"Medvědokočkám" v olomoucké zoo se narodila dvojčata. Podívejte se

V olomoucké zoo na Svatém Kopečku mohou návštěvníci tyto asijské cibetkovité šelmy pozorovat do roku 1990 a právě v těchto dnech jejich smečka láká nejvíce.

Chovnému páru se totiž narodila mláďata, a tentokrát hned dvě.

„Holčička je hrozný raubíř, stále do něčeho kouše. Chlapeček je oproti ní zakřiknutý. Jmenují se Cecilka a Cyril. Oba už lozí a prozatím pijí pouze mateřské mléko," popisuje nové přírůstky jejich ošetřovatelka Dana Reisigová.

Chovnou skupinu v olomoucké zoo zpočátku tvořily tři šelmičky.

„Postupně se narodila tři mláďata, přičemž pouze o jediné pečovala matka sama. U dvou ostatních se péče ujal v prvním případě ošetřovatel, ve druhém domácí kočka," popisovala mluvčí zoo Iveta Gronská.

„Od roku 1998 bylo snahou sestavit nový chovný pár. Štěstí se k binturongům navrátilo až s Gerrym a Terezkou, kteří se v těchto dnech starají už o své třetí a čtvrté mládě," doplnila mluvčí.

Chápavý ocas, u šelem vzácný

Největší cibetkovitá šelma se v Asii vyskytuje v několika poddruzích. Výborně šplhá a ve větvích se pohybuje s jistotou, k níž jí napomáhá chápavý ocas, který je u šelem vzácný.

„Ze svého pádu z větve by byl binturong jistě na větvi, protože ocasem se dokáže uchopit natolik dobře, že na zem v podstatě upadnout nemůže. Na větvích spí obkročmo, končetiny mu visí volně dolů," popisovala mluvčí zoo pozoruhodný druh.

Počty binturongů se v přírodě pouze odhadují. Klesají zpravidla důsledkem likvidace pralesů a jejich vypalování. V červené knize patří binturong do kategorie zranitelný.

Zoologické zahrady se podle Gronské k jeho chovu často neuchylují už proto, že se jedná o zvíře s noční aktivitou a jeho rozmnožení není snadné, natož samozřejmé.

„V mnoha zahradách k němu nedošlo nikdy. Jednotlivé poddruhy se totiž mezi sebou nemnoží a jejich rozlišení je bez genetické analýzy téměř nemožné," sdělila.