Důvodem, proč sto padesát let starou alej čeká masivní kácení, je nemoc zvaná slizotoková nekróza, problém známý na různých místech Evropy.

Nákaza napadla podle posudku z Mendelovy univerzity asi třetinu z 220 stromů.

Olomoucká radnice sestavila expertní skupinu a ta dala jednohlasné doporučení: celou alej vykácet.

Pak přišla řeč na náhradu.

„Kaštany už to být nemohou. Řešila se lípa, javor, platan. Bohužel možnosti rychle odcházely, protože platany se potýkají s rakovinou, ve Francii se kácí kilometry alejí. Javor je zase náchylný na klíněnku. Zůstává lípa velkolistá. Je to nejvíce odolný strom, patří do naší historie a původně v aleji byla," připomněl náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec, proč radní návrh komise odsouhlasili.

Budoucí podoba lipové Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech v Olomouci, která počítá s desetimetrovými rozestupy mezi stromy. Vizualizace stavu po 50 letech

Klikněte pro zvětšení. Budoucí podoba lipové Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech v Olomouci, která počítá s desetimetrovými rozestupy mezi stromy. Vizualizace stavu po 50 letech. Zdroj: MmOl

Větší rozestupy

Jasné také je, že současná pětimetrová vzdálenost mezi stromy se opakovat nebude, aby se větve nemusely tolik stříhat.

Komise navrhovala spon deset nebo patnáct metrů.

„Při patnácti metrech by se stromy nestříhaly a za nějakých sedmdesát nebo devadesát let by došlo k úplnému zastínění aleje, což se nám nelíbilo. Proto chceme jít cestou desetimetrových rozestupů, kdy by měl po třiceti letech od výsadby proběhnout první výchovný řez. Necháme na našich potomcích, jak budou alej za padesát šedesát let řešit," dodal náměstek.

Lípy snášejí řez dobře a v budoucnu by mělo být možné alej upravovat do podoby vysokých zelených stěn.

Konec vegetačního klidu je 31. března a do té doby 206 jírovců zmizí. Odbor životního prostředí magistrátu už vydal povolení.

Kvůli nemoci bude odstraňování stromů náročnější, je totiž nutné je úplně zlikvidovat.

„Stromy se vytrhají, naštěpkují a převezou do spalovny," popsal proces za správce parku ředitel Výstaviště Flora Olomouc Jiřího Uhlíř. Přesný termín zatím známý není.

Rudolfova alejRudolfova alej ve Smetanových sadech Hlavní alej nechal za hradbami města vysázet olomoucký arcibiskup, arcikníže Rudolf Jan a stala se oblíbeným místem vycházek Olomoučanů už ve dvacátých letech 19. století.

V roce 1832 převzalo park, nalézající se původně na vojenských pozemcích, do správy město, a položilo tak základ městských veřejných sadů.

Významným datem pro olomouckou zeleň je rok 1866, kdy byla během prusko-rakouské války zcela zničena Rudolfova alej znovu obnovena a za přítomnosti císaře Františka Josefa I. slavnostně otevřena.

Zdroj: tourism.olomouc.eu

Zasazeno musí být do zimy

Náhradní výsadba bude jedna ku jedné.

Lípy musejí být v zemi, než skončí listopad.

I tady má výstaviště situaci složitější, jelikož pro polovinu dřevin je potřeba najít v parcích místo.

„Budeme se bavit o koncepci celého parku. Nemusí to být lípa, strom je možno nahradit i například kvetoucím keřem," uvedl Jiří Uhlíř.

Každopádně pokud jde o sázení v hlavní aleji, chce do něj město zapojit veřejnost stejně jako v letech 2010 a 2012, kdy mohli lidé v obnovovaném stromořadí udusávat hlínu kolem nových desetiletých stromů dovezených z Německa.

Ještě předtím nechá radnice zpracovat projekt, jehož autorem bude zahradní architekt Radek Pavlačka.

Je držitelem autorských práv stávající podoby aleje a byl zároveň členem pracovní skupiny.

Dokumentace mimo jiné zpřesní i celkový rozpočet. Podle odhadů náklady přesáhnou milion korun.

Vylepší záhony

Při obnově aleje se výstaviště zamýšlí věnovat také záhonům. Cílem je, aby kvetly co nejdéle.

Vrátit se tedy mají cibuloviny, které budou přerůstat v trvalky.

Příští rok 24. dubna uplyne sto padesát let od otevření Rudolfovy aleje Františkem Josefem I. Lipky začnou novou etapu.

„Věřím, že se další jaro setkáme v příjemnější atmosféře, alej projde obnovou, bude se na co dívat a že minimálně dalších sto padesát let vydrží," vyhlíží ředitel výstaviště.