Všichni se po okupaci českých zemí v roce 1939 rozhodli nerezignovat na ideály svobody a demokracie a společně odešli do zahraničí bojovat proti agresivnímu nacistickému režimu.
Teď jejich osud připomíná nový pomník.
„Riskovat zdraví, život či svobodu pro ně bylo přijatelnější než sklonit hlavy a snášet okupaci a ponížení,“ uvedl ve svém proslovu primátor Olomouce Antonín Staněk.
Čtveřici Topolanských se 6. června 1939, necelé tři měsíce po okupaci českých zemí, podařilo ilegálně překročit hranice do Polska, kde se dostali do uprchlického tábora.
Po krátké době se už v Polsku přihlásili do francouzské cizinecké legie. Po moři se pak dostali do Francie, kde po vypuknutí 2. světové války vstoupili do nově vznikající 1. československé divize.
Jan zahynul v moři
Do jejich osudů pak zasáhl překotný vývoj vojenských událostí. Francie padla a byla rozdělena. Většina zahraničních vojáků se odsud snažila dostat do Británie.
V případě čtyř mužů z Topolan to vyšlo třem. Alois Klevar na území poražené Francie zůstal a nadále pak působil ve francouzském partyzánském hnutí.
Jeho tři spolubojovníci se do Velké Británie dostali, kde sloužili u Královského letectva, pouze František Muzikant nejprve působil u obrněné brigády, nakonec ale i on přešel k letcům.
Jan Maršálek svou odvahu zaplatil životem, když v roce 1941 zahynul v mořských vlnách u Skotska.
Tři se vrátili na Hanou
Zbývajícím třem bylo dopřáno vrátit se po válce domů ke svým rodinám. Zbytek života prožili buď v Topolanech, nebo v nedalekém Hněvotíně.
„Chtěl bych zdůraznit, že právě díky hrdinům, jakými byli tito čtyři topolanští muži, mohl vůbec nějaký domov nadále existovat. I díky takovým odvážlivcům jsme mohli po válce dál žít se vztyčenou hlavou a s vědomím, že náš národ je také národem hrdinů a svobodymilovných občanů,“ zdůraznil primátor Antonín Staněk.
Autorem pomníku je olomoucký sochař a restaurátor Milan Polián, slavnostního odhalení se ve čtvrtek 6. dubna účastnili také obyvatelé včetně blízkých rodinných příslušníků čtyř bojovníků proti nacismu.
V závěru ceremoniálu nad hlavami přítomných dvakrát proletěla dvojice bitevníků L-159.