VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Litovelská varna je skvost českého pivovarnictví, říká Miroslav Koutek

Litovel – Když před pětačtyřiceti lety poprvé vstoupil tehdy patnáctiletý Miroslav Koutek do varny litovelského pivovaru, začala se psát jejich neuvěřitelná společná cesta. Ochromen kardinálským mramorem
a historií, která z litovelské varny dýchala, zůstal pivovaru a litovelskému pivu věrný dodnes.

25.9.2016 1
SDÍLEJ:

Emeritní sládek litovelského pivovaru Miroslav KoutekFoto: Archiv MK

 Z učně se záhy stal nejmladším sládkem velkého pivovaru v Československu, po revoluci i jeho ředitelem.

Dnes je Miroslav Koutek emeritním sládkem, předsedou představenstva 
a především největší žijící ikonou pivovaru, který jako Rolnický akciový pivovar 
v Litovli založili v roce 1893 moravští vlastenci.

V tomto týdnu (22. září) Miroslav Koutek oslavil šedesátku a při této příležitosti se o svém vztahu 
k nejoblíbenějšímu českému nápoji a jeho výrobě rozpovídal pro Deník.

V litovelském pivovaru se pohybujete od svých patnácti let. Nechybělo přitom málo 
a místo piva jste vyráběl mléko. Jak se to celé seběhlo?
Jsem doma na Hané, bydlím tady šedesát roků, bydleli tady moji rodiče, moje babičky a dědečkové taky. K Hané tedy máme obrovský vztah. A Haná, to bylo vždycky zejména potravinářství. Když jsem se měl jít učit, byla v Olomouci čerstvě postavená mlékárna Olma. Říkali jsme si, že mlékařina proto bude dobrá volba. Na průmyslovku do Kroměříže jsem se ale nedostal, teď už říkám naštěstí. Pak za mnou přijel ředitel pivovaru, protože jsem nebyl nikde zařazen, jestli bych nechtěl jít na pivovarnictví, že mají poslední volné místo na učilišti v Litovli. To bylo tehdy velmi významné, bylo to jediné učiliště sladovníků a pivovarníků pro celou Moravu a východní Čechy.

Emeritní sládek litovelského pivovaru Miroslav KoutekČím si vás tehdejší ředitel pivovaru získal?
Přesvědčil mě, že pivovarnictví je jedna velká rodina na celém světě. Že když jako vyučený pivovarník zabouchám na dveře pivovaru v Belgii, tak mě nechají přespat, dají mi najíst a napít. Zaujalo mě i to, že byla možnost jít následně studovat pivovarnictví do Prahy. Maminka tehdy spráskla ruce a říkala: „Tak malinkej a do Prahy…". Takže jsme si s ředitelem plácli a ono se to potom všechno vyplnilo. Šel jsem studovat do Prahy, za dvacet let nás pak pozvali do Belgie, kde jsme strávili krásných pět dní. Dali nám najíst, napít a nechali nás vyspat (úsměv).

A nakonec jste v pivovaru zakotvil dodnes, takže slavíte rovnou dvě výročí: šedesát let na světě a pětačtyřicet v pivovaru.
Abych pravdu řekl, tak raději než o své šedesátce se bavím o svých pětačtyřiceti letech v pivovaře, to je taky pěkně kulaté. Navíc je to 
v podstatě třetina života našeho pivovaru. V osmdesátých letech jsem v něm začal dělat sládka jako nejmladší v republice. Bylo mi pětadvacet a bylo to opravdu nezvyklé. Dostal jsem důvěru od tehdejších Severomoravských pivovarů, čehož jsem si nesmírně vážil. Už tehdy jsem si stanovil takový směr, že budeme pivo vždy vyrábět klasicky 
a poctivě. Ten se nakonec asi ukázal jako správný. Krůček po krůčku jsme šli tímto směrem a nemuseli jsme z něho naštěstí nikdy uhýbat.

