Na letošek připadá sté výročí začátku první světové války, během které bylo v Černovíře pohřbeno přes tři tisíce vojáků nejméně třinácti národností. Jejich potomci míří do Olomouce zavzpomínat. Bez podrobného plánku je však velmi těžké místo posledního odpočinku předků nalézt. Pomoci se jim snaží sdružení Signum Belli 1914.Den veteránů na vojenském hřbitově v olomoucké čtvrti Černovír

„Lidé začínají jezdit, zajímají se, volají nám, píšou. Máme seznamy, snažíme se vše najít. Vezmu si plánek, odkrokuji to. Je trapné, když je v tom binec," zmínil člen sdružení Jaroslav Hudský, že mnoho křížů chybí.

Místo křížů anonymní louka

Sdružení mapuje osudy českých vojáků v takzvané Velké válce a udržuje památky, především vojenské hřbitovy. Mezi nimi i ten olomoucký.

„Nejdůležitější teď je označit hroby. Podle Ženevské konvence musí být každý válečný hrob dohledatelný. Musí na něm být napsané, kdo v něm leží, odkud je a kdy umřel. Do 50. let minulého století se o hřbitov starala armáda, všechno bylo perfektní. Pak jí ho ale komunisté vzali a dali ho městu. Výsledek jejich chování vidíme dnes," odkázal na zcizené kříže a zdevastované rovy. Kvůli snadnějšímu kosení se tehdy rozhodlo, že se kříže vytrhají a hroby zarovnají. Jenže kříže složené na hromadě postupně zmizely, výsledkem je anonymní louka.

Členové Signum Belli 1914 se tedy snaží místu vrátit důstojnou podobu. Za úkol si nyní dali skupinu H nacházející se vpravo od vchodu. „Je v ní devadesát hrobů po dvou, tedy sto osmdesát mrtvých. Jezdím tam, sekám trávu, označili jsme hroby a sháníme peníze, abychom dokázali udělat kříže," je odhodlaný Jaroslav Hudský, který se „Černovíru" věnuje asi patnáct let.

Peníze na mauzoleum

Na opravu hrobů je každoročně možné žádat u ministerstva obrany. O peníze chce usilovat i olomoucká radnice, směřovat je ale zamýšlí jinam než do Černovíra.

„Za prioritu považujeme opravu Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech. Finanční prostředky budeme proto žádat na tento projekt. Černovírský hřbitov se budeme snažit udržovat v důstojném stavu a dělat tam menší úpravy. Přihlásilo se mi několik lidí, kteří mají původní litinový kříž. Tři čtyři bych chtěl opět přivařit na patky, ze kterých byly ulomeny," řekl náměstek primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL), který má hřbitovy ve správě. Zatímco obnova černovírského hřbitova by stála kolem čtyřiceti milionů korun, na mauzoleum by mělo stačit dvanáct milionů.

Adopce hrobů

Ačkoli se Ladislavu Šnevajsovi občanské sdružení se svými současnými aktivitami nesvěřilo, snahu nadšenců podporuje. Rozšířit kruh zájemců nejen o vojenský hřbitov chce město novou nabídkou.

„Uvažujeme o adopci hrobů, kdy by si lidé mohli vzít na starosti nějakou část, opuštěný hrob, ať už v Černovíře nebo kdekoli jinde. Určitě to prospěje stavu hřbitova, povědomí o něm a jeho významu," dodal náměstek.

Pomoc městu při opravě hřbitova u Farmaku nabídl senátor a bývalý primátor Martin Tesařík (ČSSD). „Moje angažovanost by byla aktivní v tom, že bych společně se zástupci Olomouce jednal na ministerstvu obrany, aby projekt byl dobře představen a aby byl úspěšný," sdělil senátor.