Radnice je nerozhodná v tom, zda se pustit do složitých výkupů od více než dvou stovek vlastníků, nebo ne.

Riziko, že se jednání zadrhnou, byť na jediné parcele, je velké.

Odhad potřebné sumy je až 60 milionů korun.

Zvažuje se i možná směna potřebných soukromých parcel za obecní či státní pozemky. Konečné slovo by mělo padnout co nejdříve.

Miloslav Vařeka má jedno z ramen Moravy na dohled. Věděl, že stavba rodinného domu zhruba 200 metrů od řeky, nese riziko zatopení nově vybudovaného majetku.

Ve městě už zažil několik povodní a s ničivou silou vodního živlu má zkušenosti, takže věděl, do čeho jde.

„První podlaží jsme zvedli o 80 centimetrů. Běžné povodně by nás neměly ohrozit. Dole nemáme nic, na čem by voda nadělala velké škody," popisoval Vařeka.

Dům i domácnost si pojistil, což v případě záplavové zóny není nic levného. Víc pro ochranu svého majetku a rodiny udělat nemůže.

O to více ho mrzí, že město neudělalo nic. Přesněji nic viditelného.

„Vím, že to řeší a vše stojí na vlastnících pozemků. Jenže je to deset let. To je už přece dost dlouhá doba, aby se přestalo přešlapovat," hodnotil Miloslav Vařeka.

Velká voda častým hostem

„Hanácké Benátky", jak se Litovli říká, plavou s každou velkou vodou. Od roku 1997 zažili obyvatelé už sérii záplav.

„Jednu dobu to bylo snad ob rok. Co se udělalo, aby bylo město lépe ochráněné? To nevím," přidal se Petr Daniel.

„Barák pojištěný nemám, protože bych se nedoplatil. Když přijde varování před povodní, vystěhuji hodnotnější věci do patra, a to je všechno, co můžu udělat," přemýšlel Daniel.

Litovelským v současné době nepomůže ani Povodí Moravy, které od záplav v roce 2006 pročistilo břehy.

Projektovou přípravu I. etapy protipovodňové ochrany Litovle přerušilo.

„Hlavním důvodem je komplikované získání práv k dotčeným pozemkům. Zastupitelstvo města rozhodlo zajistit majetkoprávní vypořádání formou provedení komplexních pozemkových úprav. Než budou ukončeny, nelze pokračovat," vysvětloval mluvčí státního podniku Petr Chmelař, proč jsou práce v Litovli na mrtvém bodě.

Dvě stovky vlastníků pozemků

Radnice se k výkupům hlásí. Černý Petr, který jí zůstal v ruce, čítá desítky pozemků potřebných pro protipovodňová opatření. Počet vlastníků přesahuje 200.

„Komunikace s některými z nich byla v minulosti velmi složitá. Někteří žijí v zahraničí, v jiných případech zase zdravotní stav majitele parcely neumožňuje jednání o výkupu," ukázal místostarosta Litovle Viktor Kohout na hlavní problém, před kterým město stojí.

To proto dodnes nerozhodlo, zda se do složitých a zdlouhavých jednání s vlastníky pustí.

„Možná to vypadá, že jsme na mrtvém bodě, ale na zajištění pozemků pracujeme a snažíme se připravit i možnou směnu potřebných soukromých parcel za obecní či státní pozemky. Není možné riskovat, že se kvůli třem čtyřem pozemkům vše zmaří, město utratí za výkupy 40 milionů, ale protipovodňovou ochranu nevyřeší," poukazoval místostarosta.

Hráze, nebo fond na škody?

Radnice odhaduje, že celkově si výkupy mohou vyžádat až 60 milionů korun.

„Vykoupit pozemky se pokoušelo už před několika lety Povodí Moravy, najalo si na to firmu, ale nepovedlo se to," objasňoval, proč jsou místní politici tak váhaví.

Radnice také uvažovala o vyvlastnění potřebných pozemků.

„Není to možné. Musíme s vlastníky jednat. A hlavně rozhodnout, zda do toho půjdeme, nebo ne. Na jasné slovo čekají Povodí Moravy i občané města," sdělil Kohout.

Ten osobně začal uvažovat o plánu B pro případ, že by zastupitelstvo výkupy neodsouhlasilo. Zahrnoval by vytvoření povodňového fondu.

„Byl by to rezervní fond na podobné kalamity, z něhož bychom čerpali," uvažoval o možnosti, kterou ale zatím samospráva neprojednávala.

Ochrana za téměř půl miliardy

Povodí Moravy chtělo v letech 2014 až 2019 investovat do protipovodňové ochrany Litovle 464 milionů korun.

K usměrnění velkých vod je navržena ochranná hráz s regulačními objekty na tocích protékajících městem Litovel – Mlýnský potok, Struska, Morava.

Délka navržených zemních hrází činí 5,3 kilometru.

Součástí návrhu je také několik omezovacích či stavidlových objektů a rekonstrukce jezu. Komplexní protipovodňová opatření v Litovli předpokládají investici, která se blíží jedné miliardě korun.

Projekt už musel být opakovaně přepracován.