy potenciálu obou.

„Areály byly posouzeny z několika pohledů: technologické vyspělosti lokality, zhodnocení stavu areálu, logistické dostupnosti lokalit nebo provozní nákladů areálu. Po vyhodnocení všech pohledů byl areál ve Šternberku označen jako nadbytečný pro efektivní fungování státního podniku VOP-026,“ vysvětloval již dříve mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek s tím, že resort obrany musí reagovat na pokračující pokles výdajů na obranu, který vede ke značné redukci požadavků armády na opravy a modernizaci techniky.

„Ve Šternberku je vše účelově likvidováno. Přitom i v krizi, kdy nebylo zakázek, si šternberský management dokázal se situací poradit a zachoval funkční podnik. Nyní na tom nikdo nemá zájem,“ tlumočil na podzim hlas odborářů Petr Tušinovský.

Podle odborů od sloučení nepřišla do Šternberka nová zakázka a vše se soustředí do Šenova. Kapacity proto nejsou využity, jak by mohly být. Což se při rozhodování o tom, kdo bude prodán, nakonec mohlo obrátit proti šternberské lokalitě.

„Není zájem sehnat zakázky pro Šternberk,“ zlobili se na podzim odboráři.