Četař přáslavického mechanizovaného praporu tvrdí, že nic nezákonného neudělal a shromážděné důkazy označuje za nedůvěryhodné.

Obrátil se na soud, kde se chce domoci očištění svého jména.

Vojenská historie je jeho koníčkem mnoho let. Otakar Hersch patří mezi velké nadšence a hlavně znalce armádních dějin a válečných událostí.

Na Olomoucku se podílel na organizaci řady přehlídek a bitev.

„Žiji vojenskou historií. Cestuji po místech, kde se psaly vojenské dějiny, setkávám se s legionáři, kteří mají doma vysoká státní vyznamenání. Je na tom něco špatného?" dodal veterán.

Že by během služby v armádě propagoval nacismus a šířil kolem sebe pravicový extremismus, označil za nesmysl.

S brigádním generálem Emilem Bočkem (druhý z prava), příslušníkem RAF. „I nepříteli je třeba vzdát pocta,“ uvedl generál, oceněný Řádem Bílého lva.

Otakar Hersch v německé uniformě na vojensko-historické akci s brigádním generálem Emilem Bočkem (druhý z prava), příslušníkem RAF.

Důkaz? Utajený materiál

Čím se provinil, o tom se zprvu nedozvěděl nic. Prakticky jediným důkazem, který braly vojenské orgány v potaz při rozhodování o propuštění veterána ze služebního poměru, byl spisový materiál vypracovaný Vojenským obranným zpravodajstvím, který je však v režimu utajení.

Jeho právník Ondřej Mach poukázal na to, že právě s ohledem na režim utajení nemohl jeho klient do spisu byť jen nahlédnout, tudíž se nemohl k tomu, co je mu kladeno za vinu, vyjádřit a navrhovat důkazy na svou obranu. K materiálu se podle svých slov dostal po dvojím odvolání – po půl roce od zahájení řízení.

Nic z obsahu vzhledem k režimu utajení nemohou zveřejnit.

„Není tam nic, co by bez jakýchkoli pochybností prokazovalo skutečnosti, které jsou mu kladeny za vinu," shrnul právník.

Veterán navíc vyjádřil pochybnosti o pravosti a autentičnosti toho, co je ve svazku shromážděno.

Živí se jako řidič

Oba poukazují na to, že při rozhodování nepostupovaly vojenské orgány fér. Vloni v červnu se proto veterán obrátil na Městský soud v Praze, kde se chce domoci zrušení propuštění ze služebního poměru.

„Chci očistit své jméno. Po letech, které jsem armádě věnoval, se cítím zklamaný z toho, jak se se mnou nakonec vyrovnali. Do armády už bych se vrátit nechtěl," sdělil šestatřicetiletý četař, který od propuštění z vojska pracuje jako řidič nákladní dopravy na Olomoucku.

Poukazuje na to, že ač má čistý trestní rejstřík, do zápočtového listu mu armáda připsala, že je rasista.

„Takto byl stigmatizován! Armáda se měla obrátit na policii, pokud měla důkazy o vážném porušení zákona. Proč to neudělala, a věc řešila sama? Mělo proběhnout trestní řízení. Soud měl rozhodovat – jde-li o tak závažnou věc, jak tvrdí vojenské zpravodajství," namítl právník.

Propuštění bez poct a výsluh

Propuštění veterána po jedenácti letech služby bez obvyklých poct a nároku na výsluhy ministerstvo obrany blíže nekomentovalo.

Vysvětlilo to tím, že Hersch podal žalobu a soud doposud nerozhodl.

„Byl propuštěn podle §19 odst. 1. písmene m) zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání. Znění příslušného ustanovení zákona hovoří o „ podporování, propagaci nebo sympatiích s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob"," informovala mluvčí Jana Zechmeisterová.

Za posledních pět let propustila armáda ze služebního poměru kvůli projevům rasismu dva vojáky, jedním z nich je Otakar Hersch.

Nehajloval. Je to nesmysl, spíše zaslouží obdiv
Jako válečného veterána z Afghánistánu a Bosny si jej vážili.

Od loňského roku však Otakar Hersch bojuje za to, aby ze sebe smyl obvinění z podpory nacismu a šíření pravicového extremismu.

Kvůli tomu jej armáda vyhodila – zásluhy nezásluhy. Taky mu to vepsala do zápočtového listu.

