Výzva čtenářům:

ANKETA: Zákaz pití a žebrání: pomohl v Olomouci?

Z přehrady je bahnitá louka, bagrovat se začne brzy

Plumlov /FOTOGALERIE/– Během několika následujících týdnů by mohly na dno plumlovské přehrady vyjet první bagry. Povodí Moravy už zná vítěze konkurzu.

Autor:
Pavel Moš

| Sdílet

31×foto Diskutovat (0) 7.9.2010 8:15

Flashový přehrávač se spouští.

Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.

Bagrovat bude Strabag-Kavyl-Plumlov

„Výběrové řízení vyhrálo Sdružení Strabag-Kavyl-Plumlov. Se zahájením těžby sedimentů z přehrady se počítá ještě v letošním roce, a to po naplnění všech formalit a nabytí účinnosti podepsané smlouvy o dílo,“ informovala tisková mluvčí Povodí Moravy EvaGrodová.

„Teď je třeba, aby Povodí sepsalo smlouvu se Státním fondem životního prostředí, pak se bude podepisovat smlouva o dílo. Myslím, že pokud všechno dobře půjde, mohlo by se to zvládnout do tří týdnů,“ doplnil Slavomil Dokulil, jednatel společnosti Kavyl, která je členem vítězného sdružení.

Pro tuto společnost, která pracuje na vodohospodářských stavbách patnáct let, představuje bagrování přehrady jednu z významných zakázek. Vzhledem k jejímu rozsahu to není nic divného.

„Jedná se o vytěžení více než sto osmdesáti tisíc kubických metrů sedimentů. Skrývat se bude na původní terén. Od geodetů budeme mít po padesáti metrech vytyčené profily, a v nich musíme dodržet předepsanou hloubku,“ vysvětlil Dokulil.

Merlík i mračňák

Bagrování přichází v pravý čas. Dno už totiž zarůstá bujnou vegetací.

„Jsou to především druhy, které osídlují obnažené půdy, tedy merlíky, rdesna, rukev či protěž bahenní,“ uvedl botanik Jaroslav Podhorný.

Mezi plevelem se však objevily i vzácnější druhy rostlin, které vyžadují vlhkou půdu.

„Je to například bahnička vejčitá či mračňák,“ dodal Podhorný.

Napjatí archeologové

Bagry na dně očekávají s napětím i archeologové. Přímo ze dna přehrady sice ze starých výzkumů žádné nálezy známé nejsou, existují však indicie, že údolí v pravěku osídleno bylo.

„Při výzkumu stavby mlýna u staré hráze se nám podařilo zachytit stopy osídlení z doby římské,“ zmínil se vedoucí prostějovského pracoviště ústavu archeologické památkové péče Miroslav Šmíd.

Podotkl také, že mezi střepy z prvních staletí po přelomu letopočtu se objevily i zlomky nádob z konce doby bronzové, náležející kultuře popelnicových polí. Ta se na Moravě objevila asi v polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem.

„Její nálezy známe z takzvané Hamplovy vily, která leží nedaleko břehu nádrže, takže se dá předpokládat, že nálezy budou i na dně,“ řekl Šmíd.

Bahno zamíří na Záhoří

Bahno z přehrady by mělo skončit na polích na Záhoří. I když se termín jeho vyvážení blíží, s družstvem, které tam hospodaří, zatím nikdo o konkrétním datu nejednal.

Na polích je však sklizeno a s navážkou se počítá. Ani vzrostlá vegetace či keříky, které se s hlínou na Záhoří zřejmě dostanou, nedělají zemědělcům starosti.

„S tím si pluh bez problémů poradí, ostatně shnije tak, jako každá jiná organická hmota,“ uvedl Zdeněk Toufar, předseda zemědělského družstva Moravan Domamyslice, které na Záhoří hospodaří.

Bahno by mělo pokrýt asi osmdesát hektarů polí přibližně třiceticentimetrovou vrstvou. Odbahnění přehrady je pouze prvním krokem k obnovení čisté vody a zdravé krajiny v povodí.