Přitom to vypadalo, že pískovna v obci nebude. Ke konci loňského roku totiž krajský úřad vydal nesouhlasné stanovisko, a to kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí. Lidé si oddechli, ale ne na dlouho.

Těžařská společnost Jampílek totiž upravila původní záměr, zmenšila rozsah těžby a podala nové oznámení, které bude tentokrát posuzovat ministerstvo životního prostředí. S obcí už mají navíc těžaři podepsanou smlouvu o spolupráci.

„Už při projednávání prvního záměru bylo jasné, že občané tady pískovnu nechtějí. Proto jsme se rozhodli, že občany oslovíme, nejdřív jestli chtějí referendum, a protože ho chtěli, tak se uskutečnilo,“ uvedla členka přípravného výboru pro věrovanské referendum Lada Kovaříková.

„Nemám představu, co bude dál. Pro nás jako pro občany bylo důležité vyjádřit svůj nesouhlas s plánovanou štěrkovnou. Referendum je závazné, ale je podepsaná smlouva, takže to bude ještě hodně složité. Nejsme jediní, takových obcí je hodně,“ doplnila.

Věrovanský starosta se k situaci odmítl blíže vyjádřit.

„Nerad bych teď něco sděloval. Občané rozhodli pískovně ne a referendum je ze zákona závazné. S ohledem na smlouvu musíme projít všechny právní úkony, jakým způsobem z toho teď ven. Budeme jednat s naším právníkem. Mluvit o dalších krocích je zatím předčasné,“ podotkl starosta Miroslav Kubíček.

I přesto, že Věrovanští v referendu rozhodli, že těžbu v katastru obce nechtějí, investor od těžby ustoupit nehodlá. „Smlouva je platná a obec ji musí plnit. Z toho v tuto chvíli vycházíme,“ uvedl zástupce investora Pavel Josefus.

Nedej, Bože, abychom se museli o něco soudit

Stejný osud jako Věrovany provází i Liboš, další obec na Olomoucku. Firma obci slíbila různé výhody, a tak vedení podepsalo smlouvu o spolupráci.

Jenže v červnu letošního roku se i místní rozhodli říct svůj názor a výsledkem referenda těžařům vzkázali, že je v obci nechtějí. Podobně se lidé vyjádřili i k další možné těžbě v místní části Krnově.

„Až do loňského roku proti tomu nikdo nic neřekl. Můj názor je takový, že pro mě je lepší mít vodní plochu. Je potřeba myslet na budoucnost, mohla to být zásobárna vody a mohli jsme mít vlastní vodu,“ řekl starosta Liboše Jan David.

„Měli jsme slíbené nemalé finanční prostředky jako kompenzaci. Základním předpokladem pro nás však bylo, že žádná doprava nepůjde přes obec. To se však zvrtlo a občané se začali bouřit, psát petice. Dopadlo to tak, že bylo referendum, které jednoznačně vyznělo tak, že zastupitelstvo nemůže změnit územní plán,“ pokračoval starosta.

Ten oslovil ministerstvo vnitra, aby zkontrolovalo smlouvu a taky se vyjádřilo k platnosti referenda.

„Došla mi odpověď, že občané měli právo udělat referendum a závěry jsou jasné. Na druhé straně je zastupitelstvo vázané smlouvou a bylo nám doporučeno snažit se o její změnu nebo zrušení. Podle posledních zpráv, co mám, těžaři na smlouvě budou trvat a vypadá to špatně. Nedej, Bože, abychom se museli o něco soudit,“ podotkl.

„Stanovisko ministerstva vnitra je trochu odlišné od našeho názoru. Oni říkají, že je těžko říct, zda je referendum platné nebo ne, pokud o tom nerozhodl soud. Nicméně i ministerstvo vnitra je toho názoru, pokud smlouva byla uzavřena, tak se musí plnit bez ohledu na to, jaký názor mají občané. Referendum má pro zastupitelstvo vždycky jen doporučující charakter,“ řekl za zástupce investora Pavel Josefus.