České pivo: Litovel slaví další triumfJako již tradičně bodovalo pivo z hanácké Litovle v soutěži České pivo a v úterý si odneslo nejvyšší ocenění. V kategorii výčepních světlých i tmavých piv získalo zlato a z prestižní kategorie světlých ležáků si odvezlo stříbro. Odbornou soutěž České pivo vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven od roku 2001. Unikátnost soutěže České pivo tkví v tom, že je dvoukolová a že soutěžní piva degustují sládci a odborníci z pivovarů, nebo odborníci, kteří pro pivovarnictví pracují 
a mají odborné degustační zkoušky. V kategorii světlé výčepní pivo bral zlato Litovel Moravan. Tmavý Litovel Dark zase triumfoval v kategorii tmavé výčepní pivo. A v kategorii světlých ležáků na druhém místě zabodovalo dlouhodobě oceňované pivo Litovel Premium. (mad)

Sedm divů českého pivovarnického světa

K funkci sládka vám v roce 1992 přibyla i funkce ředitele. Bylo složité to skloubit dohromady?
Na tu dobu si vzpomínám velmi dobře. Byl to začátek devadesátých let, konkrétně od roku 1991 do roku 1994. Hodně složité to bylo v tom, že v té době jsme dělali obrovské investice, snad největší v historii pivovaru. Stavěli jsme novou lahvárnu i s celou budovou a úplně novou technologií. Pořizovali jsme nové přetlačné tanky, to jsou ty finální tanky, do kterých už teče čisté pivo. Dělala se úplně nová filtrace, která také technologicky přeskakovala několik generací. Takže jsme to měli velmi nabité.

Ve funkci sládka vás v roce 1994 vystřídal Petr Kostelecký, který je v pivovaru také dodnes. Bylo to tedy správné rozhodnutí?
Petra Kosteleckého jsem kdysi dostal na vychování, letos v říjnu to bude rovných 25 let. Přišel po vysoké škole a já jsem měl za úkol ho připravit na funkci sládka. Několik měsíců jsem ho zaučoval a potom šel v rámci podniku do Vsetína, kde strávil tři roky. Měl jsem toho ale v té době tolik, že když jsem ho potom potkal v Přerově, oslovil jsem ho s nabídkou, jestli nechce jít dělat sládka 
k nám. Petr velice rád přijal, 
v Litovli se mu moc líbilo, byl sportovně založený jako já, takže jsme si velice dobře rozuměli a vytvořili jsme dlouholetý tandem.

Z mého pohledu bylo velkou událostí posledních let obnovení učňovského oboru pivovarník-sladovník v Litovli. Jak jste s ním zatím spokojeni?
Obor jsme otevřeli před třemi lety po čtyřiceti letech. Já jsem byl shodou okolností tím posledním, kdo se na něm pro Litovel tehdy učil. Pořád jsem měl 
v sobě, že Litovel je pro tento typ školy vhodná. Náš pivovar má ideální velikost, děláme zhruba 200 tisíc hektolitrů, takže učni vidí, co odkud a kam teče. Všechno přitom děláme pořád klasicky. Je tu krásné prostředí, naše varna je skvost českého pivovarnictví a patří mezi sedm divů českého pivovarnického světa. To prostředí ruku v ruce s odborností těch, kdo učně vyučují, jsou základem toho oboru. A letos jsme první nové učně zařadili do výroby. Bylo pěkné, když jsme se podívali na jejich fotky, když jako patnáctiletí do oboru nastoupili a když přišli teď na zkoušky, nastrojení, kluci v oblecích, holky v pěkných šatech. Deset sladovníků tyto zkoušky složilo, což je podle mě v dnešní době vynikající výsledek.

Emeritní sládek litovelského pivovaru Miroslav Koutek

Cena za přínos pivovarnickému řemesluKromě ocenění nejlepších piv v letošním ročníku soutěže České pivo došlo k předání prestižního ocenění. Cenu českého sládka F. O. Poupěte obdržel litovelský emeritní sládek Miroslav Koutek. „Za to, co jsme dokázali, vděčíme svým předkům, kteří nás mnohému naučili, předali nám své zkušenosti, filozofii, lásku k poctivému řemeslu, ke kterému se pivovarnictví určitě řadí. Proto bychom měli s úctou 
a pokorou přistupovat k naší bohaté historii a tradicím 
a předávat je dalším pokolením pivovarníků," říká Miroslav Koutek. Za dobu jeho působení dosáhlo litovelské pivo na řadu úspěchů, ocenění na domácí i mezinárodní scéně 
a pivovar doznal značných změn. (mad)

V pivu je spousta živin

Předpokládám, že se studentům snažíte předat také výjimečný vztah litovelského pivovaru k regionu.
Litovel leží uprostřed Hané, obklopena vynikajícími surovinami. Máme tu skvělý ječmen, vodu z Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, tršickou pánev, kde se pěstuje ten nejlepší chmel. To všechno se snažíme učňům předávat, stejně jako to, že nevaří v nějakém malém nevýznamném pivovaru. Jsme pivovar, který získal nejvyšší počet ocenění vůbec. Každým rokem jsme oceňováni 
v anketě České pivo, úspěchy slavíme i na poli mezinárodním, kde jsme mimo jiné obdrželi Evropskou pivní hvězdu.

Vaším velkým koníčkem je historie litovelského pivovaru, vybudoval jste na Moravě jedinečnou expozici pivovarnictví. Kdy a čím vás tak uchvátila?
Ačkoli jsem na to jako sládek neměl moc času, začal jsem se zabývat historií a tradicí pivovaru. Tehdy možná byly daleko přednější věci, ale já se zabral do té historie tak hluboko, že mě pohltila. Chtěl jsem oprášit ty, kteří pivovar vybudovali. To byl Josef Svozil, velká osobnost Moravy, ale v té době už notně zaprášená. Takže jsem Svozila vydupal z prachu, stejně jako prvního sládka Josefa Eledera. Z toho jsem měl velkou radost. Zároveň to byla doba, kdy z pivovarnictví mizely různé nástroje a nářadí, které se používaly dříve. Věděl jsem, že na Moravě nikde není žádná expozice, takže jsem vytvořil naše pivovarnické muzeum. Otevřeli jsme ho v roce 1988. I přes velkou vytíženost jsem se v tom hrabal sám, ale velice mě to bavilo a taky mě to hodně posilovalo. Když jsem zjistil, co všechno stálo za ryze českým vlasteneckým rolnickým akciovým pivovarem 
a co všechno naši předci museli udělat pro jeho vybudování, uchvátilo mě to.

Vzpomenete si ještě, kdy jste poprvé ochutnal pivo?
K pivu mě vedl už můj děda, starý dragoun. Říkal: „Pojď se napít, dej si dva loky, to ti nemůže uškodit". Já se prokousal přes pěnu, dal jsem si lok a byl jsem šťastný, že jsem vyzkoušel něco zakázaného.

Je to stále váš nejoblíbenější nápoj?
Určitě ano, protože pivo je po všech stránkách vynikající nápoj. Když se pije rozumně, řekněme jedno dvě piva za den, tak do sebe dostane člověk také půllitr nebo litr tekutiny. V pivu je spousta živin, které tělo potřebuje. Není tam velké množství alkoholu, takže tělo nezatěžuje. A malé množství alkoholu, jak potvrzují i lékaři, je také pro tělo potřebné.

Emeritní sládek litovelského pivovaru Miroslav Koutek

Minipivovary? Všeho moc škodí

V poslední době jsou velkým trendem minipivovary. Prakticky každý den vznikne 
v Česku nějaký nový. Jak se na to díváte jako emeritní sládek velkého pivovaru?
Náš pivovar není zase tak velký. Spíš bych použil výraz velikostně optimální. Celou dobu si držíme linii klasické výroby, zatímco mnozí přešli k různým urychleným technologiím. Tyto těžké časy jsme překonali a v posledních letech se zase začaly objevovat minipivovary. Nám to v podstatě pomohlo, protože si mnoho lidí uvědomilo, co je to klasické pivovarnictví. Sami jsme některým malým pivovarům pomáhali, třeba olomouckému Moritzi. Osobně si ale myslím, v situaci kdy jich přibývá tolik a jsou to skutečně desítky, možná stovky, že tolik vyučených sladovníků ani není. Přitom kus odbornosti je vždy potřeba. V malém pivovaru to totiž vůbec není jednoduché, nemají laboratoře, každá várka si žije svým životem, takže někdy už je to spíše k neprospěchu pivovarnictví. Jak se říká, všeho moc škodí.

Jeden takový minipivovar ale vznikl i u vás v Litovli. Jaký 
k tomu byl důvod?
To bylo velice významné, se sládkem jsme po tom toužili takových deset let. My jsme vždycky šli do pestrosti, děláme černé pivo, nealkoholické pivo, Maestro a další. Na to jsme si vždycky potřebovali vyzkoušet uvařit ho v menším. Proto jsme s Petrem Kosteleckým toužili po malém zkušebním pivovaru. To se nám podařilo v roce 2011. Navíc je to další věc velmi užitečná pro naše učně, takový další kamínek do mozaiky jejich výchovy. V minipivovaru si zkoušíme další druhy piv. Začali jsme vařit svrchně kvašená piva, vytvořili jsme tam Gustava na počest Gustava Frištenského.

V šedesáti letech jste stále aktivní v celé řadě oblastí. Plánujete polevit?
I když bych v něčem polevil, něco vynechal nebo odsunul, tak se mi tam okamžitě dostanou věci, které jsem odsunul předtím. Člověk ale někdy potřebuje zvolnit a udělat i tyto odsunuté věci. Ony totiž pořád leží v hlavě. I když třeba nejsou úplně zásadní, tak je důležité svoje úkoly dokončovat a dotahovat do konce. I ty zdánlivě nepodstatné. Ono se potom za pár let třeba ukáže, že to vlastně podstatné je.

O situaci v SK Sigma Olomouc
Miroslav Koutek je členem představenstva klubu, v jeho vrcholných orgánech působí již pětadvacet let.

„Není to zrovna jednoduché. Ta situace má své kořeny už před lety, táhne se to delší dobu. Olomouc by si rozhodně prvoligovou příslušnost zasloužila. Každý, kdo jde kolem stadionu, vidí tu nádheru, kterou se nám tady podařilo vybudovat. Každý vidí trávník, který patří zásluhou našich trávníkářů k nejlepším v republice. I proto nás všechny mrzí, že sportovní stránka není na takové úrovni, jako by si zasluhoval tento stadion. Zčásti je to otázka financí, protože v našem regionu tolik peněz není. Ale my pořád věříme, že se podaří domluvit s městem Olomouc převod stadionu, aby se o něj postaralo tak, jak je to běžné v jiných městech. My bychom se pak mohli plně věnovat sportovní stránce a tím by se podle mě celá situace ulehčila."

O zimním stadionu v Olomouci
Jméno Miroslava Koutka figuruje také ve společnosti Hokejová hala Olomouc, která vlastní pozemky a nemovitosti v těsné blízkosti olomouckého zimního stadionu. Právě Hokejová hala Olomouc v minulém roce kritizovala město za nečinnost při přípravě přestavby stadionu.

„Celé už to trvá hodně dlouho. My k tomu přistupujeme velmi zodpovědně, protože jinak by se v Olomouci hokej už dávno vůbec nehrál. Zmodernizovali jsme strojovnu i další věci v zázemí, bez kterých by to prostě nešlo. Osobně si myslím, že Olomouc musí mít multifunkční halu. Protože u normálního zimního stadionu přidat multifunkčnost znamená v nákladech asi 10 až 15 procent navíc. Ale postavit jen zimní stadion, by znamenalo, že si tam už nikdy nezazpívá ani kanárek. Cesta této komplexnosti je pro nás velmi důležitá i z hlediska budoucího samofinancování. Stejně tak je klíčová druhá ledová plocha. Olomouc je snad jediné velké město, které má jen jednu, což je až absurdní. Věřím, že se to postupnými kroky podaří. Nikdy jsme netvrdili, že se musí všechno postavit za dva roky, je to opravdu velký projekt. I proto by se měl na politické úrovni řešit napříč spektrem, a určitě ne v rámci jednoho volebního období."

Autor: Martin Dostál

25.9.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Soud kvůli tragické palbě na vozidlo na Libavé. Obžalovaní u soudu: (zleva) Zdeněk Havala, Marcel Kulišťák a Luděk Niedermeier
5

Soud kvůli tragickým střelbám na Libavé pokračuje. Proběhly výslechy svědků

Nová výrobní hala společnosti Wanzl v Hněvotíně
5

V Hněvotíně otevřeli nový závod. Zaměstná 140 lidí

Opilý šofér dvakrát boural, skončil v poli u Chomoutova. Měl 2,5 promile

Hned několik pořádně "upravených" hazardérů za volantem chytili během víkendu policisté na Olomoucku. Někteří z nich bourali.

V řece v Olomouci našli tělo ženy

Morava v Olomouci vydala v neděli tělo neznámé starší ženy. Odpoledne ji z řeky vytáhli policejní potápěči.

Lídr ODS Michal Zácha ON-LINE. Ptejte se

Bývalý náměstek primátora Přerova, současný předseda kontrolního výboru přerovského zastupitelstva, otec tří dětí, sportovec, trenér fotbalových nadějí v Kozlovicích a nyní i jednička kandidátky občanských demokratů pro říjnové parlamentní volby v Olomouckém kraji.

V kraji padl teplotní rekord, babí léto ještě nekončí

Hned dva teplotní rekordy padly v pondělí 16. října v Olomouckém kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení