VYBERTE SI REGION

Zlomené srdce opravdu bolí? Olomoucký kardiolog o tom, co nám pomáhá a škodí

Olomouc - Srdce je v podstatě takové čerpadlo, které do těla prostřednictvím cév pumpuje pravidelnými stahy krev. Když mu nic nechybí a funguje, jak má, zvládne kolem 60 až 80 stahů za minutu. Jenže člověk mu někdy dává pořádně zabrat.

14.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační kolážFoto: DENÍK, DPA

Neprospívá mu kouření, nadváha, cukrovka, vysoký cholesterol.

A láska, kterou v těchto dnech oslavují všichni zamilovaní?

Docent Jan Václavík z I. interní kliniky – kardiologické, Fakultní nemocnice Olomouc„Láska srdci rozhodně neuškodí. Naopak zamilování působí na organizmus celkově pozitivně," vysvětluje v rozhovoru pro regionální Deník docent Jan Václavík z I. interní kliniky – kardiologické, Fakultní nemocnice Olomouc (na snímku vpravo).

Pane docente, co dělá chemie lásky s lidským srdcem?
Dojde k tomu, že mozek vysílá impulzy do těla, mimo jiné i do nadledvin, ze kterých se uvolní stresové hormony. Ty působí na srdce a způsobí, že srdce se stahuje rychleji a silněji. Takže při zamilování člověk často cítí silné nebo rychlé bušení srdce.

Je taková reakci srdci a zdraví člověka prospěšná?
Pokud se jedná o zdravého člověka, jeho srdci to rozhodně neuškodí. Naopak zamilování působí na organizmus celkově pozitivně. Uvolňuje se řada dalších hormonů a člověk je více euforický, má lepší náladu, je více motivovaný, má lepší pozornost. Celkově je působení spíše prospěšné.

Ale jestliže je člověk nešťastně zamilovaný a trápí se několik měsíců?
V tomto případě převáží negativní stránka stresových hormonů. Jestliže působí na organizmus dlouhodobě, mají dopady nepříznivé.

Je tedy zlomené srdce pouze metafora? Nebo se skutečně stává, že emoce lidem zhorší fungování orgánu?
U některých lidí, když mají velmi stresové situace, zažívají-li velmi silné emoce, například v souvislosti s úmrtím v rodině, skutečně může dojít ke vzniku stresové neboli Tako-tsubo kardiomyopatie. Projevuje se tím, že pacient má bolesti na hrudi a projevy podobné jako u infarktu myokardu, při vyšetření však zjistíme, že má hladké, průchodné srdeční tepny. Přechodně dojde k tomu, že se sníží síla srdce a jeho určitá část se stahuje méně. Tento stav vídáme. Naštěstí po několika týdnech zpravidla odezní. Takový velký stres tedy skutečně může způsobit přechodné zhoršení funkce srdce.

Česká kardiologie je světová špička

Pojďme pryč od svátku všech zamilovaných a emocí… Pane docente, co vás přivedlo ke kardiologii? Co rozhodlo o tom, že se budete věnovat právě tomuto oboru?
Už na studiích jsem věděl, že chci dělat vnitřní lékařství. Je to obor, který je velmi komplexní a krásný. Lékař musí opravdu hodně přemýšlet a dávat věci do souvislostí, v některých případech je to až taková detektivka, kdy pátráte po tom, co pacientovi je. Kardiologie mi přišla velmi zajímavá, proto jsem se rozhodl pro tuto specializaci.

Pracujete na olomoucké klinice. Proč jste neodešel do zahraničí jako jiní mladí lékaři?
Byla chvíle, kdy jsem zvažoval, že odejdu. Byl jsem na interním oddělení a změnil se atestační systém. Pokud jsem chtěl atestovat v kardiologii, musel jsem podle nových pravidel strávit čtyři roky na akreditovaném pracovišti, kterých je pouze několik. To znamenalo přejít do Olomouce, kde jsem ovšem dostal pouze desetinový úvazek. V době, kdy jsem měl ženu na mateřské s malým dítětem? Z takového platu se rodina uživit nedá. Po několika měsících jsem proto začal hodně zvažovat, jestli neodejdu do zahraničí. Naštěstí, díky vstřícnosti vedení kliniky, se to podařilo vyřešit. Takže jsem mohl zůstat.

