VIDEO: Olomoučtí studenti jako první v ČR mluvili s astronautem na ISS

Celý přenos zúčastnění hodnotili jako jednoznačný úspěch.

„Kontakty se hodnotí podle toho, kolik se podařilo zodpovědět otázek. My máme stoprocentní výsledek a ještě jsme se stihli s Timem Peakem rozloučit. Bylo to naprosto perfektní," těšilo Leo Hučína z Hanáckého radioklubu OK2KYJ, že gymnazisté přečetli všech osmnáct připravených dotazů.

Studenti z olomouckých gymnázií Čajkovského, Hejčín a Slovanského se ptali například na hudební nástroje na palubě nebo je zajímalo, jestli se mohou kosmonauti na stanici nachladit.

Spojení bez potíží

Konference začala po 9. hodině na stanovišti umístěném v učebně Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která byla jedním z partnerů dlouho připravované akce.

„V České republice je to první realizované spojení školních týmů v projektu komunikace škol s ISS. Ve střední Evropě už bylo třeba několik takových kontaktů v Polsku, ale v ČR první," dodal Leo Hučín.

Spojení se 400 kilometrů vzdálenou ISS proběhlo bez potíží, účastníci měli ale pro jistotu připraveny záložní zdroje i kolegu radioamatéra v Itálii, který by případně vysílal do vesmíru za ně.

Desetiminutový rozhovor s kosmonautem byl završením několikaletých příprav a speciální výuky ve školách.

„Nejviditelnějším výstupem je tato společenská akce, show, divadlo, které to má podtrhnout. Daleko pracnější však byla vzdělávací činnost v předchozích třech letech zahrnující čtyři přihlášené subjekty. Musely plnit předepsané úkoly, tedy zařazovat do výuky fyziku, matematiku, astronomii, kosmonautiku," zdůraznil předseda radioklubu Rudolf Blaha s tím, že vše zaštiťovala angličtina.

Přepis radiokonference mezi Olomoucí a ISS

Signal 59
Slyším vás slabě, ale zřetelně. Je velké privilegium hovořit s Českou republikou prostřednictvím prvního našeho rádiového spojení v historii.

Tady Eva a studenti a jsme rádi, že mluvíme z Olomouce… Jste připraven na první otázku?
Ano, jsem připraven.

1. Jaké to je jíst ve stavu beztíže?
Je to celkem sranda, nemusíš si nic odkládat, můžeš si vzít všechno jídlo k sobě, ale musíš si dávat dobrý pozor, abys neudělal moc velký nepořádek.

2. Jak na ISS odpočíváte? Máte čas dívat se na filmy?
Přes týden jsme velice vytížení, takže vlastně ani moc neodpočíváme, ale přes víkendy máme čas, v době našeho osobního volna, abychom se podívali na film, mohli pořídit krásné fotografie z oken stanice nebo si trošku užili sociálních sítí…

3. Je střídání dne a noci stejné jako na Zemi? Pracujete na směny?
Nepracujeme na směny, děláme normální služby od 7 ráno do osmi večer greenwichského hlavního času.

4. Jaká byla nejtěžší nebo nejpodivnější věc, na kterou jste si musel na ISS zvyknout?
Nejtěžší věc, které jsme se museli přizpůsobit byla nízká gravitace, jak se zorientovat v prostoru, stísněnost v prostorech stanice a denní režim.

5. Má pobyt ve vesmírné stanici nějaký dopad na vaše zdraví? Pokud ano, jaký?
Musíme cvičit každý den po dobu dvou hodin, abychom omezili redukci našich svalů, taky ztrácíme z těla spoustu tekutin a máme zvýšený tlak v lebeční dutině, v našich tělech se děje hodně nezvyklých změn.

6. Co vám nejvíce chybí ze zemské přitažlivosti?
Nejvíce mi chybí moje postel…spánek na stanici není nic hrozného, ale opravdu není nad to lehnout si v noci do svého vlastního lůžka, natáhnout se a spokojeně usnout v měkkých peřinách s gravitací.

