Šéf krajských odborů: Bude bídně, pro propuštěné nic nevzniká
Olomouc - Krize? Za tu se dnes schová kdeco. Jenže v Olomouckém kraji globální ekonomická recese doposud poslala na úřad práce přes tisíc lidí. Další jsou doma se šedesáti procenty platu nebo pracují čtyři dny v týdnu. Podle předsedy Regionální rady odborových svazů Olomouckého kraje Jiřího Šafáře bude ještě hůře.
Daniela Tauberová
Diskutovat (2) 5.2.2009 7:36
Proto volá po rychlém přijetí protikrizového plánu a pomoci podnikům. V regionu by se podle něj měla co nejdříve sejít tripartita, v níž jsou zástupci zaměstnavatelů, odborářů a veřejné správy.
Říkáte, že po ustavení tripartity v novém složení po listopadových volbách voláte od podzimu. Proč tak naléhavě?
Padají stovky hlav a krize drtí podniky neuvěřitelným způsobem. Myslíte, že není potřeba řešit, když někde v koutě Jesenicka nebo Šumperska zavře provoz poslední zaměstnavatel, který tam funguje? To není jen o konkrétní firmě, ale o navazující infrastruktuře. Dopady budou katastrofální. Musíme to podchytit a hledat řešení, jak té které oblasti pomoci.
Máte na mysli konkrétní lokalitu?
V Hanušovicích zavírají tkalcovnu, která zaměstnává 75 lidí. Všichni víme, že Unex Uničov propouští pět set až šest set lidí, Moravské železárny sto lidí, OP Prostějov tři sta. Problémy hlásí pily, dřevařské podniky. To jsou teď nejaktuálnější případy. Jiní pracují čtyři dny nebo jsou doma na šedesáti procentech platu, a to se obávám, že je jen krok před konečným řešením.
Jak konkrétně může tripartita pomoci?
Musí říct nahlas, jaký je skutečný stav věcí. A vedení krajů budou muset tlačit na vládu. Zaměstnanci zatím ohýbají hlavy, ale jejich trpělivost není nekonečná.
Jaké jsou vaše aktuální informace o propouštění v Olomouckém kraji?
Myslím, že jdeme ke dvěma tisícovkám.
Hejtmani musí být razantnější
Je řešením už zmíněný čtyřdenní pracovní týden?
Je to lepší než skončit na podpoře. Ale pokud lidi mají hypotéky a splácejí půjčky? Určitě je to tvrdé. To je ale na dohodě mezi zaměstnavatelem a konkrétní odborovou organizací. Dejme tomu, že z těch špatných variant je to ta lepší.
Vaši kolegové z Unexu se zmínili, že se o model řešení propadu tržeb kvůli krizi snad zajímají další firmy. Vyznělo to, že si cení přístupu managementu, i když, jak říkají, nad seznamy stovek dočasně nebo i trvale propuštěných skřípou zuby.
Snaží se to nějak řešit. Jakási nabídka to je. Ale mně osobně se takové řešení, že do července budou na úřadu práce a osmdesát hodin měsíčně v práci, tedy za čtyři tisíce korun, nezdá řešením. Ale co bude od 1. července? Pochybuji, že krize skončí. V tu dobu bude nabírat větších obrátek. Jestli se z toho dostaneme do tří let, budu to považovat za zázrak.
Zřejmě však není v silách podniků žijících z exportu, aby zaměstnanost udržely, když se jim propadají tržby. Jsme součástí globální krize.
Musí nastoupit kraj a hlavně stát. Musí se firmám pomoct. Když umřou, nikdo je už nevzkřísí. Velkým problémem je napojení české ekonomiky na automobilový průmysl. To také byla kardinální chyba, navázat stěžejní ekonomiku na jeden směr.
Jak konkrétně může pomoci kraj?
Kraje mají zákonodárnou iniciativu. Hejtmani musejí tlačit razantněji na řešení této krizové situace.
Malí obchodníci zajdou
Národní ekonomická rada vlády už pojmenovává opatření, jak čelit krizi.
Mimo Českou republiku se snaží problémy řešit, jen my se stále utěšujeme, že se nás to netýká. Trochu jsme zaspali. Je pravdou, že je nutno uvolnit finanční prostředky, které my možná nemáme. Stát musí hledat pomoc, třeba nekoupíme „stíhačky“ aj. Bude dluh, ale jinak to nepůjde.
Jaký máte recept? Kde rychle zakročit?
Kdybych znal recept tak, bych aspiroval na Nobelovu cenu... Především přimět banky, ať půjčují firmám na výrobu. To je teď nejvíce potřeba. Pokud se životaschopným firmám rychle nepomůže, můžeme čekat značné dopady do infrastruktury, do obchodu, do dopravy. A vezměte si, že už teď jsme jako kraj jedním z nejchudších v zemi.
Jak vidíte vývoj krize v Olomouckém kraji?
Jak říkám, nebude to jen o firmách, ale i o tom, že lidé nebudou mít peníze, nebudou využívat infrastrukturu, budou méně nakupovat a malí obchodníci zajdou. Dopravci to pocítí. Ve stavebnictví zatím zakázky jsou, ale obávám se, že i tam dojde dech. A co pojme propuštěné? Žádnou takovou houbu, co by je absorbovala, nikde nevidím. Tady nic nevzniká a vznikat nebude. Vytvoří se vrstva, která na tom bude bídně. Nebudou se splácet úvěry. Až se to rozjede, trochu se obávám...
Jak až podle vás může stoupnout nezaměstnanost?
I na deset procent. Lokálně to může být opravdu hodně závažné. Nechci strašit, ale historie ukázala, čeho se můžeme dočkat v dobách plošné krize... Musí se jednat. A to rychle.
-7°C
-4°C