Od té doby se podmínky pro mladé lékaře zlepšily? Alespoň trochu?
Stále nejsou optimální. Nepodílí se na tom jen nízké platy – víme, že čeští lékaři jsou zejména v nemocnicích podhodnoceni – jde také o atestační systém, který je komplikovaný, a zlomkové úvazky. Jsou to faktory, které působí dohromady, a řadu mladých kolegů vypuzují do zahraničí.

Zmínil jste vstřícnost vedení olomoucké kliniky. Když navštívím I. interní kliniku – kardiologickou FN Olomouc, řeknu si, že pokud by mě už měl postihnout infarkt, chci skončit tady… Můžete srovnat českou kardiologii se Západem? Konkrétně v léčbě akutního infarktu myokardu a srdeční arytmie, případně také v počtu provedených transplantací srdce?
Česká kardiologie je světová špička. Byli to Češi, kteří na přelomu tisíciletí zavedli léčbu akutního infarktu myokardu angioplastikou, což nebyla standardní léčba. Český systém byl vzorem pro celý svět. V léčbě infarktu jsme stále na světové špičce a stejně tak v jiných oblastech. Takový příklad z praxe: ve Velké Británii čeká pacient na echokardiografické vyšetření řadu měsíců, v České republice je to několik týdnů, někdy i dnů podle závažnosti případu. Úroveň a dostupnost péče je na velmi vysoké úrovni.

Jaké jsou moderní trendy v léčbě? Co byste označil za takový přelomový milník v posledních letech?
Obecně bych řekl, že kardiologie je jeden z nejvíce dynamicky se rozvíjejících oborů vnitřního lékařství. V posledních letech zažíváme obrovský progres v léčbě všech srdečních onemocnění. Než jako revoluce by to nazval rychle probíhající evoluce. Zlepšuje se léčba infarktu myokardu i dalších kardiovaskulárních onemocnění. Úmrtnost klesá.

Stovky pacientů "hlídají" na dálku

Co je to telemedicína?
Umožňuje sledovat na dálku životní funkce, nebo procesy, které probíhají v pacientově těle. Na klinice máme Národní telemedicínské centrum, které se této oblasti hodně věnuje.

Kde se uplatňuje nejvíce?
V současnosti je to u pacientů, kteří mají kardiostimulátory nebo defibrilátory. Ti mají doma přístroj, který přenáší zjištěná data ze stimulátoru k nám do telemedicínského centra, takže technik, který analyzuje záznamy, vidí, zda pacientovi nevznikla nějaká arytmie či nedochází k nějakému jinému zhoršení a může pacienta vyzvat k tomu, aby navštívil lékaře. Výhodu to má i tu, že pacient nemusí tak často chodit na kontrolu budíku, protože my vidíme, že budík funguje stále dobře.

Kolik pacientů takto sledujete? Desítky?
V tuto chvíli jsou to už stovky.

Některé operační výkony se automatizují. Využívají se robotické technologie ve vašem oboru?
V současnosti se nejvíce uplatňuje v oblasti ablaci srdečních arytmií, což jsou výkony, kdy se katetrizačně odstraňují arytmie: lékař musí zasunout katetry do srdce a v srdci velmi přesně najít arytmii, kde probíhá a tam ji zrušit v určitých místech.

V navigaci na toto místo pomáhá robot?
Ve velmi přesné navigaci existují robotické systémy, které radiofrekvenčním ablacím pomáhají a na některých pracovištích i v České republice jsou dostupné. Zatím to není rutinní záležitost. My máme navigační systém, který dokáže udělat velmi přesný prostorový model srdce, kdy lékař, který provádí výkon, se pomocí tohoto pomocníka dokáže velmi přesně navigovat. Výkon neprovádí robot, ale systém lékaři velmi zpřesní orientaci – dodá mu velmi přesnou mapu, aby věděl, kam jede.

