"Byla to taktická „chyba“ zveřejnit projekt ještě před tím, než jsme měli vykoupeny pozemky, ale jinak jsme jako veřejná instituce jednat nemohli," říká ředitel Muzea umění v Olomouci Pavel Zatloukal.

Rozhovor

Vašemu týmu se v Olomouci podařilo vybudovat dvě muzea, která se co do návštěvnosti téměř vyrovnají Národní galerii v Praze. Pokud jde o Středoevropské fórum a dosavadní vývoj příprav, necítíte to tak, že jste si vzali příliš velké sousto?
Je to samozřejmě „velké sousto“. Ale lidé si mají brát velká sousta. Ale myslím si, že jak my, tak především Olomouc, k tomu má mnoho předpokladů. Teď jde jen o to, abychom to dokázali. Snažíme se, i když to někdy někomu může připadat kostrbaté.

Necítíte, že bylo velkou taktickou chybou zveřejnit záměr ve chvíli, kdy jste neměli ošetřeny pozemky v proluce? V důsledku to možná město stálo Edelmannův palác…
Bylo nám jasné, že je to taktická chyba. Těm, kteří se pohoršují nad tím, že v létě 2007 došlo k vyhlášení projektu ministrem kultury, mohu se smutkem sdělit, že i my jsme z toho byli zoufalí, ale jako veřejná instituce musíme jakékoliv podobné transakce předem zveřejnit.

Pokud jde o Edelmannův palác?
Představa, že město „vyměňuje“ Edelmannův palác za necelých 400 metrů čtverečních pozemků je mylná, jako ta, že město za něj získá „pouhých“ cca 29 milionů. Město v této transakci neztratí ani korunu, vposledku obdrží 38 mil. Kč.

Vy dáte za pozemek, který je předmětem směny, městu 9,5 milionu korun? Přitom tehdy jste je nemohli vykoupit za 7,5 milionu, které majitelé požadovali…
Městu bude zaplaceno v hotovosti 3,8 mil., cena, která odpovídá cenové mapě a nepodléhá zdlouhavému schvalování ministerstva financí. Zbytek, tedy 5,7 milionu, nějakou jinou formou – pravděpodobně příští týden o tom povedeme s radnicí jednání: jednou z variant je směna za některou ze státních nemovitostí. Jinou např. tato kompenzace: součástí fóra se má stát Divadlo hudby, na jehož provoz město vydává ročně zhruba 4,5 milionu. Muzeum je může převzít pro první léta bez tohoto městského příspěvku a „dluh“ tím bude vyrovnán.

Když jste hovořil o proluce, zmiňoval jste, že máte všechny kromě těch pana Barneta vykoupeny, ale v případě pana Navrátila se vše dořešilo až minulý týden, pokud se nemýlím.
Bylo to velmi komplikované jednání. Především proto, že jsme na to neměli dostatek peněz. Za pomoci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových jsme vytipovali řadu nemovitostí, které jsme mu nabídli. Nakonec ministerstvo financí i pan Navrátil souhlasili s tím, že by to mohl být Zenit a jeden starý dům v Kateřinské ulici, což součtově na základě znaleckých posudků vycházelo a odpovídalo tak jeho představě. Ministerstvo financí totiž bylo ochotno jít maximálně na 2,5 násobek ceny podle cenové mapy.

VÍCE: Boj o Zenit: Barnet prohrál, dostal Edelmannův palác

Ještě mohou nastat komplikace

Zenit byl jednou z možností nebo zájem majitele pozemků – jako tomu bylo v případě pana Barneta, který jej ale nezískal.
Vylučovací metodou, až se číselnými shodami dospělo k tomuhle řešení. Zenit? Nevěděli jsme o zájmu pana Barneta o jeho získání; on tehdy samozřejmě vůbec nebyl „ve hře“. O jeho zájmu získat Zenit nevědělo ani nové vedení Úřadu pro zastupování státu v majetkových věcech. To, že Nácarovi pak postoupili svoje pozemky v proluce zrovna panu Barnetovi situaci pochopitelně – zejména pro nás – velmi zkomplikovalo. Ale chtěl bych zdůraznit pro ty, kteří vyvozují z každé publikované zprávy sáhodlouhé verze – všechno se to odehrává již třetím rokem a má to pochopitelně spoustu detailů – vydalo by to na menší román.

Teď bojujete s časem. Může se proces ještě nějak zkomplikovat? Architektonická soutěž? Soutěž na generálního dodavatele stavby za půl miliardy? A v době krize možné odvolání neúspěšných uchazečů o zakázku?
Podáváme projekt a doufám, že budeme mít vše v pořádku. Děláme vše proto, aby ten obsáhlý fascikl, který k tomu musíme odevzdat, neměl chyby – najali jsme si na to mj. firmy, které s tím mají zkušenosti. Dalším kritickým momentem může být architektonická soutěž. I s tímto vědomím k tomu přistupujeme a snažíme se soutěžní podmínky formulovat víceméně bezkolizně, jako doporučení. Soutěž na generálního dodavatele stavby může rovněž přinést komplikace, protože půjde nepochybně o zajímavou zakázku pro stavební firmy.

Klidné spaní nemám

Hovoříme o časové tísni, kolik času do podání žádosti máte v tuto chvíli?
Je začátek dubna a počátkem května bychom to měli odevzdat.

Smím se zeptat: máte klidné spaní?
Nemám. Ubírá mi to hodně psychických sil a soustředění, které nutně potřebuji i pro další práci.

Pane profesore, zlí jazykové říkají, jak jste megalomanský a chcete si postavit pomník…
Moje žena mluví spíše o náhrobku a často mi připomíná, jak mně radila, abych s tím nezačínal. Mám na to jiný názor. Ty, kteří hovoří o pomníku, navíc uklidním; vzhledem k mému věku není vyloučeno, že v době dokončení už budu v penzi, nebudu-li mít za sebou prosekturu…

Otevření SEFO? Možná až v roce 2014

Pokud jde o samotný projekt, jeho obsah, toužíte po tom získat nějaký umělecký „špek“? Mohou se návštěvníci těšit na něco výjimečného?
Toužíme, ale zatím nebudu moc konkrétní. Zrovna jsme například dokončili jeden z „průzkumů“ v Maďarsku, kde se nám opět potvrdila vysoká kvalita některých autorů – kolegyně z muzea se vrátily nadšením bez sebe. Chystáme také polské „sondy“. Loni se nám třeba podařilo, že nám Běla Kolářová umožnila vybrat si prakticky cokoliv z pozůstalosti po Jiřím Kolářovi; doplnili jsme tak naši kolekci o více než třicet jeho prací. Zatím jsou všichni, s nimiž jsme o projektu hovořili, jeho myšlenkou nadšeni – včetně zmíněných maďarských a polských umělců (a zdaleka nemají potřebu prodávat svoje díla jen nám). Maďarský ministr kultury nám dokonce slíbil finanční příspěvek na nákup maďarského umění – doufejme, že to nezhatí tamní neutěšená finanční situace. Zkrátka, připravujeme velmi zajímavé konfrontace tvorby špičkových umělců z let 1945–1989 – a to hovořím pouze o jedné z expozic. Nezapomeňte, že součástí fóra bude i komorní divadlo, kino náročného diváka – spíše než muzeum bude tedy představovat velké kulturní centrum.

Pokud jde o termín otevření, je reálný konec roku 2013?

Jedeme ve čtvrtek znovu na Ministerstvo kultury, na důležitou koordinanční schůzku, a budeme sedět nad harmonogramem – není vyloučeno, že budeme muset termín otevření posunout na rok 2014, ale nechci předbíhat…