Olomouc v betonu nebo v zeleni? Přírody přibude, tvrdí autoři plánu
Olomouc – Město dýchající zelení, nebo zadušené betonem? Podle Olomoučanů, kteří na radnici poslali připomínky ke konceptu územního plánu, bude v dalších deseti až patnácti letech platit spíše druhá varianta. Tvůrci plánu ale obavy vyvracejí a zdůrazňují, že zeleně by naopak mělo přibýt.
Lucie Bukvová
Diskutovat (38) 6.9.2010 10:05 aktualizováno 6.9.2010 22:45
Většině z lidí, kteří připomínkovali koncept územního plánu na téma zeleň, vadí, že dokument řeší zeleň ve městě nekoncepčně a na mnoha místech povoluje zastavět i kvalitní půdu.
Architekti i radnice však namítají, že zeleně ve městě v budoucnu přibude a investoři a developeři budou v projektech její výsadbou vázaní.
WEB MĚSTA O NOVÉM ÚZEMNÍM PLÁNU
Hlavním strůjcem námitky proti malému procentu zeleně bylo Hnutí Duha. Jeho protest podpořily téměř čtyři stovky lidí.
„To potvrzuje, že Olomoučany téma zeleně zajímá. Nechtějí bydlet v zabetonovaném městě, ale naopak chtějí kvalitně žít a dýchat,“ uvedl Miroslav Kutal z olomoucké pobočky Hnutí Duha.
Ekologické hnutí vytýká konceptu územního plánu, že neřeší minimální podíl zeleně ve městě povoluje zástavbu kvalitní půdy.
„Vadí nám například zničení zeleného horizontu za Okružní ulicí na Tabulovém vrchu a jeho posunutí směrem k západní tangentě, což je nelogické. Také jsme proti možnému zastavění pole mezi Povlem a Slavonínem. Plochy by se měly využít tak, aby zůstaly nezastavěné. Dokážeme si zde představit hřiště v přírodě, menší parky či lesní porosty,“ vysvětlil Kutal.
Dodal, že podanou námitkou také požadovali, aby se všechna veřejná prostranství v budoucnu mohla zazelenat nebo doplnit menšími lokálními tržišti.
Nový zelený prstenec pro olomoucká sídliště
Duo brněnských architektů Jiří Knesl a Jakub Kynčl, kteří nový územní plán pro Olomouc připravují, považují zeleň ve městě také za jedno ze stěžejních témat dokumentu. Připomínají však, že materiál stanovuje pouze pravidla, nikoli konkrétní řešení.
„To je pak na investorovi. V oblasti zeleně jím bude nejspíše město, týká se to však i budoucích developerů. Při výstavbě totiž musejí vytvořit veřejné prostranství, jehož součástí musejí být i zelené plochy. Stavební zákon určuje jejich velikost vůči zastavěnému prostoru, což jsme do územního plánu převzali a podmínky jsme ještě přitvrdili. Předpisu se bude muset každý developer držet,“ dodal Kynčl s tím, že i přes novou výstavbu bude ve městě zeleně dostatek.
Architekti také počítají s prstencem parků, které obepínají centrum města. Podobný zelený půlkruh chtějí zopakovat a navrhují, aby objal největší olomoucká socialistická sídliště Povel, Nové Sady, Tabulový vrch, Novou Ulici a Neředín.
Na sídlištích by se tak lidé mohli dočkat koncepčního řešení zeleně. Návrh dokumentu také povoluje výsadbu hned dvou nových parků v Holici a ve Slavoníně.
„Také počítáme s rozšířením rekreačního využití dvou trojúhelníků, které se zařezávají do města podél řek Moravy a Bystřice,“ doplnil architekt.
Hřiště v Hodolanech zůstane, rondel v Norské nebude
Zeleň ve svých námitkách řešili také lidé z Hodolan, kteří požadovali zachování travnatého hřiště místo bytové výstavby.
„Je to totiž jediná zelená plocha široko daleko. Nechceme proto, aby ji zastavěli,“ vysvětlila Ludmila Navrátilová, jedna z obyvatelek Hodolan.
Lidé z Neředína protestovali proti vykácení lipové aleje v Norské ulici. Obávali se, že se v budoucnu bude propojovat Norská s Erenburgovou ulicí a alej pokácí.
„Jsou to ty z námitek, které jsme vyřešili ihned. Travnaté hřiště v Hodolanech zůstane. V Norské si zase lidé mylně vyložili symbol ve výkresu konceptu územního plánu jako záměr kruhové křižovatky. Můžu je uklidnit, ta se zde neplánuje,“ vysvětlil primátor Martin Novotný.
„Město je poměrně velké a jeho obyvatelé potřebují řadu rekreačních zón přímo v něm, nikoli až za ním. Proto klademe už nyní důraz na revitalizaci historických parků a chceme, aby získaly i novou funkci, aby v nich lidé trávili více času. Proto také plánujeme dva nové příměstské lesy,“ doplnil primátor.
-6°C
-7°C