S pumpou přečkají do transplantace

Pokud jde o transplantace srdce: v ČR je provádí pouze IKEM? Můžete říci, kolik pacientů FNOL čeká na „výměnu" srdce?
V České republice provádějí transplantace srdce dvě centra: IKEM a Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Pacientů jsou desítky ročně. Problémem je přetrvávající nedostatek dárců, který neumožňuje provést více srdečních transplantací. I když v České republice máme předpokládaný souhlas a získat dárce je snazší, než v některých jiných evropských zemích. Naštěstí se rozšiřuje nová metoda, takzvané oběhové podpory. Pokud srdce nestačí dostatečně pumpovat krev, oběhová podpora nahradí část, někdy i celou jeho funkci. Pacient nosí pumpu, kterou má stále napojenou na baterii, a ta mu umožní přežít do doby, než se dočká transplantace.

Máte na klinice takové pacienty?
Několik. Chodí k nám na kontroly a čekají na transplantaci srdce.

Srdce a cévy: nejčastější příčiny úmrtí

Na choroby spojené s krevním oběhem v Česku ročně zemřou tisíce lidí. Podle statistik jsou kardiovaskulární choroby dokonce větším zabijákem než rakovina. S čím to souvisí? Můžeme si za to sami?
Kardiovaskulární choroby jsou stále nejčastější příčinou úmrtí jak u mužů, tak u žen. Nicméně je potřeba dodat, že číslo od počátku devadesátých let klesá. Nejčastější výskyt souvisí s tím, že lidé žijí déle – na něco už člověk v pokročilém věku umřít musí – a nemoci srdce a cév jsou těmi nejčastějšími, které lidé mají. Samozřejmě, že si za onemocnění můžeme také sami svým životním stylem: málo se hýbeme, nežijeme zdravě, máme vysoký tlak, kouříme…

Dědičná zátěž hraje roli? Například u vysokého krevního tlaku? U srdeční arytmie? Měla-li ji maminka, mám se více hlídat?
Intenzivně se to zkoumá. Z praxe ale víme, že když maminka měla infarkt ve čtyřiceti letech, je velmi vysoké riziko, že syn ho může mít taky ve čtyřiceti letech. Velmi k tomu přihlížíme i v léčbě.

Když jsme zmínili krevní tlak: Pokud se jej nedaří snížit ani pomocí větších dávek léků existují možnosti, jak nemocnému pomoci? Nefarmakologické? Intervenční?
V posledních letech se objevují určité metody nefarmakologické léčby hypertenze, do kterých se vkládaly naděje, ale musím říct, že zatím jsme spíše zklamáni. Taky jsme metody prováděli v rámci klinického výzkumu zhruba dva roky zpět, ale moc nepomáhaly. Upustili jsme od nich.

Přestat kouřit udělá víc než léky 

Můžeme připomenout, jak poznám, že s mým srdcem není něco v pořádku? Varovným příznakem prý mohou být i špatné zuby?
Zbystřit je třeba, když člověk začne dostávat bolesti na hrudníku, například při námaze, zvýšeně se začne zadýchávat, nebo pokud vnímá nějaké nepravidelné bušení srdce. V takovém případě by bylo vhodné navštívit lékaře. Spojitost mezi kazivostí chrupu a srdečním onemocněním nebyla jednoznačně potvrzena. Pokud má někdo těžké onemocnění dásní, tak podle některých studií může mít větší riziko mozkových příhod nebo infarktů, ale zatím to není jednoznačně řečeno.

Je možné, že někdo prodělal infarkt, aniž by si toho všiml?
Občas se to stává. Je to takzvaný němý infarkt myokardu. Může nastat v případě, kdy pacient má nemocné nervy, které zprostředkovávají bolestivé impulzy ze srdce, což bývá například u diabetiků trpících postižením nervů.

Jak správně chránit srdce před infarktem?
Srdce před infarktem lze chránit. Co může člověk udělat nejvíce, je přestat kouřit. Ukázalo se, že pokud člověk přestane kouřit, riziko infarktu se rázem sníží o polovinu, což žádný náš lék nedokáže. Jsou i další faktory, které můžeme ovlivnit: vysoký krevní tlak, cholesterol. Určitě je vhodné mít také přiměřenou pohybovou aktivitu.

