Němečtí rytíři zasypali soudy žalobami. Dobýt chtějí Bouzov i Sovinec

Na Olomoucku mu také patřily stovky hektarů lesních a zemědělských pozemků.

I ty by Německý řád rád vydobyl. Zpátky zatím nedostal nic.

Německý řád si v rozhodnutí úřadů přečetl NE na všechny nároky na Olomoucku.

V případě areálu na Bouzově, včetně hradního mobiliáře, odkázal Národní památkový ústav na Benešovy dekrety.

Stejně jako další instituce, podle kterých se v takovém případě na nemovitosti restituční zákon nevztahuje.

Řád opakuje, že majetek sice byl konfiskován podle poválečných prezidentských dekretů, ne však řádu, ale nacistům, kteří řád zrušili jako nepřátelský říši.

Převod hradu na kraj 

Proto vytáhli rytíři do série soudních bitev.

„Byla podána žaloba na stát na vydání Bouzova a dalšího majetku, jehož vydání bylo zamítnuto. Také bylo podáno šest určovacích žalob na Moravskoslezský kraj, z nichž jedna se týká hradu Sovinec," informoval v úterý Deník mluvčí Německého řádu Mikoláš Černý.

V určovacích žalobách napadá řád převod nemovitostí ze státu na hejtmanství, kdy byl podle jeho právního názoru porušen takzvaný blokační paragraf.

Jestliže by Německý řád uspěl a majetek, například Sovinec, přešel do rukou státu, zabojoval by o hrad podle zákona o církevních restitucích.

1270 hektarů na Olomoucku

Řád se podle mluvčího Černého bude soudit o všechen majetek, který mu stát doposud odmítl vydat. Jako první podal vloni v říjnu žalobu kvůli nevrácení kostela v Karlově Studánce.

Ministerstvo kultury vydání odmítlo.

„Přestože se o převodu kostela Řádu jednalo již v roce 2010 – jakožto o bezúplatném převodu z majetku státu. Jednalo o jediný kostel v České republice spravovaný ministerstvem kultury. Navíc od roku 2001 zde slouží mše kněz Řádu," sdělil mluvčí Černý.

Německý řád neuspěl na Olomoucku ani s požadavkem na vrácení 1270 hektarů půdy na Bouzovsku, v Dlouhé Loučce a Pasece.

Podle mluvčí Státního pozemkového úřadu Moniky Machtové dospěl pozemkový úřad k závěru, že podmínky pro vydání dané zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi nebyly splněny.

Patřily Říši? Ano, protože je zabavila 

Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, jako právní nástupce řádu, podle pozemkového úřadu nebyla vlastníkem pozemků k rozhodnému datu 25. února 1948.

„Podle zjištění Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj nepodal řád žádost o navrácení majetku zabaveného německou okupační správou po 29. září 1938," uvedla mluvčí.

Připomněla, že navracení takto zabaveného majetku řešil zákon z roku 1946 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody.

„Že pozemky patřily Německé říši? Takový argument nebereme. Ano, patřily, protože je Německému řádu zabavila. Stát se odvolává na předchozí problém – že řádu zkonfiskovala majetek Německá říše. A s tím nemůžeme souhlasit," reagoval mluvčí Německého řádu.

Na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, jehož základem jsou naturální restituce původního církevního majetku, který je ve vlastnictví státu, má stát vydat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun.

A na základě dohody, kterou církve se státem uzavřely, pak také během 30 let vyplatit 59 miliard korun za majetek, který už stát nevlastní.

V případě žalob podaných koncem minulého roku na samosprávné celky už jednali zástupci krajů s církevními představiteli, aby církve respektovaly zákon o převodu majetku ze státu na kraje z roku 2000 a o tento majetek se nesoudily.

Historie Německého řádu

Řád německých rytířů (dnes Německý řád, celý název: Řád bratří a sester německého Domu Panny Marie v Jeruzalémě) byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo pro německy mluvící rytíře.

Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky.

Postupně se stal jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, od 13. století ovládal značnou část baltského pobřeží.

Řád na svých panstvích zrušil poddanství a robotu o sto let dříve než císař Josef II.

V devatenáctém století se stala jeho mateřským sídlem v české provincii Opava.

Na počátku 20. století zpřístupnil tehdejší velmistr řádu arcivévoda Evžen Habsburský (na snímku vpravo) hrad Bouzov veřejnosti jako řádové muzeum. Před tím zchátralou stavbu na své náklady zrekonstruoval.

Členové řádu vymysleli a začali provozovat první sanitní vozy a takzvané sanitní vlaky pro zraněné vojáky v 1. světové válce. 

V období 1. světové války zřídil řád na hradech a zámcích Sovinec, Bouzov, Bruntál, Dlouhá Loučka a Lázně Karlova Studánka vojenské lazarety a rehabilitační centra.

V roce 1939 rozpustili Řád německých rytířů nacisté.

Po válce byla činnost řádu obnovena.

V roce 1946 obvinili komunisté členy řádu z kolaborace s nacisty a začali jeho majetek konfiskovat.

Od roku 1989 Německý řád v českých zemích opět legálně působí.

Dnes v tuzemsku provozuje Církevní gymnázium Německého Řádu v Olomouci, Středisko volného času v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého Řádu v Bruntále.

Velmistr řádu nyní sídlí ve Vídni a řádová činnost probíhá kromě Česka a Rakouska také v Německu, Itálii a dalších zemích bývalé habsburské monarchie.

Řád provozuje v zahraničí přes 120 nemocnic a sociálních zařízení, zaměstnává 2500 lidí.

Zdroj: čtk, web Německého řádu