Na olomoucké záchytce může přenocovat až patnáct opilců a zatím se nestalo, že by kapacita nestačila.

Jsou však dny, kdy už volných míst mnoho nezbývá.

„Nedá se odhadnout, které dny bude největší nápor. Rozhodně neplatí, že by záchytka byla plná třeba na Silvestra, o Velikonocích nebo dalších svátcích, kdy lidé více pijí. Například vloni u nás poslední den v roce strávil pouze jeden muž. Možná je to i tím, že policie je v tyto dny shovívavější,“ uvedl lékař Zdeněk Faldyna.

Vloni v zařízení střízlivělo 1550 opilců. Oproti tomu před čtyřmi lety, kdy se přemístila do krajského města ze Šternberka, prošlo záchytkou 1200 lidí.

Zdravotníci některé adepty na pobyt na záchytce i odmítají, například vloni to bylo 180 osob.

„Jde o klienty, kteří nejsou tak opilí, aby museli být umístěni u nás. Nebo v opačném případě se ocitnou v ohrožení zdraví či života a je nutný jejich převoz do nemocnice,“ vysvětlil primář psychiatrického oddělení Jiří Bilík.

Někteří zkusí záchytku jednou za život, jiní se vracejí

Lidé, kteří musí vystřízlivět na záchytce, pocházejí podle zdravotníků z různých společenských vrstev. Část z nich se dostane do zařízení jednou za život.

„Prostě neumí pít, přeženou to s alkoholem nebo se v opilosti zraní a během ošetření se chovají nevhodně. Do této skupiny patří někdy i turisté,“ poznamenal Faldyna.

U velkého počtu ovšem nejde pouze o ojedinělý „úlet“, ale vážnější problém.

„Pobyt na záchytce pro ně může být varováním i šancí pokusit se situaci řešit. Snažíme se těmto lidem pomoci, proto jim nabízíme možnost obrátit se na naše oddělení pro léčbu závislostí, kam mohou docházet ambulantně nebo je objednáme k hospitalizaci,“ dodal primář Bilík.

Přibývá žen

V posledních letech přibývá žen závislých na alkoholu, každým čtvrtým klientem olomoucké záchytky v loňském roce byly právě ony. Jejich léčba je podle odborníků komplikovanější, protože se více snaží svůj návyk tajit.

Pití u žen je také společností mnohem méně tolerováno, pohlíží se na ně jinak než na muže. A mnohdy se jim podle odborníků nedostává ani dostatečné podpory ze strany rodiny.

Velkou skupinu klientů na záchytce tvoří sociální případy, lidé s nízkými příjmy, nezaměstnaní a bezdomovci.

„Dostali se do tíživé situace, přišli o práci, bydlení i rodinu. Řešíme s nimi sociální asistenci, právní pomoc i léčbu. Pokud se podaří včas jim podat pomocnou ruku a oni sami se chtějí odrazit ode dna, mají šanci vrátit se zpět do společnosti,“ řekl Faldyna.

Měl skoro 5 promile, do nemocnice ale nemusel

Někteří se ale opakovaně vrací a na záchytce se objeví až čtyřicetkrát za rok.

Většinu osob v podnapilém stavu nebo pod vlivem drog přivezou strážníci nebo policisté. Jen výjimečně přijde někdo sám a požádá o umístění. Většinou jde o případ, kdy další den nastupuje na léčbu závislosti a do ambulance musí přijít střízlivý.

Při přijímání osob se lékaři neřídí jen hladinou alkoholu, ale posuzují především jejich aktuální zdravotní stav.

„Jedna promile alkoholu se bere jako hranice, kdy už jsou projevy opilosti zjevné. Je to ovšem velice individuální, protože každý má odlišnou toleranci na alkohol. Mnozí lidé s více než čtyřmi promile u nás bez problémů vystřízlivěli,“ připomíná primář Bilík s tím, že ani loňský „rekordman“ s 4,7 promile alkoholu nemusel být hospitalizován v nemocnici.

1600 Kč za noc "na dřevo", na fakturu dráž

Pobyt na záchytce ve vojenské nemocnici stojí 1600 korun, pokud lidé zaplatí hotově a na místě.

Druhá varianta je o devět set korun dražší, protože nemocnice jim vystaví fakturu.

Zhruba třetina zaplatí, od ostatních se dluhy vymáhají. U

vedené částky ale zdaleka nepokryjí skutečné náklady, které se na jednu osobu a noc pohybují kolem dvanácti tisíc. Záchytku proto dotuje Olomoucký kraj 6,5 miliony korun ročně.