Špendlíky jsou jeden ze způsobu dotazování, který při sestavování takzvaných pocitových map používají odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

V republice jsou v zaznamenávání subjektivních názorů na okolní prostor jediní.

Cílem tohoto u nás nového nástroje je sbírat do map informace o tom, jak se lidé cítí například ve městech.

Přináší možnosti, které běžné dotazníkové šetření nabídnout nemůže.

Otázky mohou zjišťovat třeba to, kudy jezdí v okolí bydliště na kole, kde jim vadí hluk nebo zápach.

V jednom z posledních velkých výzkumů se olomoučtí kartografové ptali Olomoučanů, na jakých místech se bojí.

„Byl to náš zatím největší objem dotazovaných. U zhruba 660 respondentů jsme zjišťovali vnímání strachu a to ve dne a v noci a mezi muži a ženami," popisuje Jiří Pánek z katedry rozvojových studií, který na projektech spolupracuje s Vítem Pászto a dalšími kolegy.

Na takový vzorek už se dá docela spolehnout.

Zájem roste

Mentální mapy k nám přišly ze západu, kde mají tradici od 60. let. Velkým propagátorem je univerzita v Helsinkách, která s tématem široce pracuje.

„V Helsinkách třeba město navrhlo změnu územního plánu, plánovala se výstavba nových rezidenčních oblastí. Občanů se proto radnice ptala, kde by je chtěli nebo nechtěli. Pak byl návrh projektu a zase zjišťovali, co kde chybí, co by lidé změnili. Třeba napojení na cyklostezky, počet laviček a tak dále," dává příklad využití vysokoškolský učitel.

První výzkum u nás dělal s kolegy v Kroměříži, Olomouci a Šumperku asi před rokem a půl.

Pak přišla další města, většinou menší, jako Moravská Třebová, Velké Meziříčí, Třebíč, Třeboň.

A zájem roste, tým geografů cestuje zhruba každé dva týdny.

Volný čas i hrdost na město

„Nabídneme deset patnáct otázek ať si radnice vyberou. Ze zkušenosti je nejlepší mít jich kolem pěti, jinak lidé nedokážou rozlišit tolik dotazů mezi sebou. Pro představu: Kde rád trávíte volný čas nebo Kde si rád čtete?" říká, proč bývají otázky formulovány co nejobecněji.

Zajímavý je dotaz Kde jste na město hrdý?

V Olomouci to často bývá oblast náměstí, dóm, často se v odpovědích objevovaly budovy univerzity.

Data výzkumníci sbírají buď přes počítačovou aplikaci, ve které lidé pracují s mapou, nebo používají pastelky, barevné špendlíky a papírovou mapou.

Snaží se tím zasáhnout všechny cílové skupiny.

„Zapojení digitální kartografie do sběru a vyhodnocení dat vidíme jako velmi přínosné. Kombinujeme tvrdá data s těmi měkkými, subjektivními. Snažíme se hledat rovnováhu," vyzdvihuje přednosti mentálních map Jiří Pánek.

„Myslím, že koncept zapojení veřejnosti do prostorového rozhodování má obrovský potenciál. Příklady ze zahraničí ukazují, že pokud jsou lidé do procesu zapojeni od začátku, mnohem více přijímají finální rozhodnutí," dodává.

Navíc je možné odpovědi rozdělit podle pohlaví, věku, zaměstnání, vztahu k městu a tak dále.

Pomůžou při rozvoji Olomouce?

Olomouc nyní začíná pracovat na přípravě nového strategického plánu, který řekne, kam se chce město v příštích letech vyvíjet.

Součástí procesu je i dotazník se zhruba tisícovkou obyvatel.

„Jsme připraveni kdykoli s městem spolupracovat a zároveň doufáme, že na základě první diskuze, která proběhla ohledně vize Olomouce, se na nás radnice obrátí," věří Jiří Pánek, že obohacení dotazníku o prostorovou složku by bylo pro budoucnost města přínosem.

Mapy lze ale využít třeba i k podnikání. Mohou totiž prozradit, kudy lidé v centru chodí nejvíce a kde se vyplatí otevřít si kavárnu.