Průjezd amerického konvoje testoval, jak se stavíme k situaci ve světě

Jaká jsou rizika pro Českou republiku? Byl průjezd amerického konvoje promyšlenou operací směrem k Rusku?

O jednání aliančních expertů a práci specialistů Armády České republiky hovoří v rozhovoru pro regionální Deník podplukovník Mojmír Jančík, velitel Centra CIMIC/PSYOPS , útvaru, který se specializuje na psychologické operace.

Mojmír Jančík, velitel Centra CIMIC/PSYOPS

Jaká jsou aktuálně největší rizika pro Českou republiku?
Z obecného hlediska si myslím, že největším rizikem pro Českou republiku je nedůvěra poměrně velké části společnosti k našim politikům a především parlamentu a vládě, tedy k zachování ČR jako fungujícího státu a akceptovaného modelu řízení naší společnosti se všemi jejími výhodami i nevýhodami.

Z vojenského hlediska?
Je to podobné: udržení a zlepšování důvěry ve vedení, řízení a rozvoj naší armády. Obé vidím jako zásadní podmínku zejména pro zvýšenou rekrutaci nových vojáků k jednotlivým druhům vojsk a jejich ochotu a odhodlanost k plnění úkolů k obraně naší vlasti. Zmiňuji rekrutaci do naší armády zejména proto, neboť případná rekrutace našich mladých lidí do cizích armád či ozbrojených bezpečnostních agentur bojujících v různých světových konfliktech a jejich návrat zpět do naší společnosti, kde by dál šířili některé své nebezpečné myšlenky a zkušenosti, vidím jako další velmi závažné riziko pro naši zemi.

Můžete vysvětlit, co obnáší informační válka? V rámci vynucení si míru doplňuje ekonomický či diplomatický nátlak před hrozbou použití síly?
Toto jsou velmi komplexní otázky. Ale opět bych řekl, že by to měly být v prvé řadě aktivity na všech úrovních, politických, ekonomických, vojenských, sociálních a podobně, k udržení, zachování a rozvoji našeho stávajícího modelu politického řízení společnosti. V užším slova smyslu, z vojenského úhlu pohledu, by to měly být informační aktivity v celém dostupném spektru informačních prostředků k udržení našich vojenských schopností a potlačení těchto schopností u předpokládaného protivníka.

Jednání výboru NATO pro psychologické operace v Olomouci. Foto: Mojmír Jančík

Jak se odlišuje psychologická operace v rámci informační války od operací „public relations" (PR)?
PR provádí aktivity za účelem pozitivně informovat veřejnost anebo cílené posluchače s cílem získat si jejich pozitivní náklonnost na AČR. Psychologické operace jsou v zásadě podobné, ale cílený příjemce těchto informací, což je předpokládaný aktivní či pasivní nepřítel, je pod nátlakem vhodných informací za účelem oslabení jeho morálky a psychiky k provádění dalších nepřátelských aktivit.

Působí se i na obyvatelstvo v místě zahraničních operací?
Ano, jde o ovlivňování váhajícího či nepřátelsky nakloněného obyvatelstva v případě nasazení našich vojáků do zahraničních operací, kde je úsilí specialistů PSYOPS zaměřeno na ovlivňování nálad a postojů místních obyvatel na přítomnost a činnost našich vojáků.

Jak?
Tím způsobem, aby se eliminovala, nejlépe však úplně potlačila jejich vůle k případným nepřátelským aktivitám, popřípadě získala jejich náklonnost k našemu působení v této oblasti, čímž se pochopitelně posílí bojeschopnost a udržitelnost našich vojsk v prostoru nasazení.

Psychologické operace jsou podpůrným prostředkem pro velitele, který se snaží ovlivnit vnímání obyvatel, aby dosáhl vojenského cíle. Jakých prostředků při tom využívá? Média, internet?
V této oblasti se využívají tiskoviny, rádiové a televizní spoty a zatím pouze sledování a analýza médií jako je internet, sociální sítě apod.

Můžete uvést příklad úspěšné psychologické operace z minulosti?
Samozřejmě se zde nabízí údajné vítězství husitů v bitvě u Domažlic za pomocí zpěvu husitského chorálu.

Jednání výboru NATO pro psychologické operace v Olomouci. Foto: Mojmír Jančík

Nedávno projel konvoj amerických vojáků Českou republikou za nebývalé popularizace v médiích a zájmu obyvatel, ač v minulosti přesuny probíhaly bez „rozruchu". Šlo o promyšlenou operaci směrem k Rusku?
Myslím si, že asi ano. Rovněž si myslím, že šlo také o určitý test naší společnosti a jejich postojů k současné situaci ve světě.

Sledovali jste reakce?
Mí specialisté na sociální sítě sledovali reakce uživatelů Facebooku či Twitru na tento pohyb amerických vojáků. Grafické výsledky z této analýzy jsou velice zajímavé a vypovídající o názorech některých skupin obyvatelstva na tuto událost.

Česká armáda má dobře vycvičené experty i speciální jednotku. Je možné obecně uvést, co je každodenní náplní těchto armádních specialistů? Bude jejich počet navyšován?
Ano, Armáda ČR má na tyto operace specializovanou jednotku, a to Středisko PSYOPS zde v Olomouci. Každodenní náplní těchto specialistů je připravovat se na případné použití této schopnosti pro potřeby armády v rámci svých možností a schopností.

Je jich dostatečný počet s ohledem na situaci ve světě?
Je nedostatečný a technická vybavenost rovněž neodpovídá aktuálním výzvám a hrozbám ve světě. Mám však příslib z Velitelství pozemních sil, pod které moje jednotka spadá, že můžeme letos navýšit počty na plné schválené tabulkové počty a příští rok snad opět dojde k dalšímu drobnému navýšení.

Proč jsou důležitá setkání podobná tomu, které dnes skončilo v Olomouci? Zúčastnili se i zástupci USA nebo Německa, kteří jsou v oblasti psychologických operací nejdále a mají technologie schopné účinně zasahovat do souboje médií? Bylo to pro českou stranu užitečné?
Tato setkání jsou velice důležitá z mnoha důvodů. Zejména se diskutují současná aktuální témata, rizika a hrozby v této oblasti. Dalším důležitým bodem je seznámení s aktuálním stavem těchto schopností v jednotlivých státech a jejich rozvojem. Neméně důležitou částí je také informace o stavu a rozvoji základních dokumentů NATO pro přípravu a rozvoj těchto schopností včetně nabídky vzdělávání a kurzů v následném období. Zásadní je však naše osobní setkávání a poznávání se navzájem pro získání důvěry a kontaktů mezi námi pro další konzultace a spolupráci. Samozřejmě zástupci z USA i Německa se aktivně zúčastnili. Zejména přítomnost kolegů z Německa, se kterými jsme letos v březnu zahájili velice úzkou spolupráci, byla přínosem. Jejich iniciativa spolupracovat s námi na oficiální „Bilaterární spolupráci", tak jako ji připravují s dalšími zeměmi EU, jako například Slovenskem, by byla dalším obrovským přínosem ke zvýšení našich schopností. Doufám, že nejvyšší velení naší armády využije této lukrativní nabídky a schválí ji zejména s ohledem na to, že společně s německými specialisty budeme budovat, cvičit a zabezpečovat PSYOPS schopnosti v rámci bojového uskupení EU v roce 2016.

Probíhá aktuálně v oblasti těchto technologií výzkum a vývoj? Zdokonalují se počítačové systémy?
Ano, výzkum a rozvoj technologií probíhá zejména ve využívání sociálních sítí na internetu a v mobilech. Tyto prostředky sehrávají stále významnější roli v šíření informací k aktivaci odhodlaných i váhavých sociálních skupin k organizování nepokojů apod. Na druhou stranu při včasném zachycení těchto aktivit a jejich správné analýze se dá těmto nechtěným aktivitám do jisté míry vhodně čelit.