Jejich autor Martin Janík jimi chtěl kolemjdoucí zaujmout, ale zároveň jim ukázat i to, jak by to v parku nebo na náměstí s trochou fantazie mohlo vypadat.

„Obraz na diapozitivu přímo vychází z obrazu reality, na kterou je dalekohled zamířený. Já s ní pak částečně manipuluji pomocí fotomontáže. Pohled, který se divákovi v dalekohledu naskytne, má přibližovati ur­čitý přenesený význam toho daného místa. Záleží i na něm samotném, jak si to vyloží," vysvětluje autor projektu Martin Janík.

Trojice dalekohledů má sice působit jako turistický dalekohled, při jejich tvorbě však myslel tvůrce hodně i na obyvatele Olomouce.

„Chtěl jsem, aby si místní znovu uvědomili své okolí, které už je pro ně za ta léta okoukané. Mohli by tak opět prožít pocit návštěvníka, který je v Olomouci poprvé. Konfrontovat fikci s reálným prostorem," vypráví pedagog Martin Janík.

Rozmístění není náhodné

Ti, kteří se zatím nestihli do dalekohledů podívat, mají možnost do 20. září. Poté se budou dva dalekohledy v Bezručových sadech a jeden na Horním náměstí stěhovat na parkán Uměleckého centra Univerzity Palackého.

Jejich současné rozmístění však není nijak náhodné.

„Zaujalo mě, jak dobře je vymyšlené a strategicky umístěné olomoucké centrum. Absolutně nic v něm nechybí. Kvůli tomu jsem svůj projekt chtěl propojit s městem. Proto jsem dalekohledy umístil tak, aby z ptačí perspektivy opisovaly trojúhelník kolem středobodu města. Tím je Michalské návrší," říká Martin Janík.

Začal metodou pokus - omyl

Na výrobu stačilo autorovi pár týdnů. Podle svých slov se zpočátku držel metody pokus – omyl.

„Koupil jsem si kvůli tomu i svářečku a vyráběl v prostorách univerzity. Vyšli mi vstříc a adaptovali se i na randál, který jsem při práci dělal. Jednou mi dokonce chytilo tričko," vypráví s úsměvem.

Již za pár dní čeká dalekohledy přesun do Konviktu Univerzity Palackého. Dostanou jiné diapozitivy a budou pracovat v novém prostředí.

„Budou korespondovat s tím, co je vidět z parkánu. Zaměřil jsem se na tamní slepý výhled. Pracoval jsem s tím, co by člověk mohl zahlédnout, kdyby tam například nebyly stromy, a s dalšími významy," uzavírá Martin Janík.