Pro jednatřicetiletého muže z Olomouce, který se kromě práce pro zahraniční firmy věnuje i streetartu a graffiti, je svoboda projevu jedním z nejdůležitějších pilířů života.

„Nechápu, jak může kreslená karikatura popudit člověka k tomu, aby zabíjel," neskryl své rozpaky nad činem útočníků v rozhovoru pro Olomoucký deník.

Co se dělo ihned poté, kdy se rozšířily informace o útoku?
Byl to ohromný šok. Někteří z francouzských kolegů začali volat svým rodinám a zjišťovali, jestli jsou v pořádku. Všichni to berou, jako velkou katastrofu a přirovnávají ji k 11. září v USA. Jakoby si uvědomili, že se terorismus stal součástí jejich životů. Byla a je to ale rána pro celou Evropu.

Jak Francouzi vnímají útok na redaktory Charlie Hebdo?
Určitě je to spojilo. Vyšli do ulic na francouzské Náměstí republiky, aby uctili památku všech zavražděných.

Popište atmosféru, která nyní panuje v Paříži.
Je velice napjatá a všichni sledují každou chvilku zprávy, Twitter, Facebook, aby měli nejnovější informace. Dozvěděli jsme se tak o další postřelené policistce, která následně zranění podlehla. Neví se ovšem, jestli je i tento čin spojený se středečním útokem.

Všichni, kdo odsuzují pařížskou tragédii, hovoří zároveň o útoku na svobodu projevu. V čem podle vás ona skloňovaná svoboda projevu spočívá?
Věnuji se hodně streeartu a graffiti a tam je téměř neomezená, protože tvorba nepodléhá žádné korektuře a navíc je víceméně anonymní. Svoboda projevu končí tam, kde začíná zákon a tím se řídili i autoři těchto ilustrací. Každý z nás má svou vlastní mysl a nápady, které chce vyjádřit. To, že někdo namaluje Ježíše nebo Mohameda, není přece zločin, ale pokud překročí hranice zákona, tak musí nést následky.

Překročila je podle vás redakce Charlie Hebdo?
Jejich tvorbu znám jen okrajově z medií. Tito ilustrátoři dělali karikatury kde koho, od papeže až po světové státníky. Vždycky tam bude určitá nadsázka, kterou nesmí člověk brát vážně. Pro mě je to v demokratické společnosti něco nepochopitelného. Jak může kreslená karikatura člověka popudit k tomu, aby zabíjel? Pro tyhle lidi neexistují hranice ani zákony. Bohužel je velice těžké je identifikovat jako potenciální nebezpečí pro demokracii.

Kvůli své práci jistě hodně cestujete. Máte nějaké ohlasy ze zahraničí od svých známých?
Byl jsem nějakou dobu v USA, Kanadě, Indonésii, téměř v celé Evropě. S většinou kamarádů a známých jsem v kontaktu prostřednictvím sociálních sítí a nesetkal jsem se s jediným člověkem, který by tento čin neodsoudil. Spousta z nich vyjadřuje soustrast.

Mohlo by hrozit podobné riziko u nás? Existuje v ČR natolik kontroverzní projekt, který by se stal terčem tak brutálního útoku?
Pokud máte na mysli hrozbu útoku ze strany muslimské menšiny, tak to si nemyslím. U nás je málo početná a pravděpodobnost takového činu je tedy mizivá. Těžko odhadnout, co by se stalo, kdyby tu někdo vydával podobné provokující články. Každopádně bych celou záležitost nevztahoval k tomu, jestli se to může stát u nás, nebo v Rakousku, či v Německu. Jsme součástí Evropy a EU. Tento problém je problémem nejen Francie nebo Evropy, ale celého světa a političtí představitelé by měli podniknout určité kroky k tomu, aby se tato situace nevymkla kontrole.