Běh prospívá, maraton je ale extrémní zátěž

Chůzi? Říká se, že člověk by měl denně udělat 10 tisíc kroků…
Oněch 10 tisíc kroků se používá velmi často, ale nemá to opodstatnění ve vědecké literatuře. Vzniklo to v šedesátých letech v Japonsku, když se chystala olympiáda v Tokiu – objevily se na trhu krokoměry nazývané manpo-kei, což se překládalo jako „měřič desetitisíce kroků". Ukazuje se, že to nemusí být přesně 10 tisíc kroků, co prospívá, ale člověk by měl strávit týdně asi 150 minut nějakou fyzickou aktivitou, takže když se to rozpočítá, nakonec to vychází na 7 až 10 tisíc kroků denně.

Populární jsou (půl)maratónské běhy. Běhajících jsou plné parky. Doporučoval byste amatérům, aby si před tím, než se postaví na start vyšetření srdce? Je rekreační běh srdci prospěšný a do jaké míry?
Je to fenomén dnešní doby. Musíme si uvědomit, že maratón je extrémně velká fyzická zátěž a stává se, byť je to vzácné (jeden případ ze 150 tisíc běžců), že může dojít ke vzniku infarktu myokardu nebo náhlému úmrtí. Rozhodně doporučuji každému, kdo chce začít takto intenzivně běhat, aby se nechal vyšetřit alespoň prostřednictvím klidového EKG, případně podstoupil zátěžové vyšetření. Pozoruhodné je, že většina úmrtí nastává v posledních kilometrech maratónu. Z toho by se dalo odvodit, že půlmaratón by mohl být bezpečnější. Obecně je však třeba zdůraznit, že rekreační běh srdci prospívá. Rozsáhlá studie ukázala, že lidé, kteří běhají, mají o 30 procent nižší celkovou úmrtnost a asi o 45 procent nižší úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění. Co bylo na studii pozoruhodné, že vůbec nezáleželo na to, jak moc člověk běhá – jestli je to méně než hodina nebo více než tři hodiny týdně. Jakkoliv běhal, preventivní účinek byl stejný.

Sklenička vína denně může být zdravá

Pravidelné pití alkoholu, dokonce i po infarktu, je také srdci prospěšné? Není to přehnané?
Většina studií se přiklání k tomu, že pravidelné pití alkoholu je prospěšné zdraví. Je však třeba zdůraznit, že pouze v malých dávkách! Tím je myšlen jeden drink denně, tedy jedno pivo nebo dvě deci vína či jedna „štamprle" slivovice či jiného destilátu. Ale ne celý týden, ale pět dní v týdnu a dva dny si dát pauzu. Bohužel nefunguje to tak, že když si jednou týdně dá člověk velké množství alkoholu, že to dožene. To má naopak škodlivé účinky na srdce.

Jaký je, obecně, váš recept na zdravý život bez srdečních problémů?
Volit zlatou střední cestu. Pravidelně se hýbat a mít přiměřenou a vyváženou stravu. A hlavně se snažit o dobou náladu, brát věci s určitým nadhledem. Ne nadarmo se říká – „veselá mysl, půl zdraví…"

Autor: Daniela Tauberová

14.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vyprodaná plecharéna tančila makarenu, Mora zhasla Kometu pěti góly!

Olomouc – Takhle by to šlo! Olomoučtí hokejisté po možná nejlepším výkonu v sezoně slaví tři body nad favoritem celé extraligy. A navíc tradičním rivalem.

Frontman Zrní: V Olomouci poprvé slijeme říčky tibetské a české

Olomouc – Originální spojení české alternativní hudby a tradiční tibetské hudby v moderní podobě si v úterý 6. prosince užijí návštěvníci koncertu kapely Zrní v olomouckém Jazz Tibet Clubu. Společně s českými muzikanty vystoupí i přední tibetský exilový hudebník Loten Namling. Nejen o tom, jak bude koncert vypadat, promluvil v rozhovoru pro Olomoucký deník zpěvák kapely Zrní Honza Unger.

Drogy? Konopí? Nenávistná výzva štve proti vietnamskému obchodníkovi

Věrovany – V obchodech ve Věrovanech tento týden tráví lidé více času než jindy. Leží v nich petice. Ostře nasazuje na obchodníka vietnamské národnosti, jemuž chce obec pronajmout budovu bývalé školy v části Nenakonice. Rád by v domě zřídil prodejnu potravin. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies