Na 1300 hektarů spravuje prostřednictvím své firmy Arcibiskupské lesy a statky Olomouc.

Arcibiskupství o tom informovalo na svých internetových stránkách.

„Zahájili jsme hospodaření na lesních pozemcích ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého, z nichž převážnou část, asi 1200 hektarů, tvoří lesy v okolí Kroměříže a 60 hektarů u Traplic na Uherskohradišťsku. Společnost dále hospodaří na cca 120 hektarech lesů na katastru obce Chvalčov v okrese Kroměříž, které patří Arcibiskupskému kněžskému semináři," shrnul současný stav jednatel společnosti Jiří Kopřiva.

Zároveň upozornil, že se jedná jen o nepatrný zlomek předpokládané výměry možných restitučních pozemků.

Olomoucké arcibiskupství požádalo o zhruba 40 tisíc hektarů lesní a 5 tisíc hektarů zemědělské půdy, a dosud navrácený majetek tak představuje asi tři procenta všech vznesených požadavků.

Nabídnout výdělek místním

Pro vykonávání činností spojených s hospodařením v lesích chce společnost ALSOL využívat zejména živnostníky, případně menší regionální firmy.

„Jedním z našich hlavních cílů je nabídnout výdělek místním lidem. Především v oblastech s vysokou nezaměstnaností chápeme tento sociální aspekt jako velmi důležitý," vysvětlil Kopřiva.

Dalším důvodem je snaha v co nejvyšší míře využívat služeb těch lidí, kteří v daném místě pracovali už dříve.

„Znalost místních poměrů bývá totiž v lesnictví velmi důležitá, proto chceme na různé pracovní pozice využít maximum těch, kteří v regionu nyní pracují," sdělil.

Pro prodej dřevní hmoty a dalších produktů hodlá společnost využít vlastní obchodní oddělení.

„Při objemech dříví, které bychom z restituovaných lesů měli vytěžit, budeme obchodovat s velkými zpracovateli, ale zároveň chceme podpořit i zpracovatele regionální. Troufám si říct, že na rozdíl od některých jiných subjektů to nezůstane pouze na úrovni proklamační fráze," přislíbil jednatel společnosti.

Ta do správy postupně přejímá také zemědělské pozemky, které arcibiskupství či jiné církevní instituce dostávají v restitučním procesu zpět. Hospodařit však na nich sama nehodlá.

Vstup do lesů volný

Stávajícím nájemcům jsou sice v současnosti doručovány výpovědi, rozhodně to však podle Kopřivy neznamená, že by s nimi společnost dále nepočítala.

„Důvodem výpovědí je narovnání smluvních vztahů ve vazbě na nový občanský zákoník a současné podmínky podnikání v zemědělství a v neposlední řadě také aktualizace rozsahu pronajímaných parcel vzhledem k probíhajícímu restitučnímu procesu nebo změnám z důvodu realizace pozemkových úprav," vysvětlil.

„Při uzavírání smluv přednostně jednáme se stávajícími uživateli. Až pokud bychom se nedohodli, budeme oslovovat další zájemce. I v této oblasti je naším cílem podpora místních podnikatelských subjektů," dodal.

Stejně tak se podle něj nemusí bát ti, kdo do nyní již církevních lesů byli zvyklí chodit na houby nebo jen tak na procházku.

„Změnou vlastnictví se pro běžné návštěvníky lesů nic nezmění. Ze zákona má každý občan právo vstupovat do lesů a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou, na zemi ležící klest," uvedl.

„Přitom si ale každý musí počínat tak, aby nepoškozoval a nenarušoval lesní prostředí, a zároveň musí respektovat pokyny vlastníka."

Špatný stav budov

Lesy, které arcibiskupství přebírá, nejsou oslabeny nadměrnou těžbou, jak se to děje na jiných místech v České republice, ve velmi špatném stavu jsou ovšem podle Kopřivy zejména budovy.

„Lesy České republiky se po dohodě s arcibiskupstvím omezily jen na provádění takových těžeb, jejichž neprovedením by mohly vzniknout následné škody – zejména se jedná o zpracování kůrovcových a jiných nahodilých těžeb. Kvůli pomalému postupu povinných osob jsou ovšem v některých lokalitách majetky přetěženy například kvůli kalamitám či vývratům. Zisk z tohoto dřeva tak připadne státu a nám zůstane jen povinnost tyto plochy zalesnit," posteskl si jednatel společnosti.