7. Jak snášíte odloučení od vaší rodiny?
Můžeme mluvit s našimi rodinami úplně běžně, jednou týdně s nimi máme dokonce videokonferenci, ale stále je náročné být od nich odloučen po šest měsíců.

8. Je možné na ISS nastydnout, nebo je to zcela sterilní prostředí?
Na ISS nejsou žádné viry, je to prakticky sterilní prostředí, máme tady filtrovaný vzduch, nicméně vždy je zde nějaké malé riziko, že někdo něco dotáhne ze země. Před odletem jsou sice všichni účastníci podrobeni extenzivním lékařským kontrolám, ale nelze podchytit úplně vše a byly posádky, kde byl někdo nemocný, což se následně rozšířilo na celou posádku.

9. Můžete využívat 3D tiskárnu stejně jako na Zemi?
Ano, můžeš využít 3D tiskárny, ale musely být přizpůsobeny podmínkám beztížného stavu, musejí používat speciální materiály, speciální tiskové trysky, aby bylo zajištěno, že v mikrogravitaci budou pracovat 100% správně.

10. Jak po návratu na Zemi překonáváte přechod ze stavu beztíže do gravitace?
No, trvá nám docela dlouho. Aklimatizovat se zpátky na gravitaci trvá zhruba dva týdny, než můžeme normálně stát na nohách a provádět běžné věci. Potrvá ale rok až dva, než se hustota našich kostí vrátí zpět do normálu. Máme výborný rehabilitační program, který nám s tím pomáhá.

11. Ubíhá vám čas pomaleji na palubě ISS ve srovnání se životem na Zemi?
Skvělá otázka, myslím, že čas ubíhá velmi rychle, máme tady nahoře totiž hodně práce, střídáme zde jednu aktivitu za druhou, takže dny ubíhají velmi rychle.

12. Máte možnost připojit se k internetu stejně jako na Zemi?
Máme připojení na internet skrze server umístěný v Houstonu, čili je to hodně odlišné a velmi pomalé, má běžně rychlost zhruba jako staré vytáčené připojení. Moc věcí na internetu tedy neděláme.

13. Máte na palubě nějaký hudební nástroj?
Máme kytaru a klávesy na palubě. Nenašel jsem si ještě čas na to si na ně zahrát, ale doufám, že to stihnu, než stanicí opustím.

14. Plánujete, že by na ISS pobývalo malé zvíře?
Nemáme běžná domácí zvířata, ale pár zvířat jsme tu v minulosti už měli, na palubě byly například ryby nebo mravence a další hmyz. V budoucnosti přivezou Japonci i myši, které budou následně vráceny zpět na zem, kde bude zkoumáno jejich potomstvo.

15. Máte nějaké speciální věci (předměty), které s sebou musíte nosit po celou dobu?
Inu, nemyslím, že jsou příliš speciální, ale nosím sebou baterku… ???, protože je používám mnohokrát denně.

16. Co považujete za největší překážku toho, aby se člověk mohl vydat dál do vesmíru (za oběžnou dráhu)?
Výborná otázka, největší problém je v tuto chvíli kosmické záření. Pohonné systémy se totiž zlepšují, budeme sto letět na Mars, i když to bude trvat dva, tři roky. Ale našim největším problémem po cestě bude právě jak se chránit před kosmickým zářením.

17. Jakým způsobem je pořizován videozáznam při výstupech do vesmíru?
Naše helmy jsou vybaveny kamerami a skafandry vysílají video skrze rádiové vlny zpátky na stanici. Rusové dokonce používají GoPro kamery, přičemž záznamy z nich si stahují po příchodu zpět na stanici.

18. Lze srovnat život na ISS s nějakým místem na Zemi?
Myslím, že je to jako život na ponorce, pravděpodobně. Jsme totiž dosti izolováni, recyklujeme vzduch, moč, jíme jen z balíčků. Není to úplně stejné, ale řekl bych, že nejblíže je to životu na ponorce.

Tady Eva, děkuji mnohokrát.
OK2KYJ, díky i vám, bylo mi potěšením.

Zdroj přepisu: UP Crowd/UPOL