Primavesi má být národní památka, majitelka nejásá

A samotní olomoučtí památkáři zase mají na národní kulturní památku v kraji jiného favorita – kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku.

Majitelce vily Pavle Honzíkové, které se za posledních čtrnáct let podařilo navrátit značně poničené budově její původní secesní kouzlo, přinese nový status jejího rodinného dědictví místo radosti spíš špatné spaní a více problémů.

„O tom, že můj dům má být prohlášen národní kulturní památkou, jsem se dozvěděla z rádia a médií, takže jsem velice překvapená. Za celá léta, co se o vilu starám, jsem s památkáři měla už dost problémů a tímto mi přibudou ještě další. Teď už nebudu moci ani vyvěsit cedulku nebo předělat kliku u dveří bez jejich svolení. Nadšená z toho tedy vůbec nejsem,“ sdělila.

Větší šance na zisk dotace?

Podle Jana Kubeše z Národního památkového úřadu v Olomouci se pro vlastníka nemovitosti jejím prohlášením za národní kulturní památku změní jen několik věcí.

„Hodnota stavby tím automaticky stoupne. V rámci administrativy to bude znamenat, že veškeré záležitosti, například opravy, které doteď řešil s magistrátem, bude muset vlastník nyní řešit s krajským úřadem,“ shrnul Kubeš.

Kromě administrativních změn by nyní majitelka památky měla mít i větší šanci získat dotace na rekonstrukci své vily.

„Vzhledem k tomu, že památka bude mít větší statut, logicky by měla mít i vyšší šanci získat dotace jednak z různých fondů, jednak i z Evropské unie,“ konstatoval Kubeš.

Dům si na sebe musí vydělat

Sama Pavla Honzíková je však v tomto směru spíše skeptická.

„Mezi názory vlastníka památky a památkářů je vždy rozdíl. Já jsem loni například žádala o opravu originální sochy sedláka, která stojí v renesančním portálu na zahradě vily, a dokonce jsem ji měla i přislíbenou. Nakonec jsem se dozvěděla, že moje žádost nebyla ani předložena k projednání radě města. A podobných problémů musíme řešit spoustu. Vlastnit jakoukoli památku je často skoro za trest,“ shrnula Honzíková.

Majitelka domu si od zařazení své vily mezi národní památky žádné zázraky neslibuje. Dotace, které se jí doteď podařilo získat, by sotva pokryly náklady na opravu středně velkého rodinného domu, natož honosné secesní vily z počátku dvacátého století.

„Na střechu, která ve výsledku stála tři čtvrtě milionu, jsme od tehdejšího okresního úřadu dostali dvakrát sto tisíc. Další dotaci jsme dostali na opravu hradby a to bylo asi padesát tisíc. Ve výsledku tedy 250 tisíc. O dotace na rekonstrukci či restaurátorské práce už jsem zkoušela žádat mockrát a neúspěšně. Nakonec jsem přišla na to, že dům si na sebe prostě bude muset vydělat sám. Proto v něm nyní máme firmy, restauraci a galerii. Sama bych s tím prostě bojovat nemohla,“ zakončila.

Památkář: Přednost by měl dostat Kopeček

Podle olomouckých památkářů by si prohlášení za národní kulturní památku zasloužil spíše kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce.

„Podle mého názoru by měla existovat nějaká chronologie. Vila Pimavesi je mladý secesní objekt, kdežto bazilika na Svatém Kopečku je barokní objekt, který by si to zasloužil už jen z úcty k jeho historii,“ vysvětlil památkář Jan Kubeš.

O prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku rozhoduje vláda. Památky, které by se měly vyhlásit za národní, ale navrhuje ministerstvo kultury.

„My nepodáváme návrh, která památka by měla získat toto zařazení, ten podává ministerstvo a většinou se na nás pouze obrací, abychom se k jeho návrhu nějak vyjádřili,“ nastínil závěrem památkář.