Snahu o stříbrné umístění totiž nakonec předčila snaha o záchranu lidského života.
Na trati pomáhala zraněnému soupeři a před několika dny si za to mladá hrdinka odnesla Cenu fair play.
Do loňského ročníku Bobr Cupu vstupoval tým Miroslavy Plchové s velkými ambicemi, chtěli si vyjet stříbro.
Jenže když závodnice sjížděla do brodu, soupeř za ní měl nehodu.
„Byl to cyklista za mnou, převrátil se a spadl hlavou na kámen, rovnou do vody,“ popisuje nehodu z loňského podzimu Miroslava Plchová.
Zraněný předal štafetu a jel do nemocnice
Okamžitě tak položila kolo a šla mu pomoct.
„Skočila jsem pro něj do vody a vytáhla ho. Snažila jsem se zjistit, jestli reaguje, jak na tom je. Byl v šoku, ale nadechl se, nebyl v bezvědomí. Přihlížející diváci mi běželi na pomoc,“ pokračuje sympatická blondýnka a doplnila, že muže pak s otřesem mozku odvezla záchranka do nemocnice.
Překvapením však bylo, že ještě předtím, zraněný sportovec závod dokončil.
„Předal štafetu svému týmu. Naštěstí to ale do místa předávky nebylo daleko, jen asi čtyři sta metrů,“ říká Miroslava Plchová.
Vzpomněla i na to, že se jí pak dostalo poděkování od rodiny zraněného muže.
„Dcera zraněného muže mi přes sociální sítě poslala zprávu, kde mi poděkovala,“ podotýká.
Na stříbrnou metu tak její tým neusedl, ale i přes nečekanou dramatickou událost, se nakonec radoval z bronzu.
Samozřejmost. Nepřemýšlela jsem nad tím
Pro rekreační závodnici na horských kolech to ale byla vůbec první podobná zkušenost.
„Nevěděla jsem, jestli dokážu někomu pomoct. Ale byl to jednoduše impulz, nepřemýšlela jsem nad tím. Studuji na olomoucké Fakultě tělesné kultury a první pomoc jsme měli v rámci výuky. Hodilo se mi to,“ říká s úsměvem mladá žena, která pracuje na rektorátě Univerzity Palackého v Olomouci.
Před několika dny ji pak za hrdinský čin ocenil i Český klub fair play.
„Na cenu mě nominoval pan rektor Jaroslav Miller. Když jsem se slavnostního vyhlášení účastnila, nenapadlo mě, že bych cenu nakonec převzala. Je to příjemný pocit. To co se stalo, však beru jako samozřejmost, kterou by udělal určitě každý“ uzavírá Miroslava Plchová.