Trať na Povel má vést středem Zikovy, konečná se plánuje ve Slavoníně

První konečná: Trnkova

Nová tramvajová větev, která se napojí z ulice 17. listopadu na stávající druhou páteřní olomouckou trať vedenou po ulici Kosmonautů, povede přes území budoucí nové čtvrti Šantovka.

Její trasa v první etapě výstavby bude pokračovat po městském průtahu na ulici Velkomoravská, odkud se stočí doleva na ulici Rooseveltova a skončí na ulici Trnkova. Délka první části je skoro 1,4 kilometru.

Na dvoukolejné trati budou tramvaje obsluhovat tři stanoviště, a to zastávku Šantovka, V Kotlině a Trnkova, která bude dočasně konečnou stanicí.

„Sem přijede od města tramvaj a nebude se otáčet jako na klasické točně, pouze řidič přejde na opačný konec oboustranné soupravy a najede na druhou kolej ve směru do centra," popsal budoucí řešení Michal Folta, mediální zástupce projektu tramvajové tratě.

1. etapa

TRASA: od tř. 17. listopadu, přes území Šantovky, Velkomoravská, Rooseveltova, Trnkova
DÉLKA: cca 1,4 km
ZASTÁVKY: Šantovka, V Kotlině, Trnkova
PRŮBĚH STAVBY: část A - terénní práce - rok 2012, část B - pokládka kolejí - rok 2013, zahájení provozu 2014
NÁKLADY: skutečné budou známy po výběrovém řízení na zhotovitele, předpokládaná investice ze strany města do samotného tramvajového tělesa je 350 milionů korun, přičemž je schválena dotace ze Švýcarska 225 milionů korun, podíl soukromého investora do tramvajové větve je 50 milionů korun (investor Šantovky bude kromě trati stavět další infrastrukturu za 350 milionů korun)

2. etapa

TRASA: napojení na první etapu z ulice Rooseveltova a Trnkova, dále by měla vést přes střed ulice Zikova, konečná zastávka by měla být na ulici Schweitzerova u současného  supermarketu Billa
DÉLKA: 1,3 km
ZASTÁVKY: Werichova, Rožňavská, Družební
PRŮBĚH STAVBY: tato etapa je zatím v přípravě, není jasné, kdy přesně se začne stavět, radní před časem oznámili, že by chtěli pokračování tramvajových kolejí provést po dokončení první etapy
NÁKLADY: předpokládaná cena druhé etapy činí 200 až 250 milionů korun, město počítá s čerpáním úvěru z Evropské investiční banky

3. etapa

prodloužení na Jižní ulici - v plánu

Šantovka: tři velké akce najednou

Stavba tramvajové větve a budoucí nové čtvrti Šantovka je úzce provázaná. Již nyní se na staveništi pracuje i na terénních přípravách pro vedení nejekologičtějšího typu městské hromadné dopravy.

Společně se zásahy pracovníků z Povodí Moravy se v současnosti v jedné lokalitě sdružily hned tři velké investiční akce.

Město si od první fáze rozšíření tramvajového provozu slibuje zajištění dopravní obslužnosti pro nejen dvě velké zmíněné ulice, ale připočítává k nim i obyvatele ulic Skupova, Radova, Jeronýmova a částečně i ze Zikovy a Velkomoravské ulice.

„K tomu je třeba přidat také obyvatele ulic Rokycanova, V Kotlině, Za Poštou, Jakoubka ze Stříbra a Domovina. Velkým tahákem má být společenské a obchodní centrum Šantovka, nemluvě o tom, že v tomto areálu po nákupní galerii vyrostou i stovky bytů," vyzdvihl Michal Folta.

Napojení nové tramvajové trati mezi ulicemi Rokycanova a Velkomoravská. Zdroj: MmOL, vizualizace: Stavoprojekt

Napojení nové tramvajové trati z ulice Velkomoravská na ulici Rooseveltova, kde bude končit první etapa výstavby tramvajové trati na jižní olomoucká sídliště. Zdroj: MmOL, vizualizace: Stavoprojekt

Napojení tramvajové trati ze třídy 17. listopadu k obchodní galerii Šantovka. Zdroj: MmOL, vizualizace: Stavoprojekt

Protesty ekologů

Přípravu stavby provázely také protesty, podněty přicházely zejména od ekologického Hnutí Duha, které se snažilo až do poslední fáze upozorňovat například na předřazenost projektu, na výběr trasy tramvajové trati, na zásah do přírodní lokality v těsné blízkosti Mlýnského potoka.

Olomoucká pobočka Duhy navíc zaslala na začátku letošního roku písemný podnět do Švýcarska, od něhož bude město na stavbu čerpat čtvrtmiliardovou dotaci.

Schválení dotace ze strany švýcarské vlády nakonec přišlo na olomouckou radnici v polovině května letošního roku. Ke slavnostnímu zahájení výstavby tramvajové trati dojde ve čtvrtek 14. června.

VÍCE: Kvůli trase tramvaje už Duha bojovat nebude. Pochybnosti ale nemizí, řiká

2. etapa. 3. etapa?

O dalších třináct set metrů se prodlouží trať ve druhé etapě výstavby, kdy má vést přes ulici Zikova. Její konec se plánuje na ulici Schweitzerova ke křižovatce s ulicí Družební.

