Olomouc je hypermarketová velmoc, i před Prahou

Výměra moderních nákupních center v Olomouci dosahuje podle údajů poradenské společnosti DTZ osmi set dvaceti pěti čtverečních metrů na tisíc obyvatel – to je více než v Praze nebo v Brně. Větší počet řetězců mají už jen v Liberci a v Plzni, která se v žebříčku nachází těsně nad Olomoucí.

Pokud se uskuteční plánované projekty Šantovky, přestavba Prioru a výstavba nového komplexu u pošty v Ladově ulici, mohla by Olomouc v žebříčku dokonce poskočit na první místo.

Bude však schopná vstřebat tak velké množství nákupních center?

Společnost DTZ uvádí, že město má velkou spádovou oblast čítající okolo půl milionu obyvatel s kupní silou přibližně 1,36 miliard euro ročně.

Nárůst se netýká zdaleka jen nákupních center, Olomouc je „městem zaslíbeným“ i pro supermarkety.

Společnost Penny zde plánuje otevřít nové pobočky. Ahold, který v tomto roce uzavřel několik provozoven v České republice, zase v uplynulém týdnu v Olomouci zmodernizoval obchody Albert.

Větší provoz, krachující živnostníci, zastavěné plochy

Podle marketingového manažera společnosti Olomouc City Luboše Šavrňáka se nyní centra snaží nabídku zákazníkům posunout víc směrem ke službám.

„Otevřeli jsme například stavební spořitelnu a pracujeme na tom, aby tady byla pošta,“ upřesnil Šavrňák.

Provozovatelé řetězců uvádějí, že kromě zlepšení dostupnosti služeb zvyšují zaměstnanost, proti tomu se však už léta ozývají zástupci Hnutí DUHA.

„Zvyšuje se sice počet zaměstnaneckých míst, ale krachují živnostníci. Roste automobilová doprava, zastavují se plochy,“ shrnula výhrady Dominika Kovaříková z Hnutí DUHA.

Socioložka: Nákupní centra? Žádná tragédie

Obrázek víkendu stráveného v nákupním středisku se stal běžnou záležitostí.

„Obchodní centra mění životní styl lidí, protože jsou stavěna tak, aby tam zákazníci strávili co nejvíce času. Snaží se tam proto soustředit co nejvíce služeb,“ konstatuje socioložka Helena Kubátová.

Ze sociologického hlediska se přitom podle ní nejedná o žádný tragický jev.

„Lidé se zde setkávají, zajdou do kina nebo do kavárny,“ míní socioložka.

Krize: větší zájem o slevy a vaření doma

Hospodářská krize ovšem změnila chování spotřebitelů a obchody na to reagují.

„Zákazníci nyní nakupují častěji menší objemy zboží. Zároveň se více zajímají o zboží zlevněné a věci našich vlastních značek. Také více nakupují potraviny na vaření – mouku, maso, vejce nebo mléko. Domníváme se tedy, že více vaří doma a méně se stravují takzvaně venku,“ vysvětlil Libor Kytýr, ředitel komunikace společnosti Ahold.

Karel Páral