„Známých a takto dobře přístupných míst na odběr materiálu pro výzkum je minimum. V České republice se v podstatě jedná jen o Šternberk,“ řekl Tomáš Bartonička z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity.

Biologové kromě sčítání jedinců odebírali také vzorky z křídel netopýrů.

„Genetické informace o populacích získáváme neinvazivní metodou pomocí speciální jehly z chirurgické oceli. Několika jedincům odebereme vzorek ve velikosti asi tři milimetrů z kůže na křídlech,“ doplnil Bartonička.

„V minulosti, kdy jsme výzkum prováděli odlišnými metodami, jsme strávili kroužkováním netopýru i celý týden,“ uvedl Zdeněk Rumler, který se na šternberský hrad kvůli výzkumu vrací už od roku 1967.

Podle něj jsou zimní měsíce pro studium těchto savců nejvhodnější, protože zvířata upadají na podzim do hibernačního spánku.

Netopýr hvízdavý je jedním z druhů, které se zdržují ve štěrbinách domů a skal. Dožívá se asi patnácti let a samička ročně přivede na svět jedno až dvě mláďata. V letních měsících, kdy je nejaktivnější, může migrovat do několika set kilometrů vzdálených oblastí.

Matej Slávik