VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Štastný potápeč Starnawski: Hranická propast mi vzala spoustu peněz a času

Olomoucký kraj – Osmačtyřicetiletý polský potápěč Krzysztof Starnawski si v úterý sáhnul až na dno. Hranické propasti, ale i svých vlastních sil. Stálo to však za to. Sedmadvacáté září roku 2016 se zapíše do dějin jako den, kdy se zatopená jeskyně v Hranicích stala světovou.  

1.10.2016
SDÍLEJ:

Krzysztof Starnawski se potápěl do Hranické propastiFoto: DENÍK/Pavel Mašlaň

„Když dosáhnete toho bodu, je to neskutečný pocit," svěřil se v rozhovoru pro Deník Krzysztof Starnawski, který se výzkumu v této oblasti věnuje už dvacet let.

Potvrzeno: Hranická propast je nejhlubší na světě

Kdy jste se začal poprvé zajímat o Hranickou propast a co bylo hlavním impulsem?
S potápěním v Hranické propasti jsem začal v roce 1997, je to už dvacet let. Nejzajímavější okamžiky jsem zde zažil v roce 2000, kdy jsem se dostal do hloubky 181 metrů. Je to už dávno, tehdy byla opravdu velká šance a možnost dostat se dál, ale problémem byly moje výbava a znalosti o potápění. S lepší technikou jsem se vrátil v roce 2012, a od tohoto ponoru jsem se vždycky znovu vracel a překonával hloubku – každý rok jsem dal další metry navíc. A v úterý 27. září jsme posunuli robota do nejnižší části a překonali hranici 404 metrů.

Tušil jste, že je propast tak hluboká, a kdy jste poprvé vycítil, že je šance dostat se ještě hlouběji než dosud?
Už před dvaceti lety jsem si byl jistý, že tato propast bude hodně hluboká. Kvůli vápenci a chemickému složení vody se dalo tušit, že by mohla být ještě hlubší – a to více jak 600 metrů. Otázkou bylo, jestli najdeme cestu na dno. Ale o tom, že je nejhlubší, jsem nepochyboval celé ty roky. A teď je to pravda.

Jaký je váš tip? Jak hluboká může propast být?
Záleží na geologické stránce, může to 600, ale také 700 metrů nebo i kilometr. Druhá věc je ta, že nebylo možné poslat robota dál než do hloubky 404 metrů, takže to není nejhlubší místo. Podle mě je to více než 600 metrů.

Hranická propast

Co pro vás po dvaceti letech usilovného výzkumu znamená, že jste pokořili rekord?
Prožívám teď skvělé období. Samozřejmě, že mám i další akce, ale pokud pracujete dvacet let na jednom projektu, tak na něj neustále myslíte. V Hranické propasti jsem se potápěl několikrát, pořídil si kvůli ní mnohem lepší výbavu, vzala mi hodně peněz a času, kdy jsem o ní přemýšlel. A když pak dosáhnete toho bodu, je to neskutečný pocit. Jsem šťastný, že jsme projekt završili, ale ukončili jsme jen některé části. Hranická propast je teď nejhlubší jeskyní na světě, ale před námi jsou další cíle. Teď ale potřebuji alespoň chvíli pauzu.

Do jaké největší hloubky jste se do této doby dostal? A zažil jste během výzkumu v Hranické propasti nějakou krizi?
Můj osobní rekord je 265 metrů, můžu jít i do 300, ale ne hlouběji. Potápění v hloubce 200 metrů je pokaždé velký risk. Byl jsem tam desetkrát, možná dvanáctkrát, a jen jednou jsem měl problém s dekompresí. Pokaždé se může něco stát. Otázkou je, jestli jste připraven na problémy nebo ne. Žiji, takže to znamená, že jsem byl vždy na problémy připraven. (smích)

Jak probíhal úterní ponor? Můžete popsat své pocity?
Byl jsem na povrchu, začínali jsme na 200 metrech. Robot klesal pomalu dolů a postupně překonával každý můj rekord, který do té doby v Hranické propasti padl. Šel hlouběji a hlouběji a v ten moment, kdy překonal 400 metrů, jsem byl absolutně šťastný – kontrolovali jsme všechno na obrazovce. Byl to skvělý, neopakovatelný okamžik.

Pátrání po dnu Hranické propasti

Kolik členů měl váš tým a jak důležitá je pro výsledek týmová práce?
Během těch dvaceti let se v týmu vystřídalo hodně lidí, z Polska i České republiky. Pokaždé bylo složení trochu jiné, ale nechyběli v něm ti nejdůležitější: David Čani, Michal Guba, Josef Lukeš a Honza Musil. Od nich jsem vždy cítil skvělou podporu.

Co bude následovat v příštích týdnech, a kdy se do Hranické propasti zase vrátíte?
Další projekt mě čeká příští měsíc v Mexiku, kde chci najít nejdelší jeskyni na světě. Do Hranické propasti se tedy vrátím na jaře příštího roku, potřebuji nějaký čas si od ní odpočinout, nemyslet na ni po těch dlouhých dvaceti letech. Miluji to tam, je to úžasné místo, hlavně když stojím na povrchu a můžu koukat dolů do propasti. Vrátím se tam ještě ve středu, protože robot je pořád pod vodou a musím se naposledy ponořit do hloubky 200 metrů a vyzvednout ho na povrch.

Jak jste oslavili tento triumf?
Ještě nijak, slavit budeme, až vylovíme výbavu, tedy ve středu večer. Oslavy budou pravděpodobně v Praze.

Autor: Iva Najďonovová, Petra Poláková-Uvírová

1.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Turistku v Olomouci okradli na Horním náměstí

Zásah horské služby v Jeseníkách. Ilustrační foto
14

Sandály do hor nepatří, varují záchranáři v Jeseníkách

Sigmu vyzve v poháru Hlučín, do Holice zamíří Zbrojovka Brno

Los 2. kola MOL Cupu odhalil soupeře pro fotbalové celky z regionu.

Buc je zpátky v Moře. KHL nevyšla, tak vyhrál titul na Slovensku

Pamatujete na předloňskou elitní lajnu ve složení Laš – Knotek (později Herman) – Buc, která si díky svým výkonům vysloužila respekt celé extraligy?

První polistopadový rektor UP Josef Jařab slaví osmdesátiny

Emeritní rektor Univerzity Palackého v Olomouci Josef Jařab ve středu slaví osmdesáté narozeniny.

V podkroví můžete mít své království

Bydlení na košické Hlavní ulici vyhledávají nejen zahraniční studenti, ale také manažeři pracující v nedalekých administrativních centrech. Zážitek z bydlení v centru města přináší originálně zrekonstruované podkroví starého měšťanského domu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení