VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škodí sněhová děla? Zasněžovat chce každý, nese to však problémy

Olomoucký kraj – Kdo může, zasněžuje. Ski areály v Olomouckém kraji vsadily na technický sníh. Vzhledem k mizerným zimám v posledních letech a investicím do moderních lyžařských center se není čemu divit.

10.4.2016
SDÍLEJ:

Ve středisku Bílá v Beskydech se lyžovalo ještě o Velikonocích – díky umělému sněhuFoto: DENÍK/Daniela Tauberová

Sněhové tyče a děla si pořídily areály bez ohledu na nadmořskou výšku.

Dokonce i provozovatel vleků na Pradědu chce sypat umělý sníh na sjezdovky v nejpřísněji chráněné přírodní rezervaci.

Podle odborníků však technický sníh přináší celou řadu problémů spojených s odběrem vody. Taky vnosem cizorodých látek, která napomáhají jeho výrobě.

Hlubočky jen s děly

Na technickém sněhu jsou zcela závislí ve Ski areálu v Hlubočkách, který je nejníže položeným lyžařským centrem v Olomouckém kraji.

„Bez něj bychom nelyžovali vůbec," uvedl jednatel společnosti provozující sportovní a relaxační centrum David Jarmar.

Sjezdovky leží v nadmořské výšce kolem 300 metrů.

„Co nasněžilo posledních pět šest zim? Na přírodní sníh se nemůžeme spoléhat. Jakmile začne mrznout, zahajujeme výrobu umělého," dodal podnikatel.

Umělý sníh chce i Ovčárna

O možnost zasněžování však usiluje i majitel střediska na Ovčárně, které je nejvýše položeným lyžařským areálem v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Na provoz vleků v nejpřísněji chráněné přírodě má vládní výjimkou.

„Zasněžování by bylo velkým přínosem. Hlavně bychom mohli zahájit ve stejnou dobu, jako lyžařské areály dole," přiznal Josef Figura, majitel areálu tlak rozvíjející se konkurence v dostupnějších místech, kde si navíc může pomoci technickým sněhem.

Protože návštěvnost Ovčárny postupně klesá, připravuje kompletní rozvoj střediska, který podmiňuje výrobu umělého sněhu.

„Nejednalo by se o celkové zasněžování, ale pouze o dosněžování jednotlivých sjezdovek, zejména jejich spodních částí," sdělil podnikatel a poukázal na to, že nejenže si na Pradědu nemůže vyrábět vlastní sníh, ale kvůli ochraně alpinských luk nemůže spustit vleky, dokud nenapadne 60 a místy až 80 centimetrů přírodního sněhu.

„Přitom v listopadu nám spadne 50 centimetrů, mrzne a já nemohu ani dosněžit, abychom zahájili sezónu," dodal.

Poškodí rezervaci?

Případné zasněžování v Národní přírodní rezervaci Praděd v I. zóně Chráněné krajinné oblasti Jeseníky budou posuzovat odborníci poté, co dostanou na stůl celkový návrh rozvoje střediska.

Byla stanovena expertní skupina, která pro něj nastavila základní limity a podnikatel nyní má předložit řešení, do kterého požadavky zapracuje.

„Jestli bude možné využití technického sněhu, bude možné posoudit, až po předložení celkového záměru, ve kterém bude i toto popsáno. Poté se vyjádříme se, zda škodí nebo neškodí, zda může sníh vyrábět či nikoliv. Bylo by nefér v této fázi něco předjímat," uvedl ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Michal Servus.

Ve středisku Bílá v Beskydech se lyžovalo ještě o Velikonocích – díky umělému sněhu

Ve středisku Bílá se lyžovalo ještě o Velikonocích – díky umělému sněhu. Právě v Beskydech, v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, ekologové během letošní zimy zahájili sledování vlivu odběrů vody na oživení potoků vodními bezobratlými živočichy. Výsledky budou součástí dvou diplomových prací na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc. FOTO: DENÍK/Daniela Tauberová

Několik problémů

Podle odborníků přináší výroba umělého sněhu pro zasněžování v přírodě několik problémů.

„Minimálně jsou to dva okruhy problémů: odběr vody z vodního toku a tedy opakované snižování průtoků v korytě a vnos cizorodých látek jako takzvaných aditiv, která napomáhají tvorbě umělého sněhu," shrnul Martin Rulík z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Jak moc ovlivňuje tento odběr vody hydrologii a život v tocích v Jeseníkách a jinde v Olomouckém kraji, zatím odborníci přesně nevědí.

„Kolik vody se čerpá a jak často, zda v toku zůstává nutný minimální průtok a jaký je případný dopad na hydrologii, zejména odtokový režim, a hydrocenózy toků zatím prakticky vůbec netušíme. Důvodů je několik: umělé zasněžování je na mnoha místech stále ještě čerstvou novinkou, a dále se zasněžování provádí obvykle ve večerních či nočních hodinách, kdy nikoho žádné výrazné kolísání vody v toku či dokonce nulový průtok nepohoršuje," reagoval docent Rulík s tím, že na katedře během letošní zimy zahájili sledování vlivu odběrů vody na oživení potoků vodními bezobratlými, a to na území CHKO Beskydy.

„Výsledky budou součástí dvou diplomových prací," doplnil Rulík.

Aditiva nikdo neřeší

Aditiva, která se přidávají do vody, zatím neřeší skoro nikdo.

Používají se například proteiny produkované bakterií Pseudomonas syringae nebo přípravky na bázi povrchově aktivních látek.

„Používání biologických preparátů je celosvětově rozšířené, v poslední době se však objevují určité obavy, že buňky této bakterie mohou mít negativní vliv na lidské zdraví, protože baktérie rodu Pseudomonas jsou původci celé řady onemocnění, například dýchacích cest, a mohou u citlivých jedinců vyvolávat alergie," upozornil docent Rulík.

Poukázal i na protihoubové působení látek produkovaných bakteri.

„Tento negativní vliv na houbová vlákna může vést k narušení symbiotických propojení mezi rostinami a houbami, takzvanou mykorhizu, a případnému vymizení některých druhů rostlin z daného území," zdůraznil další možné riziko.

Řada povolení

Pro umělé zasněžování potřebují ski areály řadu povolení.

Zásadní je razítko od vodoprávního úřadu, aby mohly odebírat vodu z toku. Pokud ji podnikatel dostane, musí zaručit, že v toku i přes odběr vody poteče minimální průtok.

„Takové množství vody, které zaručuje nenarušené ekologické fungování vodního toku. Pokud neteče, takže odebírá se více vody, než je povoleno, dopouští se provozovatel přestupku," připomněl hydrobiolog Rulík s tím, že skiareály by měly problémům předejít a vybudovat umělé retenční nádrže někde ve svahu či v blízkosti vodního toku, která se budou průběžně plnit vodou. „Objem nádrže pak bude použit na výrobu umělého sněhu," dodal.

Autor: Daniela Tauberová

10.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda na D1 zablokovala tah z Olomouce na Ostravu.
AKTUALIZOVÁNO
7

Cisterna skončila ve svodidlech. Nehoda ochromila dopravu na D1

Hitem letošní letní etapy Flory 2017 je výstava terakotové čínské armády.
20

Letní Flora zve na setkání v Rajské zahradě, květiny i terakotovou armádu

Do olomouckých Smetanových sadů přijeli veteráni

VIDEO / Nablýskaní veteráni, vyrobení do roku 1964 zaplnili v sobotu dopoledne část Rudolfovy aleje v olomouckých Smetanových sadech. Konal se tradiční Svatokopecký okruh.

Filmový festival Kralinale nabízí snímky jenž přiblíží nevšední životní příběhy

Filmy jako je Alois Nebel, Král Šumavy nebo třeba dílo bratří Coenů Tahle země není pro starý. I tyhle snímky nabízí první ročník Mezinárodního filmového festivalu Kralinale, který nese podtitul „Příběhy bez hranic – možnost volby!“.

Billboardy musí od silnic pryč, nepůjde to lehce

Už jen dva týdny zbývají do chvíle, kdy by z dálnic a silnic první třídy měly zmizet bill-boardy. Novela zákona o pozemních komunikacích určuje kolem důležitých cest ochranná pásma, v nichž nesmějí poutače stát a rozptylovat motoristy. V Olomouckém kraji je takových míst několik a krajský úřad se už nyní obává soudních tahanic o to, aby poutače z blízkosti silničních tahů zmizely.

Skuhravý z Opavy chválí Sigmu. Navzdory tomu, že asi padl příchod Texla

Jejich fantastickou loňskou sezonu, byť nakonec se dvěma smutnými konci, mají fotbaloví fanoušci v živé paměti ještě dnes. Druholigový SFC Opava do posledního kola bojoval o postup mezi elitu a v MOL Cupu padl až ve finále. HET liga i evropské poháry o chlup utekly…

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení