VYBERTE SI REGION

Narozeniny jednou za čtyři roky? Maminky přesouvají porody z 29. února

Olomouc – Narodit se 29. února, to není žádné terno. Oslavenec nenajde svůj den D v kalendáři minimálně třikrát za čtyři roky a musí se spokojit s nepřesnou náhražkou. Jen v Olomouci promluvily dopady zákonitostí otáčení se Země kolem Slunce a oběhu zeměkoule kolem vlastní osy do života 54 obyvatel.

29.2.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Autor: Deník/Jana Klomfarová

Dnes zřejmě přibudou další, protože v porodnicích očekávají narození několika.

Zdravotníci potvrzují, že mít 29. únor v rodném listě, není dvakrát populární.

„Na 29.února se plánovalo několik porodů císařským řezem, ale maminky toto datum spíše nechtěly," sdělila Radka Miloševská, mluvčí zdravotnického holdingu Agel, pod který spadá Středomoravská nemocniční s oblíbenou šternberskou porodnicí.

„Nakonec je naplánována jedna maminka," dodala.

Který rok je přestupný? Dělitelný čtyřmi
Přestupný den se zavádí vždy na konci února, a to v letech dělitelných čtyřmi.
Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty: 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, rok 2000 ano.

Slaví prostě o den dříve

Kolik dětí se dnes poprvé rozkřičí na svět, je těžké říct.

Před čtyřmi roky, 29.února 2012, to byly ve šternberské porodnici dvě miminka – chlapec a holčička.

„Kromě chystaného porodu císařským řezem, to v pondělí mohou být třeba dva další spontánní porody. Moudřejší budeme v úterý ráno," usmála se mluvčí.

Lidé, kteří se narodili 29.února, si většinou užívají svůj den o den dříve.

Potvrzuje to i Alena Pospíšilová, jejíž bratr má oslavu v souladu s listem v kalendáři jednou za čtyři roky.

„Tehdy, když slavíme jeho „skutečné" narozeniny, dostává pořádné dárky. Jako bychom se mu snažili nepřestupné roky vynahradit," reagovala studentka olomoucké univerzity.

„Jindy slaví 28. února," dodala.

Výjimečné narozeniny zachránily od pokuty

Z data narození si mladík podle své sestry nedělá těžkou hlavu a naopak z něj dokonce dokázal něco vytěžit.

„Jednou ho datum narození zachránilo od pokuty. Šel z oslavy narozenin. Byl opilý a dost hlučný, takže ho zastavili měšťáci. Vymlouval se, že má narozeniny a ať to nechají být. Namítli, že takových výmluv slyší spousty. Ale když argumentoval tím, že on je má jednou za čtyři roky, smilovali se," vzpomněla noční příhodu sourozence.

„Má s datem narození ale i problémy. Třeba, když chce na internetu zadat datum narození, někdy tam 29.únory chybí," dodala.

Rok nemá přesně 365 dní, ale o kousek více

Že je jednou za čtyři roky o jeden den v roce více, souvisí s otáčením Země kolem Slunce a obíháním zeměkoule kolem vlastní osy.

„Oběh Země kolem Slunce a náklon zemské osy je odpovědný za střídání ročního období a otáčení Země kolem osy je odpovědné za střídání dne a noci," připomněl Karel Trutnovský z prostějovské hvězdárny.

Jenže, pokud necháme Zemi obíhat kolem Slunce a současně otáčet kolem osy, jeden oběh kolem Slunce se nevejde zcela přesně na otočky kolem osy.

Jeden rok proto nemá 365 dní, protože trvá ještě zhruba čtvrtinu dne, než Země dojde do výchozího bodu na oběžné dráze.

„Otočky nesedí zhruba o čtvrt dne a tím pádem je potřeba jednou za čtyři roky přidat den, aby se místo sešlo," uvedl astronom.

Aby se kalendář nepředbíhal

Problém je však ještě složitější. Pokud by se každé čtyři roky přidal jeden den, ani to přesně neodpovídá oběžné době Země kolem Slunce, která je nepatrně kratší než 365,25 dne.

„To vedlo k tomu, že kalendář se předbíhal. Velikonoce, jakožto nejdůležitější církevní svátek, se přesouvaly do léta. Proto v 16. století papež Řehoř XIII. provedl reformu. Spočívala v tom, že každý čtvrtý rok je sice přestupný, ale pokud je letopočet dělitelný 100, tak přestupný není. S výjimkou toho, je-li dělitelný 400, například 1600 nebo 2000," vysvětloval Karel Trutnovský.

Ani to ale není dokonalé a otáčení Země to neodpovídá s úplnou přesností.

„Už se však dostáváme na čtvrté desetinné místo za dnem, 365,2425, což je přijato jako dostatečně přesné," uzavřel Trutnovský.

Střídání ročních období ve stejný den
Kalendář, podle kterého počítáme dny, patří do solárních kalendářů, které vycházejí z pohybu Země okolo Slunce. Podstatou je, aby střídání ročních období nastávalo vždy ve stejném dni v roce.

Protože doba oběhu Země okolo Slunce nemá stejný počet otoček Země kolem osy vzhledem k takzvanému střednímu rovníkovému Slunci, neobsahuje doba trvání čtyř ročních období celý rok.

Aby se kalendář odpovídal střídání ročních období a s cyklem se po čas nerozešel, je potřeba vložit přestupný den.

Původ v Egyptě
Kalendář, kterým se řídíme, má původ ve starém Egyptě. Tehdejší měl 12 měsíců po 30 dnech, na konci každého roku se pak přidávalo dalších 5 dní – kalendářní rok tak měl 365 dní.

Již Ptolemaios se pokusil v roce 238 před naším letopočtem o reformu tohoto kalendáře – navrhoval každý čtvrtý rok přidávat místo 5 dnů 6, aby přiblížil průměrnou délku roku kalendářního roku tropickému – jednomu cyklu střídání ročních období. Reforma se však neujala.

Její zavedení čekalo až na římského císaře Augusta, který ji v Egyptě prosadil v roce 23 př. n. l. Následoval tím vlastně příklad Julia Caesara, který v Římě zavedl už r. 46 př. n. l. kalendář nesoucí jeho jméno. Ten už obsahoval měsíce o stejné délce jako je známe dnes, začínal 1. ledna a každý čtvrtý rok v únoru (mezi 23. a 24. den) se vkládal přestupný den.

Počátek tohoto římského Juliánského kalendáře byl položen do roku založení Říma. Po Caesarově smrti se však jeho následovníci dopustili omylu a vkládali přestupný den každý třetí rok; chybu odstranil až August v roce 8 n. l. V této podobě se pak kalendář používal až do reformy v roce 1582.

Křesťanská podobaPočátek počítání let od předpokládaného roku narození Krista položil v roce 525 římský opat Dionysius Exiguus.

Kalendář, jehož průměrná délka roku (365,25 dne) byla o něco delší než tropický rok, se však postupně rozcházel se střídáním ročních dob; rozdíl do šestnáctého století postupně narostl na 10 dní.

A tak na doporučení jím zřízené kalendářní komise vydal papež Řehoř (Gregor) XIII v únoru 1582 bulu, kterou se z kalendáře vypustilo těchto 10 dní – po čtvrtku 4. října 1582 následoval rovnou pátek 15. října.

Současně se změnila pravidla zavádění přestupných let tak, jak je známe dodnes. Průměrná délka roku tohoto Gregoriánského kalendáře je 365,2425 dne.

Perský, lunární kalendář
Ve světě se pro nejrůznější účely používá několik desítek různých kalendářů.

Kromě skupiny kalendářů solárních, kam patří kalendář perský, který má ještě lepší souhlas s tropickým rokem nežli gregoriánský, existuje lunární kalendář řídící se pohybem Měsíce okolo Země.

Jsou také kalendáře lunisolární, které zohledňují pohyb obou těles. 

(tau, astro.cz)

Autor: Daniela Tauberová

29.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Stát podruhé obere vlastníky půdy

Okradl je za komunistů, teď je oškube znovu. Za pozemky, které stát lidem kdysi sebral, jim nedá náhradní, ale jen směšně málo peněz. Půda prý došla, dozvídáme se poté, co statisíce hektarů od státu lacino získali zemědělci a překupníci. Na restituce je přitom pozemků ještě dost. Stát si chce ale půdu zcizenou vlastníkům za bývalého režimu nechat, aby měl rezervu pro své plány. Třeba na budování nových přehrad.

V Jeseníkách hrozí silné bouřky

Olomoucký kraj – Zejména v horských oblastech Jeseníků se v pondělí mohou objevit silné bouřky. Meteorologové varují také přes přívalovým deštěm a nárazy větru.

AKTUALIZOVÁNO
Tragická srážka ultralightů u Dlouhé Loučky

Srážku letadel na Olomoucku nepřežil pilot, nestihl se mu asi otevřít padák

Dlouhá Loučka – Lidský život a dvě těžká zranění si vyžádala srážka dvou ultralightů, která se stala v sobotu 27. srpna před 19 hodinou u Dlouhé Loučky na Olomoucku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies