Soutěž deseti siláckých družstev, která nemá v České republice obdoby, už po páté uspořádala Frištenského praneteř Zdenka Frištenská. Současní siláci mají podle ní ke sportu zcela jiný přístup a hlavně vybavení než měl kdysi její prastrýc.

„Gustav tehdy neměl k dispozici žádného trenéra, maséra, lékaři či nějaké odborné poradce. Sám se naučil cvičit, zápasit, poslouchat své tělo a sám si také vyráběl činky. Tehdy neexistovaly žádné potravinové doplňky a anabolika. Jedl jen to, co mu vyrostlo na poli a to, co vypěstoval ve svém hospodářství, poctivě cvičil a jaké měl svaly a sílu,“ poznamenala Frištenská.

Pořadatelé tentokrát dbali na to, aby byly soutěžní disciplíny zaměřené nejen na sílu, ale i obratnost, mrštnost a pohotovost. Muži se utkali například ve shybech na hrazdě, bench pressu na rovné lavici, skoku dalekém, bicepsovém zdvihu, přenášení dvou 40kilogramových kanystrů současně či hodu medicinbalem.

Stoklasa ohýbal hřebíky a trhal balíčky karet

Siláky sledoval také Jan Stoklasa z Pohoří na Písecku, který na minulých ročnících soutěžil. Letos divákům předváděl jak rukama ohýbá dvaceticentimetrové hřebíky a naráz přetrhne balíček hracích karet. Přiznal se, že všestrannost trénuje už patnáct let.

„Dvakrát týdně chodím do posilovny, dvakrát týdně běhám pět kilometrů, jednou týdně mám trénink zaměřený na sprinty, skoky a šplh a jednou týdně se věnuji boxu. Dělám také tzv. olympijský šplh na laně do výšky osmi metrů jen za použití rukou. Obvykle to zvládnu za třináct vteřin,“ řekl Stoklasa.

Jan Stoklasa dokáže ohýbat dvaceticentimetrové hřebíky

Jan Stoklasa dokáže ohýbat dvaceticentimetrové hřebíky

Lžičar nesehnal parťáky

Jako rozhodčí se Silácké Litovle zúčastnil dvaašedesátiletý Zdeněk Lžičař z Uničova. Ten na soutěž pravidelně jezdil závodit.

„Letos poprvé se mi ale nepodařilo sehnat další tři silné chlapy, abychom mohli vytvořit družstvo. Mrzí mě to, moc rád bych si soutěžní disciplíny vyzkoušel,“ přiznal Lžičař, který pravidelně třikrát týdně cvičí v posilovně. „Pořád mě to baví. Dělám to hlavně pro zdraví, dobrý pocit a pro to, abych se udržoval ve formě,“ dodal Lžičař. (mak)