VYBERTE SI REGION

Mozková mrtvice: v Olomouci je špičková léčba, jenže nemocní přicházejí pozdě

Olomouc – Pacient musí přijít včas, aby terapie přinesla potřebný efekt. To lékaři zdůrazňují nemocným u každé závažnější choroby. U cévní mozkové příhody však bijí na poplach. Zkušenosti specialistů Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc totiž ukazují, že čtyři z pěti pacientů vyhledají lékařskou pomoc pozdě.

20.3.2016
SDÍLEJ:

Pacient se během několika minut ocitne na radiologickém pracovišti, kde mu tým provede výpočetní tomografii mozku. Potvrdí si diagnózu mozkové příhody. Autor: DENÍK/Daniela Tauberová

Přitom právě čas je v případě mozkové mrtvice největším nepřítelem, kterého nemůže porazit ani superspecializovaný zákrok.

„Máme velmi efektivní způsoby léčby cévní mozkové příhody, ale pacienti přicházejí do specializovaných center velmi pozdě. Nejčastěji z toho důvodu, že buď nejsou schopni rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody anebo otálejí se zavoláním záchranné služby, případně jejich příbuzní," uvedl Daniel Šaňák, vedoucí lékař olomouckého centra, které se zapojilo do celostátní vzdělávací kampaně Čas je mozek.

Olomoucké centrum je jedním z jedenácti v České republice, kde jsou pacienti s mozkovou příhodou léčeni nejmodernějším způsobem – mechanickou trombektomií.

„Metoda umožňuje přímé odstranění krevní sraženiny z ucpané mozkové tepny a je tak nejefektivnější a nejúčinnější léčbou mozkové mrtvice vůbec. Abychom ji ale mohli použít, musí k nám být pacient dopraven co nejdříve od vzniku prvních příznaků, je tedy nutné okamžitě volat záchrannou službu," zdůrazňoval docent Šaňák s tím, že po šesti hodinách už je efekt léčby minimální.

Loni provedli mechanickou trombektomii u 76 pacientů.

Figuranta na snímku právě přivezla záchranka do specializovaného centra, kde zkušený tým okamžitě zahajuje sérii vyšetření, včetně odběru krve, aby se nemocnému dostalo účinné léčby v co nejkratším čase.

Rozhodují minuty! Apelují v případě cévní mozkové příhody lékaři Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc. Čtyři z pěti pacientů totiž vyhledají lékařskou pomoc pozdě. Figuranta na snímku právě přivezla záchranka do specializovaného centra, kde zkušený tým okamžitě zahajuje sérii vyšetření, včetně odběru krve, aby se nemocnému dostalo účinné léčby v co nejkratším čase. Cílem je třicet minut. „Co se vám stalo? Zkuste mi říct jméno. Můžete hýbat rukama, nohama? Zkuste zvednout ruce a držte je," zjišťoval vedoucí lékař rozsah potíží jako by šlo reálnou situaci. FOTO: DENÍK/Daniela Tauberová

Mechanická trombektomieLékaři jediným vpichem přes stehenní tepnu zavedou speciální systém do sebe zasunutých katétrů, který protáhnou cévním řečištěm až do místa uzávěru mozkové tepny.

„V místě uzávěru se z koncového katétru vysune a rozvine stent, tedy zjednodušeně řečeno drátěný košíček, do kterého se zachytí krevní sraženina. Zachycená sraženina se následně stáhne do katétru a vytáhne se ven, čímž se ucpaná céva okamžitě uvolní a zásobení krví se obnoví. Vše se provádí pod rentgenovou kontrolou s pomocí angiografického přístroje," popisuje Martin Köcher, primář Radiologické kliniky FN Olomouc.

Ochablá ruka, potíže s řečí

Další specializovanou metodou, která je podle specialistů velmi účinná, je systémová trombolýza.

Lék, který rozpouští krevní sraženinu, je při ní podán pomocí infuze a musí k tomu dojít do 4,5 hodiny od prvních příznaků mrtvice.

V minulém roce ji lékaři olomouckého centra použili ve 165 případech. Většinou se obě metody kombinují.

V olomouckém cerebrovaskulárním centru je ročně s mrtvicí hospitalizováno více než 800 pacientů.

Podle lékařů však čtyři pětiny vyhledají lékařskou pomoc pozdě a akutní specializovaná léčba by už v takovém případě nemocným nepřinesla žádný efekt.

„Typickými příznaky mozkové mrtvice je ochablá ruka nebo celá jedna polovina těla, svěšený koutek úst, potíže s řečí. Pokud někdo na sobě nebo na svých blízkých takové příznaky pozoruje, není nač čekat. Stává se nám, že přijímáme pacienta, který s těmito příznaky strávil celý víkend doma pod peřinou v naději, že samy odezní. Pak už je ale na akutní léčbu příliš pozdě," upozornil Daniel Šaňák.

Pacient se během několika minut ocitne na radiologickém pracovišti, kde mu tým provede výpočetní tomografii mozku. Potvrdí si diagnózu mozkové příhody.

Pacient se během několika minut ocitne na radiologickém pracovišti, kde mu tým provede výpočetní tomografii mozku. Potvrdí si diagnózu mozkové příhody. Součástí je také angiografické vyšetření, kdy lékař zjišťuje místo uzávěru mozkové tepny, což je nutné, aby bylo možné použít moderní metodu a vytáhnout krevní sraženinu. „Příčiny jejího vzniku jsou dvě: ateroskleróza a fibrilace síní. Přikláníme se k tomu, že arytmie by mohla být významnější," uvedl Daniel Šaňák, vedoucí lékař olomouckého centra. FOTO: DENÍK/Daniela Tauberová

Stručně o mrtviciCévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Každý rok potká více než 40 tisíc lidí, čtvrtina z nich nemoci podlehne. Závažné onemocnění, které je vůbec nejčastější příčinou invalidity, nepřežije během prvních 3 měsíců více než 15 % pacientů. Příčinou bývá ve většině případů ucpání mozkové cévy krevní sraženinou, někdy je následkem jejího prasknutí. Obě příčiny si žádají speciální léčbu, kterou poskytují akreditovaná zdravotnická zařízení rozmístěná po celé ČR, takzvaná iktová centra nebo komplexní cerebrovaskulární centra.

V Olomouci nejzkušenější v ČR

Tým odborníků v olomoucké fakultní nemocnici patří k nejzkušenějším v Česku.

Metodu mechanické trombektomie, která je v současnosti jednoznačně nejúčinnější léčbou mozkové mrtvice, zavádělo olomoucké centrum už v roce 2010 – jako jedno z prvních v zemi. Dosud ji využili u 300 nemocných.

V případě cévní mozkové příhody je klíčová spolupráce se Zdravotnickou záchrannou službou Olomouckého kraje, bez které by podle lékařů nebylo možné léčit takové množství pacientů.

„Rozložení kraje a složitost terénu zejména na Jesenicku nám situaci komplikuje, přesto systém spolupráce funguje skvěle. Ve chvíli, kdy záchranáři dorazí k pacientovi a mají podezření na mozkovou mrtvici, ihned volají do našeho centra a konzultují s námi další postup. Zatímco pak pacient putuje vrtulníkem nebo sanitkou do naší nemocnice, na urgentním příjmu se nachystá multioborový tým, aby nedocházelo k žádnému zdržení," popisoval Vladislav Kutěj, primář Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc.

Úspěšná akutní léčba = okamžitý efekt

Úspěšná akutní léčba mozkové mrtvice vede k okamžitému efektu, příznaky tohoto závažného onemocnění odeznívají během několika hodin a pacient odchází domů v řádu dnů bez vážnějších následků.

Pokud ale nemocný vyhledá lékařskou pomoc pozdě, specializovanou akutní léčbu už lékaři použít nemohou, následuje několikatýdenní hospitalizace a následky onemocnění mnohdy vedou až k trvalé invaliditě nebo končí i smrtí.

„Každý může v tomto směru udělat něco pro sebe i své blízké. Naučit se rozpoznat příznaky mozkové mrtvice je to nejmenší. V Olomouckém kraji funguje systém péče od záchranné služby až po náš urgentní příjem skvěle a lidé mají v našem centru k dispozici špičkovou léčbu. Roli hraje pouze čas a čas je mozek," dodal docent Šaňák.

Autor: Daniela Tauberová

20.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Zámeckou zahradu ve Velkém Týnci provoněl guláš z kotlíku

Velký Týnec – Gulášem to v sobotu 23. července vonělo ve Velkém Týnci na Olomoucku. V obci nedaleko krajského města se konal už IX. ročník Pivních a gulášových slavností spojených s buchtobraním. Akce odstartovala v 11 hodin dopoledne, kdy se soutěžní týmy pustily do vaření.

Nablýskaní veteráni byli k vidění v Olomouci, pak se vydali na cestu přes Hanou

Olomouc – Vůně benzinu, ale taky prvorepubliková nálada zaplnila v sobotu dopoledne Smetanovy sady v Olomouci. Tamní Rudolfovu alej totiž obsadilo na 130 historických automobilů a motocyklů, startoval tam XIX. ročník Hanáckého okruhu, soutěže historických automobilů a motocyklů vyrobených do roku 1939. Po přehlídce se účastníci vydali na trať dopoledního závodu, směřovali na hrad Bouzov.

Tvarůžkovou ochutná každý, někdo jen jednou

Loštice – První tvarůžek si v Lošticích položili na chléb před 140 lety. Za tu dobu se kuchařky pokoušely upravit originální zrající sýr s typickým aroma na řadu způsobů a v obchodech je dnes k dostání v podobě pusinek, salátů či kremrolí. Nikdo se však za jeho éru nepokusil dodat na trh syreček v podobě letní chladivé pochoutky. Až letos a kde jinde, než v Lošticích. Odezva na tvarůžkovou zmrzlinu je dvojí – stejně jako na samotné tvarůžky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.