Na Libavé lidé hlasují o budoucnosti. Osamostatní se nebo připojí?

K tomu, jak si budoucnost představují, se od pátku vyjadřují v anketě uspořádané ministerstvem obrany. Výsledky hlasování zveřejní resort obrany v pondělí.

„Vláda rozhodla, že obce budou z vojenského prostoru vyjmuty. To je dané. Jinou volbu nemáme, než rozhodnout, jestli budeme samostatní nebo se připojíme k jiné obci,“ reagoval Jindřich Machala z Města Libavé, kde v anketě podobné místnímu referendu může hlasovat 383 voličů.

Jde o sídelní část s největším počtem obyvatel.

Samostatné Město Libavá. Jste pro?

V případě Města Libavé odpovídají lidé v anketě na otázky, jestli souhlasí se vznikem nové samostatné obce Město Libavá s místní částí Heroltovice nebo jsou raději pro variantu přičlenění této obydlené části armádního prostoru k Domašovu nad Bystřicí nebo Norberčanům či Budišovu nad Budišovkou.

„Hlasuji pro, aby Libavá byla samostatná a spojena s Heroltovicemi. Je to logické. Spádově dané. Domašov nad Bystřicí má svých problémů dosti,“ mínil v pátek Jindřich Machala.

„Podstatné však bude, jak se vyřeší problémy, které tady máme, například infrastruktura. Vše jsme sepsali a chceme o tom jednat. Zajímá nás, za jakých podmínek dojde k vyčlenění,“ nastínil, co by mělo přijít poté, co budou výsledky hlasování na stole.

Místnosti s volební urnou se v pátek zavřely ve 20 hodin. V sobotu hlasování pokračuje od 8 do 11 hodin.

Domašovský starosta Ladislav Števanka míní, že vytvoření samostatné obce Město Libavá s místní částí Heroltovice je nejlepší řešení.

„Jsou tam schopní lidé, být jimi, vůbec bych se tohoto nebál. Jako sousedé je podpoříme a budou-li chtít poradit, rád se podělím o zkušenosti,“ reagoval Števanka, který v rámci mikroregionu Moravskoberounsko vidí připojení další obce jako přínos a například poutní místo Starou Vodu po jejím vyčlenění z vojenského prostoru jako atraktivní turistický cíl, který by mikroregion uměl využít.

Hlasování v Kozlově. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Připojit se k Lipníku či Velkému Újezdu?

Výsledky ankety se na Olomoucku mohou dotknout Velkého Újezdu.

V Kozlově, který je součástí Libavé a kde žije přes 250 obyvatel, lidé volí mezi variantou vzniku samostatné obce nebo připojení právě k Velkému Újezdu s bezmála třinácti stovkami obyvatel či ke vzdálenějšímu Lipníku nad Bečvou.

„Uvidíme. Lidé teprve hlasují a neznáme výsledek. Pokud se rozhodnou, že chtějí spadat pod Velký Újezd, nebráníme se tomu, ale rozhodovat bude zastupitelstvo obce na základě podmínek, které položí na stůl ministerstvo obrany,“ reagoval včera starosta Lubomír Bršlica.

Zeštíhlení vojenského prostoru schválila letos v lednu vláda.

„Musíme přizpůsobit počet a velikost vojenských újezdů reálným potřebám armády. Současně vrátíme odpovědnost za správu svých obcí tamním obyvatelům. V neposlední řadě zpřístupníme unikátní místa širší veřejnosti a tam, kde si to příroda zaslouží, budeme prosazovat její zvýšenou ochranu,“ vysvětlil ministr obrany Alexandr Vondra.

Závěr ankety poslouží pro přípravy změn, které jsou zapotřebí i v rámci legislativy upravující existenci a hranice vojenských újezdů.

Nové znění zákonů předloží resort obrany vládě a parlamentu v polovině roku 2013, k jejich schválení by mělo dojít do poloviny roku 2014 tak, aby v roce 2015 mohl být celý proces ukončen.

Hlasování ve Městě Libavá. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Obavy z velké změny

Obyvatelé Libavé, jejichž život je roky svázán s armádou, již dříve opakovaně dali najevo, že se změny obávají.

„Bude to velká změna. Za ty roky si lidé zvykli na určitý systém a samostatná obce, samospráva, to bude něco jiného,“ poznamenal Machala.

Lidé z území, kde je vysoká nezaměstnanost, rovněž neskrývají strach z toho, aby na Libavé postupem času nevznikly sociálně vyloučené lokality. Bojí se toho, kdo koupí nemovitosti, pokud by je armáda začala rozprodávat.

„To si dobře uvědomujeme. Budeme jak s krajem, tak s obcemi i v rámci státní správy hledat takové cesty, které by usnadnily obcím start. Jestli formou nějakého speciálního evropského programu nebo jinak, zůstává zatím otevřené. To se týká i majetku, kterého se budeme zbavovat. Je to specifický případ a umíme se k tomu postavit specificky,“ ujišťoval ministr obrany Vondra vloni na Libavé, která je s 33 tisíci hektary nejrozsáhlejším a nejlidnatějším vojenským výcvikovým prostorem v České republice.

Hlasování ve Městě Libavá. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Vyčištění území? Náklady budou obrovské

Starostové také poukazují na ekologickou zátěž, která je v některých částech Libavé značná. Kvůli navezení toxických odpadů na Libavou padlo už několik trestních oznámení.

„Rádi bychom, aby se hranice vojenského újezdu posunula i kvůli hlukové zátěži. Měli jsme několik jednání. Je to však složité. Armáda tuto část nechce opustit. Jde o posunutí zhruba o pět kilometrů směrem k Smilovu. Pokud bychom se dohodli, nastane problém, co s ekologickou zátěží. To stále není vyjasněné,“ uvedl již dříve starosta Daskabátu Antonín Venclík.

„Náklady na vyčištění území totiž budou obrovské,“ dodal.