Cestující budou na tramvaje čekat na třech zastávkách, Werichova, Rožňavská a Družební.

„Také zde pak vznikne dočasná konečná, protože ve výhledu se plánuje třetí etapa, která by dovedla tramvaj až k ulici Jižní," přidal Michal Folta.

Zatímco zmíněný záměr prodloužení až na ulici Jižní je hudbou budoucnosti, radní již připravují napojení srdce sídlištní zástavby na Nových Sadech. Tramvaje chtějí vést ulicí Zikova a Schweitzerova.

Před rokem prozradili jedno z technických řešení budoucího vedení.

„Zabývali jsme se technickými variantami vedení, které se lišily v tom, jestli ji vést okrajem ulic, či středem a jakým způsobem řešit na ulicích tramvajové zastávky. Rozhodli, že trať by ve jmenovaných lokalitách a zejména v ulici Zikova, měla vést středem. Zastávky zde budou takzvaného vídeňského typu, nikoli ostrůvkové," řekl Martin Novotný, primátor Olomouce.

Předpokládají, že rozšíření na Povel bude stát zhruba 200 až 250 milionů korun, financování by mělo jít z úvěru, který má město u Evropské investiční banky.

SOUVISEJÍCÍ:  Konkurs na nové tramvaje už má vítěze, polské firmy ale protestují

Historie tramvajového provozu v Olomouci

Předchůdci tramvají byly v Olomouci koňmi tažené omnibusy, které vozily pasažéry od roku 1845 mezi centrem města a nádražím.

Během nadcházejících padesáti let město dostalo nabídku na výstavbu elektrické dráhy s elektrárnou.

V sobotu 1. dubna 1899 byl zahájen pravidelný provoz na jednokolejné trati s výhybišti na trase a smyčkou u nádražní budovy. Olomouc se stala prvním městem s elektrickou pouliční dráhou na Moravě.

Tramvajová trať o délce 5,3 km vedla od nádraží Masarykovou ulicí přes Ostružnickou na Horní náměstí, kde se dělila na dvě větve. Jedna pokračovala ulicemi Riegrova a Palackého na třídu Míru, kde byla za křižovatkou s ulicí Na Šibeníku zakončena výhybištěm.

Druhá větev pokračovala Pavelčákovou, Havlíčkovou a Wolkerovou s ukončením na výhybišti v ulici I. P. Pavlova u Zemské nemocnice. Z Horního náměstí byla vedena vlečná kolej ulicemi Opletalova, Zámečnická a Sokolská do vozovny v Koželužské ulici, kde vznikla i elektrárna.

Následovalo postupné prodlužování jednotlivých tratí.

Neředínská větev se jej dočkala nejprve v roce 1914 ke hřbitovům a v roce 1933 k letišti. V roce 1950 byla částečně zdvojkolejněna, pouze úsek hřbitovy – krematorium – letiště byl ponechán jednokolejný. V roce 1953 po vybudování jednokolejné smyčky u krematoria byla trať k letišti zrušena.

Trasa na Novou Ulici byla prodloužena v roce 1934 po kostel na Nové Ulici a následně prodloužena v roce 1958 po Hraniční ulici s ukončením vratným trojúhelníkem. K zásadní změně došlo v roce 1981, kdy byla zrušena původní trasa přes ulici I. P. Pavlova a nahrazena tratí v ulicích Brněnská a Hraniční se zakončením dvoukolejnou smyčkou.

Po dalším zdvojkolejňování v letech 1950–1952 se zásadně změnil provoz v centru města.

Z Horního náměstí zmizely tramvaje v roce 1954 a přemístily se na dvoukolejnou trasu v ulicích Denisova, Pekařská, 8. května a tř. Svobody.

O rok později byla prodloužena trať k tržnici, kde končila jednokolejnou smyčkou. V roce 1984 byla rozšířena kapacita odstavného kolejiště v proluce u Koželužské ulice.

Vše začíná u hlavního nádraží

Důležitým uzlem tramvajových tratí je hlavní nádraží. Původní řešení s tramvajovou smyčkou, mimochodem vůbec první v českých zemích, bylo v roce 1936 nahrazeno výhybištěm se dvěma odstavnými kolejemi před nádražím.

Po odstranění válečných škod byla zahájena výstavba nové větve trati do Hodolan. V roce 1947 vznikla první část po kostel v Hodolanské ulici, v následujícím roce se prodloužila k Bělidlům a v roce 1957 do Pavloviček. Trať ukončila smyčka.

V roce 1997 se uzavřel okruh tramvajové spojení centra a hlavního nádraží vybudováním nové tratě od Tržnice po třídě Kosmonautů. Na to navázala přestavba přednádražního prostoru, která probíhala mezi lety 2000 a 2010. Moderním přestupním terminálem denně projde 35 tisíc cestujících a odbaví se zhruba 750 tramvají a 1000 autobusů.

V roce 2006 se změnil územní plán a trasa čtvrté plánované větve tramvajové trati byla přesunuta z kolizní polohy v ulicích Polská a Rooseveltova do nové polohy přes areál zrušeného podniku MILO.

Za Velkomoravskou ulicí navrhovaná tramvajová trať pokračuje v původně navržené trase Rooseveltovou, Zikovou a Schweitzerovou ulicí až po ulici Jižní.

Zdroj: www.olomouc.eu