VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sluneční elektrárny zabraly v kraji už 151 hektarů

Olomoucký kraj – Přes dvě stě padesát fotbalových hřišť. Takovou plochu orné půdy zabrali v loňském roce investoři pro solární elektrárny v Olomouckém kraji. Boom byl obrovský. Chtěli využít vysoce výhodné výkupní ceny elektřiny ze slunce. Nadšení solárníků nato zchladila šestadvacetiprocentní srážková daň a podstatně vyšší poplatek právě za zábor zemědělské půdy.

11.1.2011 2
SDÍLEJ:

Sluneční elektrárna v areálu bývalého zemědělského družstva ve Velkém TýnciFoto: DENÍK/Veronika Kolesárová

Aby investoři mohli poskládat fotovoltaické články na zemědělskou půdu, potřebují souhlas krajského úřadu. Musí se totiž kvůli tomu ze zemědělského půdního fondu vyjmout. V roce 2009 hejtmanství schvalovalo třicet žádostí o vyjmutí, v loňském roce jich přišlo pětatřicet. Před dvěma roky přitom řešili pouze deset. Plocha, kterou celkově fotovoltaické panely zaujímají, obrovsky narostla.

„Pokud jde o celkovou rozlohu, ta v roce 2009 dosáhla 96,2 hektaru. V minulém roce to bylo 151 hektaru,“ sdělila Pavla Jochcová z oddělení ochrany přírody na Krajském úřadě v Olomouci.

„Přičemž do loňských počtů nezahrnujeme fotovoltaické elektrárny menší než jeden hektar,“ doplnila. Nejvíce panelů zpracovávajících energii ze slunce postavili investoři na Prostějovsku. Největší přesahují plochu devět hektarů.

Zábor půdy se lidem nezdá

Právě kvůli záboru orné půdy se nejčastěji zvedala kritika proti stavbám zelených zdrojů energie.

„Jde o dobrou půdu. Nevypadá to pěkně v krajině a obec z toho žádný prospěch mít nebude,“ zlobil se například Karel Faltýnek z Příkaz. Investoři se však bránili, že použité technologie nijak půdu neznehodnocují a případně umožní její opětovné obhospodařování.

Obce sice mají z fotovoltaických elektráren zisk, peníze však podle starostky Bystročic Marty Turečkové nejsou nijak velké. U Bystročic je ve zkušebním provozu elektrárna o rozloze bezmála devíti hektarů – největší na Olomoucku.

„V našem případě je to každoročně dvaačtyřicet tisíc korun za dočasné vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. Pozemky byly soukromého vlastníka. Peníze máme použít pro zlepšení životního prostředí v obci. Předpokládáme, že za ně vysadíme v obci zeleň,“ sdělila starostka s tím, že obec se proti elektrárně nijak neohrazovala.

Jde o stejnou lokalitu, kde kvůli obavám ze zhoršení životního prostředí narazila uvažovaná stavba logistického centra.

Jestli se všichni investoři, kteří vloni a předloni rozjeli stavby fotovoltaických elektráren, nakonec stihli připojit do elektrické sítě do posledního prosince loňského roku, to se zatím zjistit nepodařilo.

„Přesná čísla zatím k dispozici nemáme,“ uvedla za jednoho z klíčových distributorů ČEZ Alice Lutišanová.

#nahled|http://g.denik.cz/43/d4/slunecni_elektrarny_09_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/43/d4/slunecni_elektrarny_09.jpg|Sluneční elektrárny v kraji#

Ztrátový podnik?

„Po obrovských komplikacích s distributorem se nám nakonec podařilo připojit 23. prosince. I když jsme měli elektrárnu hotovou a všechny potřebné dokumenty připravené již koncem září,“ uvedl za provozovatele 6,4hektarové elektrárny u Příkaz Jiří Dorňák.

Dodatečné zdanění, když se stihli připojit za výhodnějších podmínek do konce roku, solárníky nadzvedlo.

„Elektrárna, místo toho, aby nám vydělávala peníze, je pro nás v tuto chvíli ztrátová,“ reagoval Dorňák na dodatečný zásah proti až příliš výhodným podmínkám, které mohly mít za následek velké zdražení elektrické energie – o více než deset procent.

„Sice jsme se stihli připojit do konce roku, ale spočítali jsme, že 26procentní daň prodlouží dobu návratnosti investice možná až na čtrnáct let. Z plánovaných devíti,“ reagoval za provozovatele solární elektrárny u Velkého Týnce Pavel Stonawský.

Někteří investoři proto zvažují možné právní kroky kvůli tomu, že stát je postihuje za nedostatky v zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

„My jsme do něčeho šli na základě daných podmínek, vložené investice nejsou malé, a za pochodu se podmínky změnily. Čekáme, co udělají ostatní, nicméně už to řešíme s právníky. Cítíme se státem podvedeni,“ uzavřel Jiří Dorňák.

Autor: Daniela Tauberová

11.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
17

Africký mor prasat se může šířit rychle a dramaticky, říká odborník

Rozhledna na Kosíři
65

Kdy otevře rozhledna na Kosíři? Má plán oprav

Muž opravoval tatru. Ta nastartovala a přejela ho

Zranění utrpěl čtyřiapadesátiletý dělník, který v pondělí 26. června v Bludově opravoval vadný startér na nákladním voze Tatra T148. Auto se používá v areálu pískovny.

Tito zloději v Olomouci ukradli kolo. Nepoznáte je?

Dva muži, které vidíte na fotografiích, ukradli jízdní kolo v hodnotě deseti tisíc z kolárny domu ve Voskovcově ulici v Olomouci. Policisté po nich pátrají a žádají veřejnost o pomoc s jejich odhalením.

AKTUALIZOVÁNO

Brázdila vedení ANO nasadilo na kandidátku, i když ho kraj nechtěl

Lékař olomoucké záchranky Milan Brázdil nakonec bude obhajovat poslanecký mandát. Vedení ANO jej dalo na kandidátku, kde jméno skokana předchozích voleb nakonec figuruje na šestém místě.

DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl po třech letech ve sporu mezi televizí Prima a vedoucím vydání jejích Diváckých zpráv Jiřím Fröhlichem. Ten se soudil o neplatnost okamžitého zrušení svého pracovního poměru. Soudkyně obvodního soudu dala Fröhlichovi za pravdu. Rozsudek zatím nenabyl platnost, obě strany se mohou odvolat.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies