Podle nich byla památka v horším stavu, než původně očekávali. Rekonstrukce by měla skončit během října. Naposledy se památka dočkala opravy na konci osmdesátých let.

„Zatím nemáme kompletně hotový žádný z reliéfů, ale jsou ve stadiu pokročilé rozpracovanosti. Nyní čistíme, tmelíme a doplňujeme zvětralé částí architektonických i ozdobných prvků,“ uvedl restaurátor Ladislav Werkmann, který má na starosti kamenické práce.

Na Terezské bráně je jeden velký reliéf a zhruba deset menších. Podle restaurátora byly ozdobné prvky v horším stavu, než očekával.

„U reliéfů záleží na materiálu. Všechny jsou sice z pískovce, ale některé jsou kvalitnější. Odolnější materiál byl v podstatě v pořádku. Ty z horšího pískovce byly v dost špatném stavu, což překvapilo i mě. Mám za sebou léta praxe, tak už to dokážu odhadnout, ale to jsem opravdu nečekal. U jednoho prvku chyběl úplně povrch, byl zcela zvětralý, oloupávaly se celé plochy kamene,“ popsal Werkmann.

V případě takového poškození musí kameníci přistoupit k doplnění reliéfu.

„Když některé kusy chybí, tak se doplňují umělým nebo přírodním kamenem, hodně také využíváme tmel,“ vysvětlil Werkmann.

Památku také rozežírá sůl, kterou každou zimu silničáři zasypávají komunikace, pak se práší a sůl se dostane na pískovcové části, kde potom rozpouští pojivo a kámen se rozdrolí na písek.

„Na hodně zasolené části chystáme zábal z buničiny a destilované vody, ten se nechá zaschnout a tím vytahuje z pískovce sůl. Je to také jedna z forem čištění,“ přiblížil restaurátor.

Nové nasvícení i odvětrávání

Kameníci mají na starosti i novou dlažbu a opravu celé architektury. Práce odborníků na Terezské bráně vyjde zhruba přes milion korun. Památka bude na konci října nejen opravená, ale také nově nasvícená, uvnitř omítnutá a opatřená odvětrávacími kanálky, které ji mají zbavit vlhkosti.

Odmontované kovové brány, dochované části padacího mostu a písmena nad ním, která zvěčňují rok vzniku památky a jméno panovnice Marie Terezie, putovaly už na začátku oprav do dílny restaurátora kovářských prvků.

Našly se i zbytky padacího mostu

„Nyní jsou brány z devadesáti procent zrenovované a ostatní prvky dokončujeme. Nově jsme vykovali z původního materiálu také nákolníky. To jsou kovové oblouky, které se osazovaly na brány, aby se neporušil kámen v případě, že se vozka netrefil s vozem přesně doprostřed průjezdu,“ popsal Jiří Běhal, restaurátor kovářských prvků.

Zajímavostí je, že odborníci před samotným zahájením rekonstrukce, při průzkumu a ohledání památky nalezli kovové pozůstatky velkého padacího mostu, který byl dříve součástí vchodu do pevnosti. Terezskou bránou se totiž dříve nechodilo tak, jak nyní, ale kolmo k současnému průchodu.

„Zbyly zde dvě kola, pomocí nichž se most sklápěl. Používali jej jezdci na koních, vozy a kočáry. Vedle něj pak ještě byl jeden menší pro pěší. Kola se také restaurují,“ vysvětlila Kamila Davidová z Národního památkového ústavu v Olomouci.