Lidské ostatky nacházejí stavebníci při hloubení základů na parcelách v Olomouci-Slavoníně. Na místě, kde dnes rostou čtyři nové domy, býval totiž obecní hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1960. O tomto problému informovala jako první televize Nova.

Pozemek býval majetkem Okresního úřadu Olomouc, ale v roce 1996 přešel do vlastnictví soukromých majitelů. Ti o sedm let později zažádali o změnu územního plánu a půdu prodali jako stavební parcely.

„Předtím bylo toto místo v územním plánu vedeno jako parková zeleň. V roce 2003 se však změnil a následně tam stavební úřad povolil stavbu rodinných domů,“ informoval Martin Hála z tiskového oddělení magistrátu. Zdůraznil, že pozemky nikdy nebyly v majetku města.

Místní obyvatelka tvrdí, že nynější vlastníci nejprve netušili, že kupují parcely na místě starého hřbitova.

„Tady byl o ty pozemky velký zájem, ale lidi nevěděli, že jim realitka nabízí kus hřbitova. Když jsme jim to řekli, mnoho z nich to odradilo. No ale tady těm je to evidentně jedno. Mrtví prý neškodí. Myslím, že jsou rádi, že vůbec mají kde stavět,“ řekla žena, která kvůli sousedským vztahům nechtěla být jmenována.

Majitelka jedné ze sousedních parcel však odmítá, že by nějaké kosti při stavbě našli. „My už jsme to koupili jako stavební parcelu, tady nic nebylo. Ten hřbitov byl podle všeho exhumovaný, ale tam vedle to teda asi nedodělali, ten pán tam má pořádnou spoušť,“ popsala.

Farář místního kostela Alois Juráň však tvrdí, že hřbitov v žádném případě nikdy exhumovaný nebyl. Sám dokonce už šest let usiloval o to, aby místo starého hřbitova nechátralo a vznikl tam park s památníkem. To se mu však nepovedlo, tak zde nyní stojí čtyři rozestavěné domy.

„Nikdo to se mnou tenkrát nechtěl řešit. Přehazovali si mě pořád dokola a nakonec to dopadlo takhle. Teď začátkem roku jsem tu nějakou dobu kvůli nemoci nebyl, a když jsem se vrátil, stály tady tři domy a teď ještě přibyla díra, ze které místní děti nosily domů lidské kosti. Je to naprostá hrůza,“ stěžuje si Juráň.

Majiteli parcely, který nález kosterních ostatků ohlásil, patří podle jeho slov uznání.

„On to aspoň řekl a neututlal jako ti ostatní. Když jsem se ptal dělníků na té další stavbě, kam ty kosti dali, tak mi řekli, že prý to zazdili do základů. Majitelka to pak samozřejmě zapřela. Vůbec nechápu, jak může být někdo tak neuctivý k mrtvým,“ kroutí hlavou farář.

Ani majitel pozemku, který staré kosti našel, s nimi však podle místních nenaložil příliš eticky. „Zahrabali všechno na pole. Udělali tam třímetrovou díru a co se jim podařilo vysbírat pak uložili kousek za těmi domy u polní cesty. Bylo toho asi tak pět pytlů,“ sdělila paní, která bydlí v blízkosti stavby.

Takovéto zacházení s lidskými ostatky je podle odborníků nejen neetické, ale i nezákonné.

„Každý, kdo na svém pozemku najde něco podobného, to musí ohlásit Archeologickému ústavu Akademie věd. Je to zákonná povinnost a nelze ji nijak obejít,“ řekl Richard Zatloukal z Národního památkového ústavu.

Upozornil, že za nedodržení této povinnosti hrozí majitelům pozemků pokuta až půl milionu korun. „To je ale maximum, takže v případě rodinného domu by to bylo asi něco kolem deseti tisíc korun,“ dodal Zatloukal.

Přečtěte si:
Významný objev: Národní dům ukrýval 26 hrobů

Jana Urbaníková