VYBERTE SI REGION

Nejhezčí mláďata olomoucké zoo. Podívejte se

Olomouc - Začalo to provizorním zookoutkem v olomouckých Smetanových sadech. Dnes se může zoologická zahrada na Svatém Kopečku pyšnit chovem více než 350 druhů zvířat z různých koutů světa. Některé z volné přírody zmizely, jiné jsou na pokraji vyhubení. Areál je rok od roku atraktivnější. 

1.1.2016
SDÍLEJ:

Mládě zeber Chapmanových v olomoucké zooFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

V roce 2015 zoo zpřístupnila další část safari a opravenou vyhlídkovou věž.

Péče o více než 1800 zvířat je náročná, svěřenci se ale umějí chovatelům odměnit.

Třeba přírůstky, na něž čekali i desítky let.

Připomeňte si mláďata, která se v uplynulém roce těšila největší slávě.

Tygří koťata se mají stále co učit

Mláďata tygra ussurijského v olomoucké zoo

Májová koťátka tygra ussurijského Jůlinka a Rozárka za půl roku pořádně vyrostla.

I když mladé šelmy už dokážou svoji matku Betty nepříjemně pozlobit, na potomky je náležitě hrdá. Jsou to její vůbec první mláďata, ze kterých starostlivá matka nespustí oči.

„Jůlinka a Rozárka jsou stále společně s matkou, která je vychovává. Už pěkně vyrostla, ale od matky se mají pořád co učit. Samec Amur je od nich oddělený," popisovala zooložka Jitka Vokurková.

Na kočky, které přišly na svět 8. května, čekala olomoucká zoo dlouhých dvaatřicet let. Ve výběhu si slečny patřící do kriticky ohroženého druhu užívají pohybu a skotačení.

„Pěkně řádí, to je pravda," zvala zooložka návštěvníky, aby se přišli podívat na šelmy, které jsou v těchto prosincových dnech ve výběhu pěkně vidět.

Mláďata tygra ussurijského v olomoucké zoo si užívají větší volnosti. Chovatelé je společně s matkou Betty přesunuli do prostornějšího výběhu, kterým se doposud procházel jejich hrdý otec Amur.

Pro tygří samici, která do zoo přicestovala z ruského Novosibiřsku, bylo narození dvou koťat skutečně mimořádnou událostí. Jde o její první mláďata a hrdá matka se o potomky od počátku stará vzorně.

„Ze začátku nám je nechtěla vůbec ukázat ani nás k nim pustit. Velmi si je strážila," vzpomněla zooložka.

Letošní tygřice ussurijské jsou součástí chovného programu a na Svatém Kopečku celý život nezůstanou. Až vyrostou, poputují do další zahrady. V olomoucké zoo zůstanou maximálně rok a půl. Jejich druh je velmi ohrožený.

Pruhovaný rošťák se proběhne i v zimě

Mládě zebry chapmanovy v olomoucké zoo

Pár pruhů přibylo zebřímu stádu chovanému olomouckou zoo na Svatém Kopečku v letošním roce hned dvakrát.

V dubnu se narodil kluk Tedros, jemuž v říjnu přibyla sestřička Dantien. Obě mláďata se těší ochraně dospělých zvířat.

„Tedros už je docela velký. Společně s Dantien jsou jako všechna zebří mláďata hájena. Vede se jim velmi dobře," popisovala zooložka Jitka Vokurková.

Jak se pruhovaným lichokopytníkům z afrického kontinentu vede, mohou lidé sledovat i v chladnější části roku.

„Za pěkného počasí se procházejí ve velkém výběhu s přímorožci, kde projíždí safari vláček. V zimě jsou samozřejmě africká zvířata v teple, ale pokud počasí dovolí, snažíme se jim dopřát pohyb, aby nebyla zavřená celé dny," dodala zooložka.

Mladý samec sice je pod ochranou dospělých členů stáda, ale až dospěje, poputuje pryč.

