VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lesy na Šternbersku ničí kůrovec, místní mluví o kalamitě

Domašov u Šternberka – Lesy na Šternbersku ničí kůrovec. Někteří vlastníci mluví o kalamitě. Tu podpořilo suché a teplé počasí v posledních letech, jež přálo václavce a snížilo odolnost stromů vůči broukům.

28.6.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

Na problém však zadělali už předci, kteří si oblíbili smrkové monokultury a vysazovali je i do míst, kam přirozeně nepatří.

Při zalesňování holin v nižších polohách už proto hosdpodáři tento druh škrtli a upřednostňují listnáče.

„Jak v letošním, tak v loňském roce je kůrovcová kalamita obrovská," hodnotila situaci ve stohektarovém obecním porostu starostka Domašova u Šternberka Michaela Pruknerová.

„Druhým rokem vůbec neplánujeme těžbu, a jen zpracováváme to, co napadl kůrovec," povzdechla si.

Suché a teplé počasí snižuje odolnost

Kalamita nepřináší ekonomice vesnice nic dobrého.

„Pochopitelně, že je to hlavně zátěž. V porovnání s plánovanou těžbou vytěžíme více, tedy taky musíme více investovat do zalesnění, ovšem za dřevo z kalamity utržíme podstatně méně. Ceny jsou v takovém případě nižší o 10 až 40 procent," popisovala starostka s tím, že obec investuje do lesa kolem milionu korun ročně.

Podle odborného lesního hospodáře Petra Blažka, který se stará o obecní les v Domašově u Šternberka, vloni vytěžili téměř 3000 kubíků dřeva.

„Na obec, která má 100 hektarů lesa? To je nadkalamitní stav," hodnotil.

Nejvíce trpí porosty staré 30 až 50 let.

Lesy ČR hodnotí situaci na Šternberku jako nejhorší v rámci celého Olomouckého kraje.

„V tamních smrkových porostech je situace nejsložitější," potvrdila mluvčí státního podniku Eva Jouklová.

„Prvotním impulzem bylo suché a teplé počasí posledních let, které zvyšuje jejich náchylnost k poškození václavkou, a současně tak snižuje odolnost stromů proti kůrovcům," připomněla příčiny současných starostí.

Je to mírně lepší než dříve

Letošní květen byl však chladnější a zpomalil nejen vývoj hmyzu, jež lační po lýku, kterým jsou rostlinou rozváděny organické látky – produkty fotosyntézy.

Taky zafungovala provedená opatření. Do výhledu na příští měsíce se proto vlastníci moc nepouštějí.

„Prozatím se dá říci, že se loňská i letošní opatření proti kůrovcům je mírně lepší, než byla v loňském roce," hodnotila opatrně.

Do konce května položili pracovníci Lesů ČR v celém Olomouckém kraji 17800 lapáků.

Více než 2200 stromů navnadili takzvaně nastojato a instalovali 3900 lapačů. Zařízení odchytala stovky milionů kůrovců a zabránila tak napadení tisíců stromů.

„Přesto je nutné, nadále se ochraně lesa věnovat a především současně s odchytem kůrovců do těchto zařízení vyhledávat a rychle asanovat stromy napadené kůrovci přímo v porostech," popisovala Jouklová s tím, že i státnímu podniku vysoký počet opatření samozřejmě zvyšuje náklady na ochranu lesa.

„Ale ve srovnání s náklady na zalesnění a zajištění ploch, které by velkoplošným rozpadem porostů vznikly, kdyby se ochraně lesa nevěnovala odpovídající pozornost, jsou menší – ochrana se tedy vyplatí," dodala.

Smrkům se už při výsadbě vyhýbají

Vlastníci napadených porostů doplácejí na hospodaření s lesy v minulosti, kdy se „levné" smrkové monokultury vysazovaly tam, kde přirozeně nemají co dělat.

Konkrétně smrk ztepilý je podhorský a horský jehličnan, ovšem dnes je stále běžně vidět i v kulturních lesích ve 300 metrů nad mořem.

Takové porosty jsou druhově chudé, ale hlavně náchylné k větrným a kůrovcovým kalamitám.

Při zalesňování holin už proto vlastníci volí pestřejší druhovou skladbu dřevin, která do budoucna les zkvalitní.

„Pokud po vytěžení napadených stromů vznikne holina, je v zákonné lhůtě dvou let opětovně zalesněna. V oblasti Nízkého Jeseníku vysazujeme do holin směs listnatých dřevin se smrkem a v nejnižších polohách pak zejména duby," uvedla mluvčí Lesů ČR.

V porostech Domašova u Šternberka letos vysadili stovky stromků. Volí pouze takzvané meliorační a zpevňovací dřeviny.

„Jediný jehličnan, který v druhové skladbě figuruje, je jedle. Smrkům jsme se zcela vyhnuli," sdělil hospodář Petr Blažek s tím, že upřednostňují duby, buky a na vylepšení jasany.

Než vyroste, nebudou tržby

Pro vlastníky není takový přístup k lesu zrovna levný.

„Než vyroste nový les, budeme hlavně investovat a nebudeme moci počítat tržby z lesa. Děláme to pro příští generace, kterým předáme kvalitnější a odolnější porosty," uvedla starostka Domašova u Šternberka.

Pro místní, kteří potřebují dřevo do kamen, se v souvislosti s kalamitou nemění cena za otop.

„Dřeva je větší množství, ale snažíme se jej prodat ne jako palivové, ale pro výrobu. Nicméně i palivového je o něco více, takže se nám daří průběžně vykrývat zájemce v pořadníku," sdělila starostka s tím, že místním vyjde dřevo o něco levněji, než kdyby si je nechali dovézt odjinud.

Autor: Daniela Tauberová

28.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Houska slaví gól do brněnské sítě
32

Ze Sigmy jsem takovou sílu dlouho necítil, říká záložník Houska

Jak reklamovat koupený dům či byt

VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

Nebe nad krajským městem v pátek podvečer ožilo pestrobarevnými balony. Hromadný start z Olomouce se už podruhé stal součástí balonové fiesty, která se o tomto víkendu koná na Bouzově na Olomoucku.

Při výkopech rozbili potrubí, do okolí se vyvalil plyn

Dvě jednotky hasičů musely k úniku nebezpečné látky po poruše plynového potrubí v Hlubočkách na Olomoucku.

AKTUALIZOVÁNO

Cisterna rozbila svodidla a začala hořet. Nehoda ochromila D1 od Olomouce

VIDEO / Pět hasičských jednotek zasahovalo v sobotu před druhou hodinou odpoledne u hrozivě vypadající nehody na dálnici D1 mezi Olomoucí a Ostravou, a to poblíž sjezdu na Bělotín. Nákladní vůz s cisternou dostal z dosud nezjištěných příčin smyk, narazil do svodidel a začal hořet.

Letní Flora zve na setkání v Rajské zahradě, květiny i terakotovou armádu

VIDEO / Především záplavu pestrobarevných květů vrcholícího léta nabízí letní etapa mezinárodní květinové výstavy a zahradnického veletrhu Flora Olomouc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení