Ekologové z Hnutí Duha naopak novelu zákona o odpadech vítají. Návrh ministra Martina Bursíka, aby spotřebitelé při nákupu nealkoholických nápojů a stáčených vod připláceli zálohu za plastovou láhev, se výrobcům nápojů nelíbí. Jsou přesvědčeni o tom, že systém je příliš složitý, nákladný a v konečném důsledku na něj doplatí zákazník. "Spotřebitelé si už zvykli na nevratné plastové láhve a preferují je před jinými obaly. Pro výrobce nové obaly a zálohy znamenají finanční zátěž, zvýšení nákladů by se určitě promítlo do ceny nápojů. Například v Německu lidé připlácejí za vratné plastové lahve v přepočtu asi sedm korun, což je poměrně dost," řekl ředitel firmy produkující v Olomouckém kraji balenou vodu, který si přál zůstat v anonymitě.

Z chystané novely zákona o odpadech, která by měla platit od roku 2009, nejsou nadšení ani olomoučtí prodejci. "Asi před třinácti lety se u colových nápojů plastové láhve vracely. Pak od toho výrobce upustil. V˙praxi by to určitě přineslo řadu komplikací, většina obchodníků má totiž automatické linky na výkup skleněných obalů. Z ekologického hlediska by ale zálohy na PET láhve určitě byly lepší než současný systém," uvedl vedoucí olomouckého supermarketu Radek Hlavinka.

Naopak ekologové z Hnutí Duha jsou rádi, že se o systému záloh na PET láhve začalo vážně uvažovat na úrovni ministerstva životního prostředí. Podle člena Duhy Ivoše Kropáčka se měl zavést mnohem dřív."Usilujeme o to snad deset let. Momentálně u nás skončí v kontejnerech na plasty sotva padesát procent všech plastových nápojových láhví. V zemích, které zavedly platby záloh, se recykluje přes osmdesát procent plastových obalů. V České republice jich polovina pořád končí v přírodě," míní Kropáček. Nato, že u nás chybí systém zpětného výkupu plastových obalů, podle něj nejvíc doplácejí obce. "Svoz a recyklace je stojí obrovské částky. Výrobci nápojů mají o zisk postaráno, o vyprodukované odpady se přitom starat nemusí," poznamenal Kropáček.