VYBERTE SI REGION

Ředitelka Vědecké knihovny: Je teď reálný nový depozitář, kostel by se uvolnil

Olomouc – Dlouhá staletí je nedílnou součástí města Olomouce a jejím neoficiálním symbolem se stal červený kostel v centru města. Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL), která sídlí v Bezručově ulici, si letos připomíná už 450. výročí od svého založení.

17.2.2016
SDÍLEJ:

Budova Vědecké knihovny v Olomouci na třídě Svbobody Autor: DENÍK/Petra Pášová

Řadí se mezi nejvýznamnější knihovny na území České republiky s unikátním souborem historických fondů.

Ten tvoří 1451 rukopisů, necelé 2000 prvotisků a okolo 65 tisíc svazků starých tisků.

Ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci Jitka HoláskováTaké o tom mluví v rozhovoru pro regionální Deník ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci Jitka Holásková (na snímku vpravo).

Vědecká knihovna vznikla v roce 1566. Jaký byl důvod jejího založení?
Na počátku stojí rozhodnutí biskupa Viléma Prusinovského z Víckova, pozvat v roce 1566 do Olomouce příslušníky Tovaryšstva Ježíšova, aby zde založili kolej. Její přirozenou součástí byla knihovna. Veřejnou se stala až v roce 1775, dva roky po zrušení jezuitského řádu, do roku 1860 plnila funkci knihovny olomoucké univerzity. Základní fond byl vytvářen z darů biskupa, kanovníků, zemských úředníků a měšťanů. Knihy se však musely i kupovat. Počet studentů se totiž neustále zvyšoval, takže bylo nutno rozšiřovat také knihovní fond.

Jmenovala se Univerzitní knihovna?
Ano, ale také Lycejní, pak Studijní a Státní vědecká, měla čtyři nebo pět názvů. Název Vědecká knihovna v Olomouci nese od roku 2001, kdy přešla pod Olomoucký kraj, od tohoto roku je tedy krajskou veřejnou knihovnou. Od ostatních krajských knihoven se přece jenom odlišuje. Má právo povinného výtisku veškeré knižní produkce na našem území a jako druhá nejstarší knihovna v České republice disponuje mimořádně bohatým a vzácným knihovním fondem a po celou dobu své existence se podílela na vzdělávání obyvatelstva Olomouce, potažmo střední Moravy.

Jak rozsáhlý je váš fond a jak cenné věci v něm máte?
Máme okolo dvou milionů 190 tisíc dokumentů, díky právu povinného výtisku se ročně toto číslo zvyšuje přibližně o třicet tisíc. Život knihovny byl úzce svázán s městem Olomouc, v určitém období naše město zaujímalo významnější pozici než Brno. Tato skutečnost společně s některými historickými událostmi významně ovlivnila šíři fondu. Za třicetileté války Švédi odvezli několik tisíc knih, na druhou stranu důsledkem josefínských reforem byl knihovní fond významně obohacen. Měli jsme štěstí, že knihovna přestála i záměr jejího přestěhování do Brna, možná i díky neschopnosti některých lidí konat. S odstupem času lze říci, že konstelace pro knihovnu byla velmi příznivá a i díky ní knihovna má ve svém fondu unikáty. V trezoru knihovny mimo jiných vzácných tisků najdeme i čtyři exempláře se statutem kulturní památky, všechny budou k vidění na výstavě v Muzeu umění Olomouc.

Jaké to jsou?
Jedná se o Bibli olomouckou, Bibli boskovickou, Evangeliář zábrdovický a Graduál loucký. Nejstarší je Evangeliář zábrdovický, který pochází z druhé poloviny 11. století, zbývající kulturní památky jsou z 15. století. Představíme i maketu Bible boskovické, takže návštěvník bude mít možnost knihou listovat a prohlédnout si ji detailně.

Jaký další program chystáte?
V rámci oslav jsme především nachystali třídílnou výstavu, která bude probíhat v Muzeu umění Olomouc, ve Vlastivědném muzeu v Olomouci a část i v naší Galerii Biblio. K výstavám vyjde katalog, chystáme se vydat i publikaci z historie knihovny, uspořádáme také pro návštěvníky, doufám, zajímavé přednášky, které se budou týkat naší knihovny.

