Někde jsou zapisovateli menších i větších událostí sami jejich obecní představitelé, jinde však mohou mít problém nadšeného kronikáře sehnat.

„Je to spojeno s mou civilní profesí. Zabývám se dějinami české literatury 20. století, takže abych zůstal trochu ve formě, dělám obecní kroniku,“ říká starosta Velkého Týnce Petr Hanuška, který vytváří mozaiku, rozdělenou do dvanácti měsíců.

„Sepíšu i počasí. Noční a denní teploty, udělám stručnou zprávu, jak v tom kterém měsíci bylo. Mám tam i rubriku pod čarou, kde se snažím zachytit nějaké subjektivní dojmy, jednak ze života v obci a jednak v rámci republiky. Chci, aby to byl, co nejúplnější obraz, aby tam byly plakáty z akcí, fotografie, výstřižky z novin. Tedy, aby byl pohled na Velký Týnec komplexní, a když se podívám zpět, tak abych věděl, co jsem v tom roce udělal,“ vysvětluje.

V Tršicích, další obci Olomoucka, vede kroniku pro změnu místostarosta. Paní, která tam měla kroniku na starost, se odstěhovala a nebyl nikdo, kdo by ji po ní převzal.

„Ono to na mě jaksi spadlo, nikdo o to neměl zájem. Ale já mám k tomu poměrně blízký vztah, taková práce mě baví. Takže když jsem se dozvěděl, že nemáme kronikářku, nabídnul jsem se, že bych to vzal,“ vzpomíná Milan Mahdal.

Dodává však, že najít zapisovatele dění v obci může být problém. „Myslím si, že to je problém. Ne každý k tomu má vztah, ne každý chce něco psát. Musí to být člověk, který má volný čas a má k tomu vztah, což se ne vždy dá skloubit,“ míní.

Toho pravého člověka pro funkci archiváře obecních vzpomínek, hledají například i ve Skrbeni.

„Kroniku psala jedna kolegyně, která se odstěhovala, takže teď není několik let nic zaznamenáno. Proto jsme došli k závěru, že je třeba zveřejnit výzvu, zda je někdo, kdo by se tím chtěl zabývat. Řešením je i týmová práce, kdy se na zaznamení dění v obci podílí víc lidí. Je to ideál, který by se mohl uskutečnit,“ informuje starosta obce Skrbeň Tomáš Spurný.

Doplnil, že povinnost vést kroniku, je jeden ze zákonů, který neukládá sankce. „Nicméně je to povinnost, které bychom se měli všichni nějak zhostit. Myslím si, že většina obcí kronikáře má a pokud je někdo v takové situaci jako my, tak to chce řešit,“ míní starosta Spurný.

„Není doložený případ, že by starosta za to, že nemá kroniku, stál se zavázanýma očima před popravčí četou,“ říká Pavel Pospěch, vedoucí oddělení kultury Krajského úřadu. Obce se podle něj s touto povinností vypořádávají dobře.

„Ale není jednotná statistika, která by říkala, kolik obcí kroniku vede. Pokud jde o náš úřad, tak zatím postupujeme tak, že se snažíme pomáhat. Pokud obce nebo jejich kronikáři něco potřebují, přijdou a nechají si poradit,“ vysvětluje vedoucí.

„Největší problém je někoho sehnat, kdo by tomu věnoval svůj volný čas a byl pro to zapálený, aby mu to něco říkalo,“ dodává s tím, že se kronika může vést jakkoli, optimální je nechat ji vytisknout ve dvou kopiích.

Jedno vydání by se mělo časem odevzdat do archivu a jedno si obec nechá pro sebe.