Ke své srovnávací analýze použili na Katedře politologie a evrospkých studií srovnatelná zahraniční města, Olomouc a Prahu.

„Naším cílem bylo porovnat zahraniční i tuzemské způsoby přijímání územních plánů, zapojování veřejnosti a komunikační strategie s procesem, který provedl Magistrát města Olomouce v roce 2010,“ píší autoři studie.

Dokument sleduje podrobnosti veřejného projednávání územních plánů ve slovinské Lublani a Mariboru, anglickém Boltonu, rakouském Innsbrucku, španělské Malaze a polském Lublinu a Čenstochové.

Všechna tato města použila při přípravě územních plánů například metody veřejných besed, speciálních telefonních linek, diskuzních fór, mobilních informačních kampaní a další podobné způsoby komunikace s veřejností.

Olomouc v dosavadních přípravách územního plánu využila většinu těchto kroků, což není v České republice obvyklé.

Veřejná debata o územním plánu v zasedačce magistrátu

Analýza vyzdvihuje celistvost komunikační strategie, projednávání a informování o územním plánu i mimo prostory magistrátu a třeba jízdy upraveného informačního autobusu po jednotlivých čtvrtích města.

Podle autorů studie by mohla Olomouc navíc ještě zřídit speciální webové stránky. Druhou výtkou bylo načasování kampaně a veřejného projednávání konceptu územního plánu, jehož termíny se zčásti kryly s letními prázdninami.

Nyní je příprava nového územního plánu ve fázi, kdy úředníci magistrátu reagují na připomínky a námitky obyvatel města a snaží se je do dokumentu zařadit. V létě pak znovu začnou veřejná projednání a lidé se budou moci opět znovu k územnímu plánu vyjádřit.