Nezaměstnaní musí dělat pro obec. Jinak přijdou o peníze

Pokud požadavky obce nesplní, tak dostanou od státu méně peněz. Nyní je životní minimum 3126 korun, pokud však nezaměstnaný nabídky nevyužije, dostane jen 2020 korun.

Zákonodárci však starostům jednoznačně nenařizují, že musejí lidi bez práce zaměstnat. Mnohé obce na Olomoucku proto zvažují, zda se do tohoto systému zapojí. Na volbu mají čas ještě půl roku.

V Olomouci zatím také nevědí, zda budou veřejnou službu nabízet, nebo novou legislativu nevyužijí.

„O těchto záležitostech musí rozhodnout rada. Podstatné je, že novela sice platí od 1. ledna, ale konkrétně se veřejné služby budou týkat lidí až od poloviny roku,“ uvedla vedoucí odboru sociální pomoci olomouckého magistrátu Irena Sonntagová.

Jaroslav Mikšaník, vedoucí oddělení analýz a prognóz Úřadu práce v Olomouci, tvrdí, že stejný systém už několik let funguje na Slovensku a také v dalších evropských zemích.

„Menší regiony jsou tak víc vtahovány do procesu začleňování nezaměstnaných do pracovního poměru a vytváření pracovních příležitostí,“ řekl.

„Lidé, kteří prostě nechtějí pracovat, dostanou nižší příspěvky od státu. Ti, kteří zájem o zaměstnání mají, dostávají šanci, aby se znovu zařadili,“ doplnil Mikšaník.

Radní v Uničově se již rozhodli, že budou práci nabízet.

„Zatím však nemáme přesnou představu, jak má novela v praxi vypadat. Nevíme třeba, jak to bude se zdravotním pojištěním, vyplácením nemocenských dávek nebo kdo ponese odpovědnost za případný pracovní úraz,“ uvedla tajemnice Městského úřadu v Uničově Ilona Ondrášková.

Starostka Norberčan míní, že službu budou moci poskytovat jen větší obce.

„Jsem tady sama, kdo by u těch lidí stál a kontroloval je? Myslíte si, že by mi někdo z nich přišel říct, že dnes odpracoval jen tři hodiny? Na vesnicích je starosta sám a nemá nikoho, kdo by se o to postaral. Bylo by to na úkor dalších činností, protože ostatní úkoly by nestíhal,“ reagovala Marie Vališová, starostka Norberčan.

„Moc nevěřím tomu, že by dlouhodobě nezaměstnaní chtěli něco dělat. Každý rok bereme na veřejně prospěšné zakázky několik lidí z úřadu práce a máme přitom problém je vybrat,“ dodala.

Veřejné práce? Jen náklady navíc

Takzvaný institut veřejně prospěšných prací využívají také v Moravském Berouně. Město tímto způsobem v současné době zaměstnává celkem osmnáct lidí.

„Je tak pro nás zajímavější, protože lidé jsou zaměstnaní osm hodin denně. Kdežto veřejná služba počítá s nějakými dvaceti hodinami měsíčně a není vůbec jisté, kdy člověk přesně do práce bude chodit,“ vysvětlila tajemnice radnice Barbora Novotná.

Navíc má obavy z další administrativy, která tím naroste.

„Je to všechno hodně otevřené a máme zatím málo informací, jak to bude v praxi fungovat. Navíc obec nebude mít možnost vyhovět všem,“ dodala Novotná.

V Uničově jsou skeptičtí, protože už teď mají s dlouhodobě nezaměstnanými lidmi špatné zkušenosti.

„Obáváme se organizačních problémů. V minulém roce jsme měli snahu zapojit několik dlouhodobě nezaměstnaných do veřejně prospěšných prací. Bohužel měli špatnou pracovní morálku a svůj závazek splnili pouze dva z devíti. Město v podstatě nic nezískalo. Vznikly nám pouze náklady spojené se zaměstnáváním takzvaného parťáka,“ doplnila starostka Uničova Jarmila Kaprálová.