Oslavy významného jubilea s sebou přináší i řadu dárků, teď třeba v podobě sobotního koncertu Anety Langerové.

Marie Kotišová ve šternberském kině prožila kus svého života. Do křesla vedoucí usedla, když jí bylo dvaatřicet let a loučila se až když odcházela do důchodu.

„V kině jsem strávila většinu svého aktivního života a dodneška ho mám ráda," říká žena.

Vzpomíná, že v sedmdesátých letech, kdy do funkce nastupovala, zažívala kinematografie velký rozvoj.

Šternberské kino bylo po velké rekonstrukci a jako jedno z mála v republice se dokonce mohlo pochlubit sedmdesáti milimetrovou projekcí.

„To neměla ani Olomouc, nejbližší zařízení bylo v Prostějově. Byla to novinka a pro lidi velký tahák, kino tehdy bylo hodně oblíbené. Je však třeba si uvědomit, že nebyly takové možnosti, jako jsou dnes. Za kulturou se chodilo do divadla a kina," vysvětluje Marie Kotišová

Stříbrné plátno tehdy běžně svítilo každý den, sedm dní v týdnu.

„V sobotu jsme hráli třikrát a v neděli čtyřikrát a taky hodně pro děti. Americké filmy se za minulého režimu moc nehráli, povedlo se to tak jednou, dvakrát za měsíc. Samozřejmě jsme museli promítat i ty sovětské, které jsem ale často nahrazovala ruskými pohádkami," vysvětluje pamětnice.

Současný interiér kina ve Šternberku

Interiér sálu Našeho kina ve Štrenberku. Jeho současný provozovatel plánuje velkou rekonstrukci a vylepšení. Foto archiv Našeho kina

Videopůjčovna v biografu

Po revoluci v roce 1989 se funkce kina nejen ve Šternberku trochu změnila a stále častěji se tam odehrávaly i slavnostní premiéry přímo se slavnými herci.

„Každoročně jsme pořádali filmový festival a zájem o něj byl. Ovšem, jak doba plynula, návštěvnost se snižovala. Také to bylo tím, že se zvyšoval počet ostatních kulturních aktivit. I proto jsme v kině zřídili první videopůjčovnu ve městě," říká bývalá vedoucí.

Ještě před několika lety se zdálo, že budoucnost kulturního stánku je ve městě křehkým tématem a vypadalo to, že kino úplně skončí.

„Byla jsem proto moc ráda, když se našel někdo, kdo měl velký zájem o město, kulturu i kino. Dušička mi tehdy pookřála," přiznává žena.

Na místo, kde strávila několik desítek let, občas zajde i dnes. Líbí se jí, jak se budova proměnila a to, že teď žije hlavně mládím, je prý znát.

„Jsem si jistá, že k tak velkému městu, jako je Šternberk kino určitě patří. Může sloužit nejen filmu, ale také jiným kulturním akcím. Do budoucna bych mu přála, aby jeho historie stále pokračovala, a aby mělo velkou návštěvnost," doplňuje Marie Kotišová.

Chystá se velká rekonstrukce

Podle Petra Endrödyho, nynějšího provozovatele Našeho kina, se hlavně změnil přístup k návštěvníkům.

„Snažíme se jim vyjít naproti, zjišťujeme o co mají zájem, co se jim líbí a samozřejmě se otevíráme i dalším žánrům, jako je muzika, přednášky, divadlo," vysvětluje Petr Endrödy a doplňuje, že kino čeká také velká rekonstrukce.

Proměnit by se měl interiér, ale i promítací zařízení.

„Pokud by se to povedlo, dostali bychom se pak mezi premiérová kina a chtěli bychom promítat každý den," uzavírá provozovatel.

Koncert Anety

V rámci letošních oslav se už tuto sobotu 12. září, od 19 hodin, ve šternberském Našem kině uskuteční koncert Anety Langerové, která představí své nové CD Na Radosti.

Vstupenky na vystoupení bude možné ještě v pátek dopoledne koupit v informačních centrech ve Šternberku, Uničově a v Olomouci a to za 350 korun.

V prodej budou přímo i před koncertem a to za 450 korun.

Program se však chystá i na pátek 18. září, kdy na jednom pódiu vystoupí šternberské kapely Cabo Wabo a The Gardeners.