Když se o tom dozvěděli jeho kolegové, se kterými dlouhodobě spolupracuje při pořádání vzpomínkových akcích na Olomoucku, byli překvapeni.

„Nikdy se tak nechoval. Spíše zaslouží obdiv," uvedl v rozhovoru pro Olomoucký deník Jan Bednář.

Veterán je jeho pravou rukou a nepostradatelným mozkem při pořádání rekonstrukcí válečných událostí na fortu v Olomouci-Radíkově.

Jak dlouho znáte pana Hersche?
Přes pět let.

Někdy se zmiňoval obdivně o Adolfu Hitlerovi nebo se až podezřele dobře cítil v nacistické uniformě?
Ne. To rozhodně ne.

Že by třeba hajloval? Myslím mimo scénu v ukázce, pokud taková scéna proběhla..
Ne.

Jak byste jej charakterizoval?
Velmi klidný, vstřícný, co řekne, to platí. Velmi rád s ním spolupracuji.

Jak si vysvětlujete, že se s ním armáda takto šmahem rozloučila?
To opravdu nechápu. Lidé, kteří se z prostředí hlubokého míru odhodlají odejít do válečnéh konfliktu a tam vystavit své zdraví nebo i život, zasluhují spíše
obdiv.

Byl odejit bez nároku na výsluhy…
Nerozumím tomu. Není to žádný Rambo. Neprahne po bitce, po krvi. Přijde mi to až absurdní.

Na čem spolupracujete? V čem vám pomáhá?
Na fortu je pro mě nejvýznamnější osobou pro organizaci válečných ukázek. Garantuje mi vojska, všechno zajistí. Vybereme epizodu z rekonstrukce osvobození Olomouce, aby to mělo reálné ukotvení, a vše zařídí. Pro mě je to velmi cenná spolupráce.

Jeho znalosti vojenské historie jsou mimořádné..
Určitě. Je pro mě klíčovou osobou.

A když si oblékl nacistickou uniformu, což mu je údajně kladeno k tíži…?
Při ukázce je 50 vojáků. Na to poukazovat? To je přeci absurdní! Někdo zkrátka má německou uniformu… 

Interní průzkum odhalil radikální postoje

Armáda si provedla průzkum, který se zaměřil i na výskyt rizikového chování mezi vojáky a vysoce postavenými důstojníky.

Výsledky interního dotazníku, který v roce 2013 zadal tehdejší náčelník Generálního štábu Vlastimil Picek, vloni získala a zveřejnila televize Prima.

Ilustrační fotoPodle analýzy jsou největšími problémy rasismu, xenofobie, agresivita i nesouhlas vojáků i jejich vedení se zahraniční politikou České republiky.

Dokument má dvě části. Zatímco první je zaměřena na útvary, druhá pouze na Generální štáb.

Reportáž TV Prima se věnovala velení armády – osloveno bylo 816 zaměstnanců.

Romové nepřijatelní, stějně jako muslimové

Podle zaměstnanců je například třetí nejčastěji zmiňovanou zemí ohrožující Česko USA.

Celkem 71 % dotázaných považuje za největší nebezpečí pro Česko uprchlíky.

Dobrý vztah nemají zaměstnanci ani k jiným etnikům. Pro 75 % jsou Romové nepřijatelní, následují Afghánci (74%), muslimové (75%) a Albánci (65%).

Islám je sice nepřijatelný pro 75 % zaměstnanců Generálního štábu, ale z 816 dotazovaných je pro 47 lidí přijatelný trest smrti ukamenováním.

ro 114 lidí je přijatelný trest bičování. Pro 134 lidí je přijatelný trest uříznutí ruky.

Z analýzy také vyplývá, že zaměstnanci velení jsou kritičtí k zásahům proti Islámskému státu, pokud by se ale měli zapojit, polovina by byla pro zásah pod vedením OSN.

Jen čtvrtina by pak souhlasila s vysláním české armády do přímého boje.

Pět procent na extrémistických demonstracích

Interní průzkum měl také ukázat, že někteří vojáci by podpořili radikální politická uskupení a pět procent z nich se účastní extremistických demonstrací.

Ministr obrany Martin Stropnický reportérovi televize sdělil, že jej bude zajímat, jak se na závěry dívá Generální štáb.

„Protože podle toho, jak já znám ty lidi, tak ty odpovědi nesedí," reagoval.

Zároveň uvedl, že mu přijde poněkud zvláštní, že interní dokument unikl na veřejnost v době uprchlické krize.