15 tisíc čtenářů

Nejste ale institucí určenou jen badatelům a studentům univerzity. Lidé k vám chodí i pro beletrii a stále častěji pořádáte i akce pro veřejnost…
Poskytujeme služby široké veřejnosti, čtenářem knihovny se může stát každý od 15 let. Je pravda, že část lidí nás ještě dnes vnímá spíše jako univerzitní knihovnu. Pro změnu knihovny určenou pro odborné pracovníky v knihovnu pro veřejnost byl klíčovým rokem rok 1989, kdy se začala půjčovat beletrie a nedocházelo k oborovému omezení výpůjček nebo se čtenáři dostali k dříve zakázaným knihám. Dnes máme necelých 15 tisíc čtenářů a snažíme se získávat i další, zejména středoškoláky. Pro ně chystáme lekce spojené s maturitními tématy, nabídku povinné literatury ve volném výběru nebo lekce zaměřené na citační etiku. Chtěli bychom, aby si do naší knihovny přicházeli nejen půjčit knihy, ale naučili se pracovat i s databázemi a dalšími informačními zdroji.

Jak oblíbené jsou besedy, výstavy či filmy, které nabízíte?
Velký zájem je o cestovatelské besedy, o promítání filmů v němčině zejména mezi školami, o známé spisovatele a autorská čtení. Pokud knihovna nabídne atraktivní program, kde vystoupí například Kateřina Tučková, sál je zcela zaplněn. Chtěli bychom ale jít ještě dál a koncepčněji přistoupit ke vzdělávání veřejnosti. Určitě to ale nebude ještě letos.

Byly by to kurzy, nebo jak by vzdělávání mohlo vypadat?
Mohl by to být sled přednášek pořádaných v určitém období, které by se věnovaly nějakému zajímavému tématu, které by mohlo přispět k všeobecnému vzdělání veřejnosti. Například, když je volební rok, tak bychom veřejnost více seznámili s volebním systémem, aby mu lidé více porozuměli ve všech souvislostech a lépe se orientovali ve svých občanských právech. Ale to je skutečně jen příklad.

Nový depozitář v Hejčíně

Co chystá knihovna do budoucna? Čeká ji nějaký zásadní krok?
Trápí nás depozitáře, které neposkytují podmínky pro uskladnění v potřebné kvalitě. V minulosti jsme se snažili získat budovu v olomoucké městské části Neředín, což se nám nakonec nepovedlo a vzhledem k dnešní situaci to je dobře. Tedy pokud se našemu zřizovateli, Olomouckému kraji, podaří získat dotaci v rámci programu IROP na stavbu nového depozitáře. Měl by stát v městské části Hejčín, vedle Základní školy profesora Vejdovského. Knihovna by do něj přestěhovala knihovní fond z depozitářů, kde jsou knihy ohrožené vlhkostí a kolísáním teploty. Máme k dispozici v současnosti ve městě šest budov vyjma jednoho pronájmu a poprvé v moderní historii knihovny vidíme reálnou možnost získat kvalitní depozitář s rezervou na dalších 30 let.

Symbolem Vědecké knihovny je červený kostel. Pokud by se projekt povedl, jak byste pak s kostelem, který je dnes jedním z depozitářů, naložili?
Je pravda, že pro spoustu lidí je to dobrý orientační bod, říkají: „Sejdeme se 
u červeného kostela". Po vystěhování depozitu bychom chtěli, aby se kostel stal místem pro komornější kulturní akce jako výstavy, přednášky, menší koncerty. Kostel si vyžádá sice nějaké opravy, ale jsem přesvědčená, že podobný kulturní stánek by město Olomouc potřebovalo 
a lidé by jej ocenili. Samozřejmě bude záležet na zřizovateli, Olomouckém kraji, který je vlastníkem objektu.

Autor: Petra Pášová

17.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Muzeum hledá informace o fotkách z koncentračního tábora Sachsenhausen

Olomouc – Bývalý český vězeň koncentračního tábora Sachsenhausen, fotograf Jaroslav Šklíba z Olomouce (1905–1994), zachránil vzácné fotky a vlastnil po osvobození okolo 70 snímků sovětských válečných zajatců, kteří byli zavražděni na podzim roku 1941 v táboře v německém Oranienburgu.

AKTUALIZOVÁNO
Tragická událost zastavila v neděli odpoledne železniční dopravu z Olomouce do Prahy. U Štěpánova vypadla z vlaku tříletá dívka. Zraněním na místě podlehla.

VIDEO: U Hlušovic vypadla z vlaku tříletá dívka. Nepřežila

Olomouc – Tragická událost zastavila v neděli na několik hodin železniční dopravu z Olomouce do Prahy. U Hlušovic vypadla z vlaku tříletá dívka, nepřežila. Podle policejních vyšetřovatelů šlo o nedbalost. Čí, to zatím není jasné.

Užijte si letní dny s Deníkem

Region - Získejte super dárky pro letní radovánky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.