„Bude muset opustit stádo. Jeho tatínek by nesnesl, aby měl konkurenta," usmála se zooložka. Cesta do jiné zoo, kde budou potřebovat novou zebří krev, čeká Tedrose v příštím roce.

Zebry Chapmanovy chová olomoucká zoo od druhé poloviny 80. let.

Din, mládě zeber Chapmanových v olomoucké zoo

Stádo je nyní tvořeno čtyřmi dospělými jedinci a dvěma mláďaty. Jde o poddruh zebry stepní, která je nejhojnější ze všech druhů zeber, a je vzácnější než ostatní poddruhy.

Její podkladová barva není bílá, ale nažloutlá, mezi černými pruhy má hnědavé mezipásy a pruhování sahá i na nohy, ale zde je úzké a nevýrazné.

A proč příroda obdařila zvíře žijící v savanské divočině nápadným zbarvením? Kontrastní pruhy paradoxně chrání zebry před predátory.

Střídání kontrastních barev totiž rozostřuje obrys těla a lovící šelma si proto předem musí vybrat jedince, který se stane její kořistí.

Pokud se jí vyhlédnutý úlovek v nastalém zmatku ztratí mezi stovkami jiných zeber, má podstatně menší šanci na úspěch.

Někteří vědci přišli nedávno se závěrem, že příroda vybavila zebry pestrým ochranným zbarvením i proto, aby byly méně atraktivní pro krvežíznivý hmyz – než-li „koně" se srstí tmavé barvy.

Levhartí celebrita teplo neocení, těší se na mráz

Mládě levharta mandžuského v olomoucké zoo dostalo jméno Doubravka

Podobně jako lidem chybělo počasí aspoň trochu připomínající atmosféru z obrázků Josefa Lady i levhartí celebritě Doubravce.

V lednu oslaví rok a to, co si užila během letošních veder, by nepřála žádné kočce prohánějící se na ruském Dálném východě, kde v zimě padají teploty hluboko pod bod mrazu.

Doubravka se narodila 26.ledna.

„Maminka Izabela si po porodu, který proběhl se zhruba týdenním zpožděním, své kotě bedlivě střeží a téměř od něj neodchází. Ošetřovatelce se ho zatím podařilo jen dvakrát zahlédnout, takže jsme stále v napětí, jestli bude třeba vybrat jméno holčičí nebo klučičí," chlubila se olomoucká zoo jen několik dní po narození dlouho očekávaného kotěte.

Z neohrabaného levhartího mimina se od té doby stala elegantní kočičí krasavice. „Je z ní pěkná kočička," usmála se zooložka Jitka Vokurková.

„Zatím je stále s mámou, která jí učí další dovednosti. Tyto šelmy se odstavují nejdříve v roce, ideálně v patnácti šestnácti měsících," zasvěcovala do života nejcennějších chovanců olomoucké zoologické zahrady.

Levhart mandžuský je nejseverněji žijící poddruh levharta. Taky nejohroženější, protože v jeho přirozeném prostředí na Dálném východě se počty odhadují na pouhých několik desítek kusů.

Na svoji smečku je proto olomoucká zoo náležitě pyšná a před několika lety se dokonce zapojila do velmi komplikovaného návratu pozoruhodných šelem zpět do volné přírody.

Protože Doubravka je stále ještě u matky, neplánují chovatelé další mládě, i když právě v těchto dnech jsou k připouštění samce ideální podmínky.

„Sice je právě teď probíhá nejsilnější říje, ale nemá smysl pouštět kocoura k samici, když ještě odchovává kotě. S rozšířením smečky proto počítáme až v příštím roce," vysvětlovala zooložka.

Levhartí slečna si tak může naplno užívat obdivu návštěvníků, o který by se jinak musela dělit se sourozencem.

Mládě levharta mandžuského v olomoucké zoo dostalo jméno Doubravka

„Levhart mandžuský je návštěvnicky atraktivní druh. Je trochu škoda, že tato zvířata nemají ráda teplo, takže přes hlavní sezónu nejsou ve výběhu moc vidět, protože se schovávají před Sluncem," uvedla zooložka. „Zato v zimě jsou vidět velmi dobře," zvala na prohlídku v chladnějších dnech, na které si vzácné šelmy zatím musely počkat.

Doubravka je první mládětem odchovaným v novém pavilonu, který nemá ve střední Evropě obdoby – vypadá jako dvě jeskyně s vyhlídkovou terasou.

Zoo jej otevřela v roce 2013. Návštěvníci v něm mohou pozorovat kromě levhartí slečny její matku Izabelu a chovného samce Edwarda.

Zoo začala s chovem této velké formy levharta skvrnitého v roce 2001 jako druhá česká zoo – po Praze, odkud přišla do Olomouce samice Atas.

„Ještě v tom roce se podařilo odchovat dvě geneticky velmi cenná mláďata, jejichž původ po otci sahal až ke zvířatům odchyceným ve volné přírodě," vzpomněla mluvčí zoo Karla Břečková velký chovatelský úspěch.

V té době byly tyto šelmy chovány pouze v 36 institucích světa.

„Izabela je jedna ze dvou odchovaných samiček z Atasiného vrhu z roku 2002," uvedla mluvčí.

Ruské zoologické zahrady, v čele se zoo v Novosibirsku, již několik let podnikají veškeré kroky pro reintrodukci – vypouštění zvířat zpět do přírody.

„Olomoucká zoo se do ní zapojila v roce 2005 poskytnutím jednoho levharta," doplnila mluvčí.

Zob má kukadla, že slečny pukají závistí

Olomoucká zoologická zahrada se raduje z malého Zoba. Jde o mládě zoborožce kaferského, které se vyklubalo v polovině ledna.

Z vajíčka se vyklubal v lednu, před necelým rokem. Netrvalo dlouho a u zobáku mu cvakaly spouště fotoaparátů.

Aby ne, takový sympaťák a krasavec.

Mladému Zobovi, samci zoborožce kaferského, totiž může jeho kukadla závidět lecjaká slečna.

Pohled do očí tohoto ptačího druhu je pro jeho fanoušky nezapomenutelný – víčka zoborožce zdobí nápadné „řasy", přesněji tuhá, vlasům podobná pírka.

„Je to velký sympaťák!" oznamovala narození ptačího oblíbence mluvčí olomoucké zoo na Svatém Kopečku Karla Břečková.

Dostal jméno Zob a stejně jako v případě předchozích mláďat tohoto druhu, se veškeré péče o kuře ujala lidská máma.

„Dospělí jedinci v nich vidí spíše potravu než potomky, o které mají vzorně pečovat," vysvětlila mluvčí.

S jejich pozdějším začlenění do „hejna" však nejsou větší problémy, což usnadňuje následnou reprodukci. Právě pro obohacení krve v jiné zoo se už vydal na cestu z Olomouce i krasavec Zob.

Olomoucká zoologická zahrada se raduje z malého Zoba. Jde o mládě zoborožce kaferského, které se vyklubalo v polovině ledna.

Zoborožce kaferské chová olomoucká zoo od roku 1993. Úspěšně.

„Umělý odchov není vůbec snadný. Do líhně se odebírají již čerstvě snesená vejce, mládě se první dny krmí až desetkrát denně. Po měsíci opouští inkubátor a pozvolna si zvyká na dospělé ptáky," popisovala mluvčí zoo.

Černě zbarvený pták velikosti krocana, s černým zobákem a červeným lalokem pod krkem je největším druhem zoborožce.

Domovem těchto poměrně hlučných opeřenců je jižní a východní Afrika. Přestože je slušným letcem, drží se zoborožec převážně při zemi, kde si vyhledává potravu.

„Podle výzkumů se v přírodě každé skupině podaří v průměru odchovat pouze jedno mládě za devět let," uvedla mluvčí zoo.

Nepřehlédnutelný zobák slouží zoborožci jako velmi přesný a jemný nástroj. Jako pinzetou jím obratně dokáže sbírat potravu, dokonce lovit i letící hmyz.

Zoborožci nemají rádi konkurenty svého druhu na svém teritoriu, které si statečně brání.

„To je i důvodem, proč tito vandalové rozbíjí okna místních farmářů – vidí v nich svůj obraz a považují ho za nepřítele," přidala Břečková další zajímavost.

Zoborožec patří do ptačí skupiny srostloprstých, jehož příslušníci se od ostatních ptáků odlišují srůstem dvou prostředních prstů na noze.

Mezi jejich příbuzné žijící na území České republiky patří například ledňáček nebo dudek.

Mravenečník: z holky se vyklubal kluk

Malá samička mravenečníka čtyřprstého v olomoucké zoo

Když v září přišlo na svět mládě mravenečníka čtyřprstého, byli všichni přesvědčeni o tom, že vzácné mimino je holka. Kojenec však povyrostl a ejhle: kluk!

Je sice podstatně menší než Romy, vrstevnice z rodiny mravenečníků velkých, a na své jméno stále ještě čeká, slavný je však stejně.

Olomoucká zoo je totiž jediná v Unii českých a Slovenských zoologických zahrad, která pravidelně odchovává mláďata tohoto starobylého živočišného druhu.

„Bylo to překvapení, když jsme zjistili, že to není holka, ale chlapeček. U tak malých mravenečníků není pohlaví poznat na 100 procent," vysvětlovala roztomilý přehmat zooložka Jitka Vokurková.

„Daří se mu velmi dobře. Je ještě stále s mámou," dodala k malému „plyšákovi", který je v Unii českých a Slovenských zoologických zahrad teprve sedmý v pořadí.

Malá samička mravenečníka čtyřprstého v olomoucké zoo

Matka Tara se narodila v roce 2008 a je druhým odchovaným mládětem tohoto druhu v olomoucké zoo.

Otce Hektora vloni zoo přivezla z Opole, odkud si samce půjčila právě za účelem úspěšného množení kvalitních genů.

Po splnění úkolu se červnu vrátil zpátky domů do Polska.

„A nám nastal čas napínavého čekání, jestli bylo několika měsíční soužití sympatického párečku skutečně „plodné"," připomněla mluvčí zoo Karla Břečková.

V zajetí je každé odchované mládě čtyřprstého mravenečníka důvodem k pořádným oslavám.

Těžkosti v chovu dělají i chybějící termiti – v přirozeném prostředí hlavní zdroj potravy. Ve střední Evropě jim je chovatelé složitě nahrazují.

Zoo na Svatém Kopečku je v chovu tohoto zástupce prastaré skupiny chudozubých savců jako jedna z mála ve střední Evropě velmi úspěšná. Zvířata začala chovat v roce 2003.

Autor: Daniela Tauberová

1.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Kapela Zrní zahraje v Olomouci. Vyhrajte lístky na koncert

Olomouc – Originální spojení české alternativní hudby a tradiční tibetské hudby v moderní podobě si v úterý 6. prosince užijí návštěvníci koncertu kapely Zrní v olomouckém Jazz Tibet Clubu. Vy můžete být u toho, soutěžte o volné vstupenky. Společně s českými muzikanty na koncertě vystoupí i přední tibetský exilový hudebník Loten Namling.  

Moulis a Sigma? Na návrat to zatím nevypadá

Olomouc – Sigma Olomouc shání útočné posily. Křídla, podhrot a forvard. Tyto posty by chtěl trenér lídra Václav Jílek ve svém kádru zkvalitnit. Jednoho ofenzivního univerzála, který na podzim vstřelil pět branek ve Fortuna národní lize, přitom vlastní.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda náklaďáku zavřela cestu mezi Olomoucí a Šternberkem

Olomouc - Nehoda náklaďáku zavřela v pondělí ráno hlavní tah mezi Olomoucí a Šternberkem. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies