V roce 2007 měl být podle původních plánů otevřen tunel pod Červenohorským sedlem. Projekt však zkrachoval. Řidiči se tak musejí spokojit s opravenou silnicí vedoucí přes horské sedlo.
Když se lidé v regionu začnou bavit o dopravě na Jesenicku, debata se téměř vždy rychle stočí k tunelu pod Červenohorským sedlem.
„Tunel žádná oprava horské silnice nenahradí. Všude jinde ve světě to jde, jen u nás se zase našly cestičky, jak to nejde,“ napsal například před časem na Facebook Deníku Pavel Kulich.
Kopat chtěla firma, ne stát
Z absence tunelu lidé téměř vždy viní stát. Jenže ten tuto ambiciózní dopravní stavbu nikdy budovat nechtěl. Šlo o aktivitu soukromé firmy.
V roce 1991 vznikla z podnětu podniků Terplan a Subterra technickoekonomická rozvaha tunelu pod Červenohorským sedlem.
Bylo to v době, kdy se v nitru nedaleké hory Dlouhé Stráně budovala přečerpávací elektrárna. Razicí technika by se přesunula jen o pár kilometrů dál.
Vznikly tehdy dvě varianty tunelu. Kratší tříkilometrový by vyšel na 710 milionů československých korun, delší šestikilometrový na bezmála dvojnásobek.
Vizualizace průjezdu tunelem pod Červenohorským sedlem
S konkrétní podobou podzemního propojení s Jesenickem přišly v roce 1998 Lesostavby Šumperk.
Tunel měl ústit v Koutech u chaty U Pelikána a v Bělé u chaty Eduard.
Více než šestikilometrové dílo by se stalo nejdelším tunelem v Česku.
Stavba měla odstartovat v roce 2002, hotová měla být o pět let později.
Napojení na dálnice
Projekt počítal s napojením na dálnice v Mohelnici a v polské Wroclawi. Investice a provoz měly být hrazeny z mýtného.
Ambiciózní projekt se stal předmětem velkých debat. Podporovali jej například tehdejší šumperský starosta Petr Krill nebo přednosta Okresního úřadu Šumperk Adolf Jílek.
„Tunel umožní budovat hospodářský rozvoj, přibydou nová pracovní místa, zvýší se cestovní ruch,“ vysvětlil Krill.
Zastánci tunelu argumentovali i zrychlením dopravy nebo snížením exhalací z aut na sedle.
Ekologické hledisko však bylo zároveň jedním z hlavních argumentů odpůrců stavby.
„Stoupne tranzit nákladních vozidel, dojde k devastaci přírody a poklesu zájmu turistů o tuto oblast. Nikdo nebude jezdit odpočívat do míst, kudy budou proudit kamiony a bude nedýchatelný vzduch,“ řekl v roce 2000 tehdejší ředitel Správy CHKO Jeseníky Karel Kočí.
Jediné povolení
Záměr nakonec v roce 2003 získal souhlasné stanovisko při posuzování vlivu na životní prostředí, to však bylo prakticky jediné úřední povolení.
V roce 2006 Lesostavby zkrachovaly. Veškeré aktivity ke stavbě tunelu tak ustaly.
Nyní tunel existuje jen na papíře v krajském územním plánu. Občas se téma objeví.
V roce 2013 například vznikla za jeho stavbu internetová petice.
„Tunel pod Červenohorským sedlem byl investičně i provozně velmi drahý. Proto jsme rozhodli o modernizaci silnice přes kopec, která byla letos dokončena,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.