Mohou totiž nastat kruté mrazy nebo rychlé oteplení, a to by pro zimou oslabenou zvěř mohlo znamenat smrtelné nebezpečí.

„Pro zvěř byla zima příznivá, takže úhyn byl v běžné míře. Sněhu nebylo mnoho, takže se mohla bez problémů dohrabat k zemi. Navíc nebyl zledovatělý, což je pro spárkatou zvěř nebezpečné. O led si totiž zraňují končetiny,“ vysvětlil předseda olomouckého mysliveckého spolku Vojtěch Grézl s tím, že se však počasí může ještě razantně změnit.

Střídání mrazu a oblev je pro zvěř velmi nebezpečné.

„Jsou dva hlavní důvody úmrtí zvěře. Častou příčinou je vyčerpání z dlouhé zimy. Společně s nedostatkem potravy a tukových zásob mohou slabší jedinci uhynout. Často k tomu napomáhá třeba i nedostatek klidu. Druhým důvodem je náhlý konec zimy, kdy jaro začne třeba během čtrnácti dnů a na polích vyroste tráva, řepka a různé zelené plodiny. Když se toho vyhládlé zvíře přežere, může uhynout, protože jeho žaludek na změnu ještě není připravený,“ vysvětlil jednatel mysliveckého spolku Jiří Zbořil.

Lovci zvěř přikrmují v průběhu celé zimy.

„Krmení jim budeme dávat nejméně do konce února. Záleží na tom, jak budou potravu přijímat, a taky musíme zajistit plynulý přechod stravy na přírodní,“ uvedl Grézl.