Voliči v kraji: preferují levici, ale moc se k ní nehlásí

Studenti pod vedením politologa Tomáše Lebedy zjistili, že velká část zdejších voličů tíhne k politickému středu a má předem jasno v tom, komu hodí do urny svůj hlas.

Lidé v regionu také rádi využívali možnosti kroužkovat politiky z nižších pater kandidátky.

Nespokojenců s politickou situací bylo v Olomouckém kraji po parlamentních volbách ve srovnání s celorepublikovým průzkumem podstatně více.

„Rozdíl deseti procent v kolonce ‚velmi nespokojen‘ – to už je výrazný rozdíl,“ komentoval šéf výzkumu politolog Tomáš Lebeda.

Ojedinělý průzkum dělali studenti filozofické fakulty pod profesionálním vedením zkušených politologů. Jeho výsledky teď porovnávají s celorepublikovým průzkumem Sociologického ústavu.

Největším překvapením pro ně byly odpovědi lidí na otázku, zda sami sebe považují za levicově či pravicově smýšlející.

Pravice podle očekávání u zdejších voličů, kteří tradičně dávají přenost levicovým uskupením, příliš neboduje. Velká část dotázaných se však nehlásí ani k levému okraji politické mapy a upřednostňu­je střed.

„Čekali jsme, že grafy budou vypadat výrazně jinak. Sociální skladba by měla teoreticky vést k většímu ztotožnění s levicí tak, jak je to patrné z volebních výsledků. Vnímání voličů je ale v tomto ohledu odlišné, lidé v kraji se velmi hlásí k politickému středu,“ uvedl Lebeda.

Proč to? Jedno z možných vysvětlení se dá podle odborníků hledat v období devadesátých let, kdy se příznivci levice často za svůj postoj styděli.

„Tehdy totiž byla levice nesprávně spojovaná s komunistickým režimem. Tato nálada sice postupně vyprchává, otázkou však je, jestli není toto povědomí stále zakořeněné,“ poznamenal Lebeda.

Lidé, kteří patří spíše do levicových skupin, se také méně zajímají o politiku.

„Znalost toho, co vlastně obnáší levice či pravice, zde může být nižší. Lidé tak raději volí zlatou střední cestu jako únikovou variantu, kterou nic nepokazí,“ míní Lebeda.

Kroužkovalo se odspodu

Poslední parlamentní volby byly ve znamení „kroužkovací revoluce“.

Voliči tehdy v dosud nebývalém množství pomocí svých preferenčních hlasů vyřadili papírové favority a zdánlivé outsidery naopak poslali do parlamentních lavic.

V kraji tak vykroužkovali dlouholetou oporu ODS Ivana Langera. Naopak expředseda Poslanecké sněmovny, sociální demokrat Miloslav Vlček, zmizel z kandidátky krátce před volbami.

Anketa potvrdila, že lidé z regionu s velkou oblibou využili možnosti všech čtyř kroužků, lidé v kraji také méně kroužkovali lídry a více se zaměřili na kandidáty ze spodních pozic.

„Například voliči ČSSD mohli být bezradní, postrádali silnou osobnost, s níž by se ztotožnili,“ míní politolog Pavel Šaradín.

U nevoličů by vyhrála ČSSD a komunisté

Průzkum dále ukázal, že lidé v kraji jsou ve srovnání s celorepublikovým průzkumem méně váhaví – dlouho dopředu byli rozhodnutí, koho budou volit, ale také, že k urnám nepřijdou vůbec.

Nevoliči odpovídali v průzkumu na otázku, koho by volili, kdyby se hlasování účastnili. Podle hlasování nevoličů by na prvním místě skončili spolu s ČSSD komunisté a v těsném závěsu za nimi Věci veřejné.

Průzkum se uskutečnil v období po parlamentních volbách a v Olomouckém kraji vůbec poprvé. Jedním z jeho cílů je zvýšit uplatnitelnost vysokoškoláků v praxi. Třicet studentů z kateder politologie a sociologie a andragogiky se ptalo celkem osmi set lidí.

„Díky tomu, že jej dělali studenti, byl mnohem levnější,“ dodal Lebeda.